Hlavní obsah
Online

Finský prezident telefonoval s Putinem, řekl mu o plánech vstoupit do NATO

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradě, 27. dubna.

Reklama

14. 5. 7:36
aktualizováno • 14. 5. 21:36

AKTUALIZUJEME. Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 14. května

  • Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy.
  • Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW).
  • Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun). Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu.
  • Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I V PÁTEK

  • Ankara: Nezavíráme Švédsku a Finsku dveře do NATO, chceme jednat

    Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

    Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

    „Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

    Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do Aliance zablokovat.

  • Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov

    Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku.

    „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

    Šéf ruské diplomacie mimo to prohlásil, že všechny pokusy amerických a evropských politiků izolovat Rusko jsou odsouzeny k neúspěchu. Mnozí odborníci o tom již hovoří „v kuloárech“, dodal podle RIA Novosti.

  • Baerbocková: Rusko proměnilo invazi na Ukrajinu ve válku o obilí

    Rusko se záměrně rozhodlo proměnit válku na Ukrajině ve válku o obilí, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na závěrečné tiskové konferenci zasedání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu.

    „Jednání Ruska způsobuje výpadek dodávek potravin, nesmírný růst cen a hrozbu krutého hladu, nejen v naší zemi, ale po celém světě,“ uvedla Baerbocková.

    „Rusko připravuje půdu pro nové krize, aby záměrně oslabilo mezinárodní soudržnost proti ruské válce. Hlad, nestabilita, energetická nejistota, plíživá eroze demokratických hodnot, ale také lidských práv prostřednictvím dezinformací. To vše je způsobeno ruskou agresí na Ukrajině,“ dodala.

  • Rozhovor mezi Niinistöm a Putinem byl „přímý a jasný a bez přehánění“

    Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

    Niinistö dnes zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

  • Upustit od neutrality by mohla být chyba, řekl Putin finskému protějšku

    Připojení Finska k NATO by mohla být chyba, řekl ruský prezident Vladimir Putin svému finskému protějšku Sauli Väinämö Niinistöovi. Putin dodal, že Finsku nevyhrožuje, ale upozorňuje na možné negativní dopady na vzájemné bilaterální dohody, uvádí Al-Džazíra.

  • Drábová: Radiační situace na Ukrajině je normální

    Radiační situace na Ukrajině je normální, informovala dnes na twitteru expertka na jadernou bezpečnost Dana Drábová.

  • G7 slíbila pokračování tlaku na Rusko i dodávek zbraní Ukrajině

    Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik dnes přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině.

    Dále přislíbili, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny.

  • Ruská armáda soustředí útoky na Izjum a Doněck

    Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase, uvedl institut.

  • Šéf ukrajinské rozvědky: Válka pravděpodobně skončí koncem roku

    Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zlom v bojích očekává v srpnu.

    „Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ukrajinského generála ve „velmi špatné tělesné i duševní kondici“.

  • Stažení ruských vojáků z Charkova potvrdil tamní starosta

    Rusové se stáhli z městské oblasti Charkova, potvrdil pro britskou BBC starosta druhé největší metropole Ilhor Terekov. Podle něj je aktuálně ve městě klid a někteří lidé se vrací do svých domovů.

    „Rusové neustále ostřelovali Charkov, protože se zdržovali velmi blízko města. A díky úsilí charkovské územní obrany a ukrajinských ozbrojených sil se Rusové stáhli daleko z oblasti města směrem k ruským hranicím,“ uvedl.

  • Na Ukrajině bylo od začátku války zabito 227 dětí

    Od začátku války bylo na Ukrajině zabito 227 dětí. Dalších 420 utrpělo zranění, hlásí ukrajinská generální prokuratora.

  • V Azovstalu se stále schovává přes tisíc vojáků

    V hutním komplexu Azovstal je stále přes tisíc vojáků. Stovky z nich jsou zranění, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

    Úsilí o možnou evakuaci stále probíhají. Vereščuková nicméně dodává, že Moskva k evakuaci všech uvězněných v komplexu nechce přistoupit. Vyjednávání tak probíhá o možném odchodu 60 lidí. Především pak nejvíce zraněných a lékařů, informuje server The Kyiv Independent.

  • Ruské jednotky pravděpodobně opouští Charkov, tvrdí analytici

    Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se nyní ruské jednotky zaměřují na odchod z města a okolí. Dobytí Charkova původně patřilo k hlavním cílům ruské invaze na Ukrajině, připomněla dnes stanice BBC.

    Podle ISW se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzívě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následně ho obsadit. „Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov,“ uvedl ISW.

    Podle prohlášení ukrajinského generálního štábu pro agenturu AFP se nyní ruské jednotky v Charkově a okolí soustředí na odchod ze svých pozic. Podle reportérů agentury Reuters byl v Charkově v posledních dvou týdnech relativní klid. Moskva ale informovala o ostřelování v okolí Charkova a tvrdí, že její rakety v pátek zasáhly armádní sklad.

  • Pokud NATO přesune jaderné síly blíže k ruským hranicím, Moskva odpoví

    Moskva podnikne odpovídající preventivní opatření, pokud NATO rozmístí jaderné síly a infrastrukturu blíže ruským hranicím. Varoval před tím dnes podle ruských tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v souvislosti s možným vstupem Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.

    „Bude nutné odpovědět podniknutím přiměřených preventivních opatření, která by zajistila proveditelnost odstrašení,“ citovala náměstka agentura Interfax. Gruško rovněž řekl, že Moskva nemá nepřátelské záměry vůči Finsku a Švédsku a nevidí „skutečné“ důvody, proč by tyto dvě severské země měly vstupovat do NATO.

  • Ukrajina chystá desítky případů válečných zločinů k soudu

    Ukrajinská generální prokuratura připravuje obžaloby z válečných zločinů proti 41 podezřelým, uvedla generální prokurátorka Iryna Venediktová.

    „Máme 41 podezřelých v případech, se kterými budeme připraveni jít k soudu. Všechny se týkají článku 438 (ukrajinského) trestního zákoníku o válečných zločinech. Jde o bombardování civilní infrastruktury, zabíjení civilistů, znásilňování a rabování,“ řekla v ukrajinské televizi.

  • Indie zastavuje export pšenice

    Indie zakázala kvůli válce na Ukrajině vývoz pšenice ze země. Snaží se tak zajistit vlastní zásoby kvůli rostoucím cenám za obilí. Ty se výrazně zvyšují kvůli probíhajícímu konfliktu v Evropě, informuje Nexta. Právě Rusko a Ukrajina patří mezi významné světové vývozce pšenice.

  • Rusku se na Ukrajině nedaří, tvrdí britské ministerstvo

    Ústřední součástí původního ruského plánu invaze na Ukrajinu bylo s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě, ale podařilo se to zatím jen v Chersonské oblasti. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce o situaci na Ukrajině, zveřejněné na twitteru.

    Britské ministerstvo obrany dnes upozornilo, že pokud Rusko v Chersonu zorganizuje referendum o připojení oblasti k Rusku, téměř jistě výsledky zmanipuluje, aby ukázalo, že jasná většina obyvatel je pro opuštění Ukrajiny. „Skutečnost, že Rusku se podařilo dosadit proruské místní vedení jen v Chersonu, zvýrazňuje neúspěch invaze Ruska, pokud jde o pokrok směrem k jeho politickým cílům na Ukrajině,“ píše také ministerstvo.

  • Ukrajinské jednotky pokračují v osvobozování okupovaných vesnic a obcí

    Ukrajinské armádě se podařilo osvobodit již 1015 vesnic a obcí z ruského područí, informuje server The Kyiv Independent. Jen za uplynulých 24 hodin jich Ukrajina získala zpět minimálně šest, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • Jen do Německa prchlo z Ukrajiny přes 700 tisíc lidí, většinou ženy a děti

  • ISW: Ruské jednotky se pravděpodobně stahují z Charkovské oblasti

    Podle amerického think-tanku Institut pro studium války (ISW) se ruští vojáci pravděpodobně stahují z Charkovské oblasti. Ukrajinským vojákům se tak podařilo zabránit možnému obklíčení Charkova, druhého největšího města v zemi.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy