Hlavní obsah
Online

Finský prezident telefonoval s Putinem, řekl mu o plánech vstoupit do NATO

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin v Petrohradě, 27. dubna.

Reklama

14. 5. 7:36
aktualizováno • 14. 5. 21:36

AKTUALIZUJEME. Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 14. května

  • Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Putin prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy.
  • Ruské jednotky pravděpodobně opouští své pozice v Charkově a okolí a Ukrajině se podařilo vyhrát bitvu o své druhé největší město. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW).
  • Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun). Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu.
  • Referendum o připojení gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie k Rusku se bude konat 17. července. Podle agentury TASS o tom rozhodl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I V PÁTEK

  • Kolem 16:00 bylo ve stanovém městečku v Troji ubytovaných zhruba 40 uprchlíků

    Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Kolem 16:00 bylo podle mluvčí hasičů Kateřiny Suchánské ubytovaných zhruba 40 uprchlíků. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Dnes by měla být kapacita naplněna ze 70 až 80 procent, řekla ČTK Suchánská. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.

  • Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje, řekl Lipavský

    Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje. Při příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně to dnes prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský. Finsko a Švédsko se rozhodly svůj dosavadní neutrální postoj změnit po ruské invazi na Ukrajinu. Finská vládní sociální demokracie již vstup do aliance podpořila, stejné rozhodnutí se v neděli očekává od rovněž vládní sociální demokracie ve Švédsku.

    „Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele. A to je postoj, který sdělím svým kolegům,“ řekl Lipavský.

    Český ministr poznamenal, že k rozšíření aliance o oba severské státy vede dlouhá cesta. „Potřebujeme ale politickou dohodu. Jakmile budeme mít politickou dohodu, bude to už věcí ratifikace v mnoha parlamentech,“ řekl. Přijetí nových členů totiž musí formálně schválit všechny členské státy NATO.

  • V Azovstalu je v otřesných podmínkách 600 raněných, hlásí odtamtud policista

    V mariupolských ocelárnách Azovstal je v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla přibližně 600 raněných. Ve vysílání ukrajinské televize to podle webu Ukrajinska pravda řekl představitel generálního ředitelství policie Doněcké oblasti, který se nachází přímo v ocelárnách a vystupuje pod krycím jménem Policie.

    „Raněných je asi 600. Podmínky jsou prostě strašné… Tu depresivní situaci, která je v polní nemocnici, nelze vylíčit,“ řekl policejní představitel.

    „Zjednodušeně řečeno, (jsou) v obrovské tělocvičně, kde je několik desítek paland. Ostatní jsou přímo na zemi. Na továrních uniformách leží vojáci bez končetin – někdo nemá ruce, někdo nohy, někdo má jiná zranění,“ popsal policista.

    „Úplný opak hygieny. Už se oteplilo a jsou tu mouchy, hrozný zápach. Ozývá se sténání,“ dodal. V ocelárnách podle něj není už skoro žádná voda a jídlo. „Do nemocnice nosíme nepitnou vodu, která je v areálu,“ uvedl.

  • Finsko je přesvědčeno, že se s Tureckem na členství v NATO dohodne

    Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

    „Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.

    „Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.

  • Turecko navrhlo evakuovat zraněné ukrajinské bojovníky z Mariupolu po moři

    Turecko navrhlo evakuovat zraněné bojovníky, kteří se ukrývají v ocelárnách v jihoukrajinském městě Mariupol, po moři. Uvedl to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak Ibrahim Kalin v rozhovoru s agenturou Reuters dodal, osobně o tomto návrhu před dvěma týdny v Kyjevě hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a návrh i nadále „zůstává na stole“, i když s ním Moskva nesouhlasila.

    Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Podle plánu by měli být lidé evakuovaní z oceláren převezeni do přístavu Berďansk rovněž u Azovského moře a následně je turecká loď odveze přes Černé moře do Istanbulu, řekl Ibrahim Kalin. „Jestliže to takto půjde udělat, rádi to uděláme. Jsme připravení. Naše loď je připravena odjet tam a odvézt zraněné vojáky a další civilisty do Turecka,“ dodal Kalin, který je rovněž zahraničněpolitickým poradcem Erdogana. Ukrajina ani Rusko se zatím k možnosti evakuaci po moři nevyjádřily.

    Po několikatýdenním obléhání a bombardování je Mariupol v ruských rukou, stovky ukrajinských bojovníků se ale stále ukrývají právě v ocelárnách. Rusové proto nepřestávají v jejich ostřelování. Bombardování pokračovalo i během dneška. Rusové podle ukrajinské agentury Unian nasadili i dělostřelectvo a tanky. Do oblasti se stahuje rovněž pěchota, která se bude snažit útočit na ukrajinské pozice. Podle obránců Azovstalu je situace kritická, ruské útoky se ale snaží i nadále odrážet.

  • Američtí senátoři se v Kyjevě setkali se Zelenským

    V Kyjevě se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským setkala delegace amerických senátorů v čele s lídrem republikánské senátní menšiny Mitchem McConnellem, informovala agentura Unian.

    Zelenskyj dnes v Kyjevě poděkoval delegaci amerických senátorů za pomoc, kterou dosud USA Ukrajině poskytly. Vyjádřil také naději, že Senát urychleně schválí dosud největší balík peněz na vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině, který již schválila Sněmovna reprezentantů. Sněmovna ještě o téměř sedm miliard dolarů zvýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna, a nově tak na pomoc Ukrajině vyčlenila bezmála 40 miliard dolarů (948 miliard Kč).

    Společně s McConnellem, který reprezentuje stát Kentucky, do ukrajinské metropole dorazili další republikánští členové horní komory amerického Kongresu včetně Susan Collinsové, senátorky za Maine, Johna Barrassa, senátora za Wyoming, a texaského senátora Johna Cornyna. McConnell dříve amerického prezidenta Joea Bidena vyzval, aby poskytl Ukrajině veškeré zbraně, které východoevropská země potřebuje, aby se mohla bránit proti Rusku, připomněla agentura Unian.

  • Finští vládní sociální demokraté se vyslovili pro vstup své země do NATO

    Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO. Informovala o tom dnes agentura AFP.

    Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v Alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila dnes strana na tiskové konferenci v Helsinkách.

    Tisková konference finského prezidenta Sauliho Niinistöa a premiérky Marinové před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli.

  • Nová maďarská prezidentka odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu

    Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková dnes během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a uvedla, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.

    Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.

    Katalin Nováková, bývalá poslankyně vládní strany Fidesz, se těší pověsti věrných přívrženců premiéra Viktora Orbána. Parlament ji zvolil do čela státu 10. března, nedlouho před tím, než maďarský premiér na začátku dubna opět zvítězil v parlamentních volbách. Hlava státu plní v Maďarsku především ceremoniální roli.

  • Ankara: Nezavíráme Švédsku a Finsku dveře do NATO, chceme jednat

    Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

    Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

    „Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

    Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do Aliance zablokovat.

  • Západ proti Rusku rozpoutal totální hybridní válku, prohlásil Lavrov

    Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku.

    „Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

    Šéf ruské diplomacie mimo to prohlásil, že všechny pokusy amerických a evropských politiků izolovat Rusko jsou odsouzeny k neúspěchu. Mnozí odborníci o tom již hovoří „v kuloárech“, dodal podle RIA Novosti.

  • Baerbocková: Rusko proměnilo invazi na Ukrajinu ve válku o obilí

    Rusko se záměrně rozhodlo proměnit válku na Ukrajině ve válku o obilí, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na závěrečné tiskové konferenci zasedání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu.

    „Jednání Ruska způsobuje výpadek dodávek potravin, nesmírný růst cen a hrozbu krutého hladu, nejen v naší zemi, ale po celém světě,“ uvedla Baerbocková.

    „Rusko připravuje půdu pro nové krize, aby záměrně oslabilo mezinárodní soudržnost proti ruské válce. Hlad, nestabilita, energetická nejistota, plíživá eroze demokratických hodnot, ale také lidských práv prostřednictvím dezinformací. To vše je způsobeno ruskou agresí na Ukrajině,“ dodala.

  • Rozhovor mezi Niinistöm a Putinem byl „přímý a jasný a bez přehánění“

    Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

    Niinistö dnes zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

  • Upustit od neutrality by mohla být chyba, řekl Putin finskému protějšku

    Připojení Finska k NATO by mohla být chyba, řekl ruský prezident Vladimir Putin svému finskému protějšku Sauli Väinämö Niinistöovi. Putin dodal, že Finsku nevyhrožuje, ale upozorňuje na možné negativní dopady na vzájemné bilaterální dohody, uvádí Al-Džazíra.

  • Drábová: Radiační situace na Ukrajině je normální

    Radiační situace na Ukrajině je normální, informovala dnes na twitteru expertka na jadernou bezpečnost Dana Drábová.

  • G7 slíbila pokračování tlaku na Rusko i dodávek zbraní Ukrajině

    Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik dnes přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině.

    Dále přislíbili, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny.

  • Ruská armáda soustředí útoky na Izjum a Doněck

    Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase, uvedl institut.

  • Šéf ukrajinské rozvědky: Válka pravděpodobně skončí koncem roku

    Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zlom v bojích očekává v srpnu.

    „Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ukrajinského generála ve „velmi špatné tělesné i duševní kondici“.

  • Stažení ruských vojáků z Charkova potvrdil tamní starosta

    Rusové se stáhli z městské oblasti Charkova, potvrdil pro britskou BBC starosta druhé největší metropole Ilhor Terekov. Podle něj je aktuálně ve městě klid a někteří lidé se vrací do svých domovů.

    „Rusové neustále ostřelovali Charkov, protože se zdržovali velmi blízko města. A díky úsilí charkovské územní obrany a ukrajinských ozbrojených sil se Rusové stáhli daleko z oblasti města směrem k ruským hranicím,“ uvedl.

  • Na Ukrajině bylo od začátku války zabito 227 dětí

    Od začátku války bylo na Ukrajině zabito 227 dětí. Dalších 420 utrpělo zranění, hlásí ukrajinská generální prokuratora.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy