Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: K pádu Bachmutu už nechybí mnoho

Foto: Profimedia.cz

Pozůstatky bojů na chersonské frontě v listopadu 2022.

Reklama

Ruské síly dále rozvíjejí útok jihozápadně od Bachmutu, aby odřízly město od zásobování. Na jihu pak zahájily novou ofenzivu, zřejmě s cílem vyhnat ukrajinské dělostřelectvo z dostřelu důležité železnice.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po téměř dvou týdnech došlo v minulém týdnu k dalšímu velkému ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinského generálního štábu bylo vystřeleno 55 střel, z nich 47 bylo sestřeleno. Ovšem zbylých osm zjevně napáchalo nezanedbatelné škody.

Podle ukrajinské energetické společnosti Ukroenergo byla zasažena různá zařízení v jižních, středních a jihozápadních oblastech země. Nedostatek elektřiny v systému se tak jenom prohloubil a rozsah nucených odstávek se rozšířil. Větší výpadek byl hlášen například v Oděse. Omezení odběru ovšem stále platí ve všech oblastech Ukrajiny.

Může se zdát dobrým znamením, že poslední podobný útok se odehrál už 14. ledna, ovšem pro těžce zasaženou ukrajinskou energetiku je to malá útěcha. Ani taková doba nestačí na to, aby se stav sítě výrazně zlepšil.

Neznamená to nutně, že frekvence útoků se bude i nadále snižovat. Ruské sklady nepochybně jsou výrazně prázdnější než na začátku invaze, ale kolik střel ještě obsahují a jaké jsou výrobní kapacity, není z dostupných informací zřejmé.

Pro obyvatele Ukrajiny je také nepříjemnou zprávou, že teploty v příštím týdnu mají klesat hlouběji pod nulu. Ne extrémně, jen několik stupňů, ale i to je samozřejmě z hlediska poptávky po elektřině znatelný rozdíl. Z hlediska mužů na frontě pak není ideální, že se budou držet stále v pásmu „vlhké zimy“ (třeba podle armády USA to znamená od -7 °C), takže v zákopech bude vlhko a zima najednou.

Stíhačky pro Ukrajinu

Necelý rok od začátku války a po týdnech složitých debat a vzájemného přesvědčování se západní státy odhodlaly dodat Ukrajině na obranu před Ruskem své moderní tanky. Kyjev teď začíná mluvit i o stíhačkách.

Severní fronta

Boje probíhaly na celé řadě míst fronty, byť změny v postavení vojsk opět nejsou veliké. V Luhanské oblasti nedávný ukrajinský úspěch s obsazením vesnice Novoselivske poblíž Svatoveho zatím nevedl k dalšímu postupu.

Podobná situace je i na jižnější části fronty kolem Kreminny, kterou se ukrajinské síly pokoušejí obejít ze severu a jihu. Více informací máme především z jižní části fronty, z lesů pod Kreminnou, jde ovšem do značné míry o střety poziční. Na obou stranách tedy nepochybně dochází ke ztrátám a patrně i poměrně vysokým, fronta se však v podstatě nehýbe.

Důležitější informací posledních dní tedy je, že ruské velení nadále posiluje severní úsek fronty svými dobrými jednotkami, třeba oddíly 76. gardové divize výsadkových vojsk, které působí právě u Kreminny. Ruští výsadkáři si vedli dobře například u Chersonu a není důvod pochybovat, že podobné to bude i na Luhanské frontě. Ukrajinskou snahu o postup, případně průlom v této oblasti to nepochybně stíží.

Bachmut

Další boje pokračovaly i o Bachmut, kde ruský tlak po dobytí Soledaru (tedy městečka, které tvořilo vlastně severovýchodní křídlo obrany Bachmutu) stále neustal. Podle některých analytiků (například ISW) stále větší roli hrají jednotky pravidelné ruské armády, podíl vagnerovců je menší, snad kvůli vysokým ztrátám v poslední době. Ale to nic nemění na tom, že ruské snahy o obsazení pokračují a nejsou bez výsledků.

Na severní frontě, tedy kolem Soledaru, ruské jednotky obsadily vesnici Blahodatne západně od Soledaru a překonaly tak silnici T0513, která do této chvíle byla celá v ukrajinských rukou (i když tak blízko fronty, že pro dopravu pochopitelně byla nepoužitelná). Ruské síly se tak zřejmě uchytily v severovýchodním cípu samotného Bachmutu. Nejde o nijak klíčovou pozici, ale z ruského hlediska jde znovu o úspěch.

Nejvážnější je z hlediska ukrajinských obránců pak situace na jihu. Ruské jednotky nepochybně ovládly vesnici Kliščivka. Méně jasné je, zda už mají pod kontrolou i ukrajinské polní opevnění nad vsí, které jsme popisovali v předchozím textu. Ale i některé proukrajinské zdroje už tak situaci popisují.

Ať už přímo z Kliščivky či přes okolní pole ruské jednotky pokračují v útocích západním směrem k silnici T0504. Tu už podle posledních zpráv z města ukrajinské síly nepoužívají k zásobování a dopravě, protože existují bezpečnější (byť menší) silnice dále od linie doteku. Pokud ovšem ruské síly zvládnou obsadit vyvýšené pozice nad Kliščivkou a v jejím okolí (například místní zahrádkářkou kolonii severně od Kliščivky), získají tím přímý dohled nad všemi zásobovacími trasami do města.

Pokud by je ukrajinské jednotky nedokázaly rychle z těchto míst znovu vytlačit nějakým vlastním protiútokem, dobytí města by bylo otázkou času. Jinak řečeno, pád Bachmutu nemusí být nijak daleko. Zvláště pokud se ukrajinské politické vedení a velení rozhodnou raději pro preventivní stažení z města, které z vojenského hlediska dává poměrně velký smysl (a které jim údajně doporučují v poslední době jejich západní spojenci).

I na dalších částech fronty v Doněcké oblasti probíhaly střety a boje, ale znovu spíše poziční a méně intenzivní než u Bachmutu.

Záporoží

Intenzivní střety pokračovaly v Záporožské oblasti. Od našeho posledního článku je novinkou, že jejich těžiště se přesunulo východněji k městu Vuhledar. Psali jsme o něm v souvislosti s boji v nedaleké obci Pavlivka v listopadu loňského roku.

Už tehdy konečným cílem útoku byl právě Vuhledar (a také nedaleká výsypka místního uhelného dolu). Jde o nejvyšší body v okolí, které lze navíc úspěšně bránit (díky zástavbě a terénu). V případě úspěchu by ruské jednotky mohly ukrajinskou obranu zatlačit o kilometry severozápadním směrem, protože za Vuhledarem příliš dobré pozice pro obranu nejsou.

Z ruského hlediska by šlo o cenné kilometry. Z této oblasti jsou velmi zranitelné pozemní zásobovací cesty východním směrem dále do Záporožské oblasti a k Chersonu. Preferované ruské zásobovací cesty, především železnice, v této oblasti vedou poměrně daleko od pobřeží a v dostřelu ukrajinských zbraní. Zisk Vuhledaru by je učinil bezpečnějšími.

K útoku byly nasazeny na ruské poměry zřejmě nadprůměrné jednotky námořní pěchoty, kterým se dostalo podpor moderní techniky. Včetně zřejmě úspěšného použití naváděné dělostřelecké munice na důležité stanoviště ukrajinských vojáků v jedné z vuhledarských budov. Jihovýchodní část Vuhledaru se pak stala cílem bombardování termobarickými zbraněmi, takže ji obránci minimálně dočasně úplně opustili.

Rozhovor

Z otevřených zdrojů, ke kterým má přístup kdokoliv, odkrývá mimo jiné i ruské válečné zločiny. „To, co my, dělá třeba i ukrajinská armáda,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy novinář Rádia Svobodná Evropa Mark Krutov.

Město samotné ovšem dobyto nebylo. Ruské síly se dokázaly uchytit v zahrádkářské oblasti východně od města a také proniknout z jihozápadu až do samotného města. Ale ukrajinské protiútoky zatím ruské zisky z velké části maří. Z Vuhledaru se tak například ruské jednotky patrně stáhly, síly v kolonii východně od města byly v posledních dnech „přibity“ na místo ukrajinskou palbou. Do města také dorazily ukrajinské posily a v okolí přibylo i dělostřelectvo, snad včetně systémů HIMARS či podobných.

Ruské ztráty jsou zřejmě nezanedbatelné, ale na ukrajinské straně budou také. To je ostatně nevyhnutelné, protože ve městě má být poměrně vysoká koncentrace ukrajinských jednotek, a ruské granáty a rakety tedy nepochybně nějaké cíle nakonec najít musí.

Jak poznamenává analytický tým CIT, využití námořní pěchoty a naváděné dělostřelecké munice naznačuje, že jde o poměrně důležitý cíl. Bitva o Vuhledar s velkou pravděpodobností ovšem zdaleka neskončila. Ruské velení využilo v oblasti určitého momentu překvapení, obvykle ovšem jeho plány útoku spoléhají na pomalý a setrvalý tlak, nikoliv překvapivý manévr. Těžko tedy předpokládat, že by boje v této oblasti v příštích dnech ustaly.

Pokračovaly i boje v dalších částech Záporožské oblasti. Donedávna šlo o málo aktivní část fronty, ruské velení ovšem v tomto týdnu realizovalo řadu útoků, především v její západní části. Ruské snahy ovšem v tomto směru vyznívají zatím spíše naprázdno. Snad proto, že podle řady náznaků a zdrojů je provádějí z velké části jednotky tvořené z nově mobilizovaných mužů, často i se slabou podporou techniky a dělostřelectva.

Co je cílem této ruské operace, není jasné. Ukrajinští představitelé a někteří analytici (ISW) spekulují, že hlavním cílem útoků v Záporoží je donutit protivníka, aby posílil tento úsek na úkor jiných částí fronty, třeba Doněcké nebo Luhanské oblasti. V první oblasti by tak ruské síly měly větší šanci na úspěch ve své ofenzivě v okolí Bachmutu i jinde. V Luhanské oblasti by to snížilo tlak na ruské obranné linie.

Chersonská oblast byla relativně klidná, kromě menších akcí jednotek zvláštního nasazení probíhalo z obou stran pouze ostřelování.

Reklama

Doporučované