Hlavní obsah
Online

Putin se na podzim zúčastní summitu největších světových ekonomik G20

Foto: Photographer RM, Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin se zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii.

Reklama

27. 6. 7:12
aktualizováno • 27. 6. 22:17

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 27. června

  • Ruské jednotky provedly raketový útok na město Kremenčuk v Poltavské oblasti. Zasáhly nákupní centrum, ve kterém se nacházelo více než tisíc civilistů. Útok si vyžádal nejméně 13 obětí.
  • Ruský prezident Vladimir Putin se zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov.
  • V bavorském alpském zámku Elmau dnes na summitu velkých světových ekonomik G7 jednají představitelé Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady a USA společně se zástupci Evropské unie o situaci na Ukrajině.
  • „My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ napsal po vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil další zvýšení tlaku na Rusko.
  • Spojené státy tento týden pravděpodobně oznámí, že dodají Ukrajině systém protivzdušné obrany středního a dlouhého dosahu. Informovala o tom dnes televize CNN s odvoláním na své zdroje.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ V NEDĚLI:

  • Litevské weby zasáhl kyberútok, k zodpovědnosti se přihlásila proruská skupina

    Litevské státní i soukromé instituce a podniky dnes zasáhl intenzivní kyberútok. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala litevská média. Ke kyberútokům se následně přihlásila proruská skupina hackerů Killnet, podle které jde o odvetu za litevská omezení na převoz zboží do kaliningradské enklávy, napsala agentura Reuters.

    Některé litevské webové stránky dnes zasáhly takzvané DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. „Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru,“ uvádí NKSC v prohlášení.

  • Johnson: Ruská invaze na Ukrajinu zvyšuje ceny energií a potravin po celém světě

    Podle britského premiéra Borise Johnsona má ruská invaze na Ukrajinu dopad na růst životních nákladů po celém světě.

    Johnson, který se účastní summitu G7, ve svém tweetu uvedl, že akce ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině „vyvolávají strašlivé otřesy a zvyšují ceny energií a potravin po celém světě“.

    „Světoví lídři se musí spojit, aby pomohli Ukrajině a usnadnili život domácnostem na celém světě. Nic by nemělo být vyloučeno,“ uvedl Johnson.

  • Rusko využívá zemní plyn jako zbraň, shodl se Biden s von der Leyenovou

    Prezident Spojených států Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenili energetickou spolupráci na cestě k nezávislosti na ruských energetických surovinách. Oba státníci v prohlášení uvedli, že Rusko po invazi na Ukrajinu využívá zemní plyn jako politickou a ekonomickou zbraň. Biden se s von der Leyenovou nyní účastní třídenního summitu velkých světových ekonomik skupiny G7, který v neděli začal v bavorském alpském zámku Elmau.

    Západ se po napadení Ukrajiny rozhodl co nejrychleji snížit energetickou závislost na ruském plynu, ropě a uhlí. Problematická je především stávající potřeba ruského plynu, která je u zemí střední a východní Evropy mimořádně vysoká. Snížení nezávislosti na ruských energetických surovinách zároveň připraví Moskvu o značné finanční prostředky, které nyní využívá pro vedení války.

    „Spojené státy a Evropská komise učinily významné kroky ke snížení závislosti Evropské unie na ruských fosilních palivech tím, že snížily potřebu zemního plynu, spolupracovaly na energeticky úsporných technologiích a diverzifikovaly energetické dodávky,“ uvedli Biden s von der Leyenovou. Oba rovněž ujistili, že nadále platí jejich klimatické závazky.

  • EU posílá na Ukrajinu vybavení k ochraně před chemickými a jadernými útoky

    Evropská unie poskytne Ukrajině vybavení k ochraně před chemickými a jadernými útoky. EU tak do země pošle 300 tisíc ochranných obleků, 5 600 litrů odmořovačů a 850 kusů vybavení pro dekontaminační operace v celkové hodnotě 12 milionů dolarů.

  • Elitní ukrajinská jednotka provádí diverzní operace v Rusku, píše The Times

    Elitní ukrajinská jednotka provádí diverzní operace na ruském území, uvedl britský deník The Times, který hovořil s dvěma členy tohoto vojenského uskupení a představitelem ukrajinské rozvědky. Misí ukrajinské jednotky Šaman, jejíž vojáci podle deníku bojovali po boku Američanů a Britů v Afghánistánu, je zničit infrastrukturu klíčovou pro podporu ruské invaze na Ukrajinu.

    „Nejzajímavější mise se odehrávají v týlu nepřítele – nastražování výbušnin za frontovou linií, za hranicí,“ sdělil The Times 25letý četař, který vystupuje pod krycím jménem Dvacet dva a účastní se bojů proti Rusku od roku 2014.

    „Rusové nechápou, co se stalo, nemůžou často uvěřit, že jsme tam byli,“ dodává jeho kolega vystupující pod jménem Hezoun. I on je členem praporu Šaman, jak se přezdívá 10. oddílu speciálních sil díky jeho bezmála nadpřirozeným schopnostem, vysvětluje The Times. Jde o průzkumnou a útočnou jednotku, do níž mohou vstoupit jen ti, kteří projdou obtížnými testy odolnosti.

  • Stoltenberg: NATO posílí jednotky rychlé reakce na 300 tisíc vojáků

    Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa Aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

    NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.

  • G7 jednala se Zelenským. Odsoudila ruskou agresi a podpořila Ukrajinu

    Skupina velkých světových ekonomik G7 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a plně se v konfliktu postavila za Kyjev. V prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama. Státy G7, jejichž jednání se účastní i Evropská unie, také požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny.

    „Jsme odhodláni pomáhat Ukrajině udržet si suverenitu a teritoriální integritu, bránit se a vybrat si vlastní budoucnost. Je na Ukrajině, aby se rozhodla o budoucím mírovém ujednání, a to výhradně bez vnějších tlaků a vlivů,“ uvedli šéfové států a vlád skupiny G7, kteří od neděle jednají na třídenním summitu v bavorském alpském zámku Elmau. Dnes dopoledne se k jednáním digitálně připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

  • Scholz: Tlak na Putina budeme dále zvyšovat

    „My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ uvedl po jednání s ukrajinským prezidentem na summitu G7 německý kancléř Olaf Scholz. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ dodal.

  • Kreml popřel, že by se Rusko ocitlo v platební neschopnosti

    Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.

    V neděli večer vypršela 30denní lhůta, v níž měli zahraniční držitelé dvou emisí dluhopisů obdržet úrok zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii.

  • Zelenskyj požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy, píše Reuters

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.

    O potřebě dalších sankcí, dalších dodávek zbraní a další finanční podpoře hovořil Zelenskyj také v neděli ve svém každodenním videoposelství. „Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme,“ řekl Zelenskyj. „Zbraně, finanční podporu a protiruské sankce,“ dodal k tomu, co Ukrajina k boji proti ruským invazním silám potřebuje.

  • Summit NATO má dát novou strategii světu, který změnila ruská invaze

    Válka Ruska proti Ukrajině a z ní plynoucí důsledky včetně nové strategie Severoatlantické aliance, posilování jejího východního křídla a žádosti Finska a Švédska o přijetí do řad NATO budou na pořadu nadcházejícího summitu obranného paktu. Vrcholná schůzka Aliance, jež v úterý začne v Madridu, bude i příležitostí k semknutí řad Západu, na který dosud vrhá stín turecký nesouhlas s přijetím obou skandinávských států do NATO.

    „Musíme se připravit na skutečnost, že (válka na Ukrajině) bude trvat roky. Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny,“ zdůraznil politický šéf Aliance, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že náklady jsou vysoké, a to i kvůli růstu cen energií a potravin, nelze je však srovnávat s cenou, kterou Ukrajinci denně platí lidskými životy.

  • G7 podle USA chystá nové sankce zaměřené na ruský zbrojní průmysl

    G7 odsouhlasila další sankce vůči Rusku, tentokrát se dotknou zbrojního průmyslu země či osob odpovědných za válečné zločiny na Ukrajině. Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády.

    Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie. G7 se také údajně shodla, že peníze, které Rusko musí platit na vyšších clech, by měly poté být využity na pomoc Ukrajině.

  • Scholz: O zákazu dovozu ruského zlata rozhodne EU, účast na G20 je otevřená

    O zákazu dovozu zlata z Ruska, který v neděli oznámil na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden, bude Evropská unie jednat. V pondělí to v rozhovoru s televizí ZDF řekl německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že nadcházející summit největších světových ekonomik G20 je důležité fórum, které nelze kvůli ruské agresi bojkotovat, o své účasti na tomto vrcholném setkání chce proto rozhodnout až později. Varoval rovněž před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní.

    USA, Británie, Japonsko a Kanada v neděli oznámily, že zakážou dovoz zlata z Ruska. Biden uvedl, že tuto sankci oznámí společně skupina G7, k níž patří ještě Německo, Itálie a Francie. Jednání G7 se tradičně účastní i Evropská unie. Předpokládalo se, že embargo bude ohlášeno v úterý na závěr summitu G7. Ten se od neděle koná v bavorském alpském zámku Elmau. Podle Scholze ale takové rozhodnutí v Elmau nepadne. „Jednáme o tom a musíme o tom jednat také v Evropské unii,“ řekl.

  • Bělorusko pokračuje v poskytování vojenské podpory Rusku, hlásí Ukrajinci

    Velení ukrajinských sil ve své ranní zprávě o situaci na bojišti tvrdí, že podle dostupných informací Bělorusko pokračuje v poskytování vojenské podpory Ruské federaci – do Bělgorodské oblasti podle něj vyslalo až 20 vozů munice.

  • Ruské jednotky provedly raketový útok na Oděskou oblast

    Agentura Ukrinform dnes ráno s odvoláním na místní úřady uvedla, že ruské invazní síly provedly raketový úder na Oděskou oblast, který zasáhl obytné domy, přičemž bylo zraněno šest lidí, mezi nimi jedno dítě.

  • Rusko zůstalo dlužit některým tchajwanským držitelům bondů, píše Reuters

    Rusko je na cestě do technické platební neschopnosti. Podle zdrojů Reuters zůstalo dlužit úroky některým tchajwanským držitelům dluhopisů. Moskva sice peníze na úhradu úroků ze zahraničních dluhopisů má, Západ jí ale nechce platbu umožnit s ohledem na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajině.

    Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Je to běžná praxe – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může zjednat nápravu. Jde o 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) na úrocích ze dvou dluhopisů. Jeden bond se obchoduje v amerických dolarech a druhý v eurech, jež bylo Rusko povinno zaplatit 27. května.

  • Desítky obcí v Záporoží jsou bez elektřiny a plynu

    Po ruském ostřelování Záporožské oblasti zůstává bez elektřiny 84 a bez plynu 108 obcí. 23 641 zákazníků je tak bez přístupu k elektřině a 80 985 lidí je bez plynu, uvádí tamní vojenští zástupci.

  • Ruské jednotky dále útočí na Lysyčansk

    Ruští vojáci dnes pokračují v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. Informuje o tom agentura Reuters.

    Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské oddíly se s pomocí dělostřelectva snaží blokovat město Lysyčansk z jihu. Ruskem podporovaní separatisté podle agentury TASS oznámili, že ruští vojáci do města již vstoupili z pěti směrů, agentura Reuters ale tuto informaci nemohla potvrdit.

    Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v neděli řekl, že Rusko provádí na Lysyčansk intenzivní nálety a zničilo televizní věž a most. „Všude je vidět zkáza. Lysyčansk je téměř k nepoznání,“ prohlásil.

  • Bloomberg: Rusko se ocitlo v platební neschopnosti

    Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.

    Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi – jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může zjednat nápravu.

    Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy