Finský prezident telefonoval s Putinem, řekl mu o plánech vstoupit do NATO

Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím dnes podle ruských tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.

„Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí „skutečné“ důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.

Ukrajinská generální prokuratura připravuje obžaloby z válečných zločinů proti 41 podezřelým, uvedla generální prokurátorka Iryna Venediktová.

„Máme 41 podezřelých v případech, se kterými budeme připraveni jít k soudu. Všechny se týkají článku 438 (ukrajinského) trestního zákoníku o válečných zločinech. Jde o bombardování civilní infrastruktury, zabíjení civilistů, znásilňování a rabování,“ řekla v ukrajinské televizi.

Indie zakázala kvůli válce na Ukrajině vývoz pšenice ze země. Snaží se tak zajistit vlastní zásoby kvůli rostoucím cenám za obilí. Ty se výrazně zvyšují kvůli probíhajícímu konfliktu v Evropě, informuje Nexta. Právě Rusko a Ukrajina patří mezi významné světové vývozce pšenice.

Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na twitteru.

Britské ministerstvo obrany dnes upozornilo, že pokud Rusko v Chersonu zorganizuje referendum o připojení oblasti k Rusku, téměř jistě výsledky zmanipuluje, aby ukázalo, že jasná většina obyvatel je pro opuštění Ukrajiny. „Skutečnost, že Rusku se podařilo dosadit proruské místní vedení jen v Chersonu, zvýrazňuje neúspěch invaze Ruska, pokud jde o pokrok směrem k jeho politickým cílům na Ukrajině,“ píše také ministerstvo.

Ukrajinské armádě se podařilo osvobodit již 1015 vesnic a obcí z ruského područí, informuje server The Kyiv Independent. Jen za uplynulých 24 hodin jich Ukrajina získala zpět minimálně šest, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle amerického think-tanku Institut pro studium války (ISW) se ruští vojáci pravděpodobně stahují z Charkovské oblasti. Ukrajinským vojákům se tak podařilo zabránit možnému obklíčení Charkova, druhého největšího města v zemi.

V Berlíně dnes začíná dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance, tématem schůzky bude ruská invaze na Ukrajinu. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský. Do německé metropole dostali pozvání i ministři zahraničí Švédska a Finska, které by mohly v brzké době požádat o vstup do NATO.

Na programu dnešního dne je společná pracovní večeře. Dnes se také očekává debata ministrů zahraničí Finska, Švédska a Turecka, neboť Ankara není vstupu obou severských států do NATO nakloněna. Nesouhlas Turecka by přijímací proces zablokoval.

Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců.

„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ uvedl v pátek večer k situaci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.