Hlavní obsah

Zaorálek: Ulevilo se mi. Kdybych odešel, lidé by na mě nevzpomínali v dobrém

Foto: SZ / David Neff

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Reklama

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že se mu ulevilo poté, co mu zůstal jeho resort. S ministrem vnitra Janem Hamáčkem měli o rychlém přesunu na Ministerstvo zahraničí každý jiné představy.

Článek

Ministr kultury Lubomír Zaorálek měl ještě v úterý nabídku, aby se stal novým ministrem zahraničí po odvolání Tomáše Petříčka. Nabídku svého stranického šéfa a ministra vnitra Jana Hamáčka ale Zaorálek hned nepřijal. „Necpu se nikam a připadá mi přirozené pokračovat tady (na Ministerstvu kultury),“ uvedl. O případném přechodu zpět do Černínského paláce plánoval jednat s premiérem. Než ale ke schůzce došlo, ČSSD oznámila na post ministra zahraničí náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka (ČSSD).

Zaorálek tak zůstavá na Ministerstvu kultury. V rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že v úterý si s Hamáčkem volali a každý si vyjasňoval svou pozici. Promluvil také o tom, co si myslí o Jakubovi Kulhánkovi, který by se měl stát novým ministrem zahraničí.

Pane ministře, co říkáte na to, že nabídka na post ministra zahraničí tak rychle vypršela, protože ČSSD nominovala jiného kandidáta?

Nakonec musím říct, že jsem v zásadě rád. Jak jsem včera řekl, dost těžko jsem se srovnával s tím, že bych tady měl se vším praštit a najednou vyměnit ministerstvo, protože mně připadá, že jsme uprostřed ještě zdaleka nedořešené situace, která je zrovna v kultuře jedna z nejvážnějších. Tento sektor je jeden z nejhůř postižených vedle restaurací a hotelů. A najednou se zatvářit, že jsem sice přišel a zrovna teď odejít mi přišlo nešťastné. Nemám moc ani jistotu, že to, co se povedlo a na co jsem byl hrdý, že se nám podařilo získat třeba podíl v Národním plánu obnovy, tak si nejsem jistý, že když teď člověk odejde, jestli se to podaří dotáhnout. Nechci přeceňovat svoji roli, ale jednoduché to není.

Neurazilo vás tedy, že ta nabídka na post ministra zahraničí tak rychle skončila?

Naopak. Spíš to pro mě byla určitá úleva. Dnes mi připadá nejpřirozenější, nejrozumnější tady se pokoušet dodělat to, co jsem začal. Mohl bych vám vyjmenovat osm věcí, které jsou nedodělané. Od té koncepce kulturní politiky, od stavebního zákona, to je dost zásadní věc třeba pro určitou oblast památkové péče, který vrcholí a mohu vám doložit, že jsem se účastnil aktivně projednávání ve druhém čtení, kde jsem zdůvodňoval naši pozici, příští týden mě to ceká znovu. To se strašně těžko předává. Teď když začínají čísla klesat, je třeba chvíle, kdy je třeba jednat a snažit se tlačit na to, aby vznikl plán a abychom mohli dát perspektivu té kultuře. Takže najednou si říct, že mě to nezajímá nebo to předám někomu, to by člověk musel vědět, že by přišel člověk, co se v tom dokáže rychle zorientovat. Mně to připadalo, že by nad tím člověk neměl kontrolu a že by na mě lidé nevzpomínali v dobrém. A to bych nechtěl.

Volal vám ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček po vaší včerejší tiskové konferenci, přemlouval vás ještě, nebo už ne?

Hlavně jsme se setkali večer, kdy bylo jednání grémia a tam jsme se sešli kvůli tomu, že to celé rozetneme. Já jsem s panem předsedou Hamáčkem mluvil už v průběhu dne. Takže to večerní řešení už se odvíjelo i od rozhovoru, který jsme měli. Kde vlastně si on znovu ověřoval mou pozici a bavili jsme se o podmínkách, které jsem si dal. Já jsem jednak říkal, že bych se chtěl podílet na tom, kým by to ministerstvo bylo řízeno, aby to byl někdo, kdo je kulturní obci znám a kdo vstoupí do prostředí, ve kterém se orientuje, abychom nevyvolali pochyby, že se to nezvládne. A druhá věc byly podmínky, které se týkaly samotného Ministerstva zahraničí.

Jaké jsou teď vaše vztahy s předsedou Hamáčkem po snaze vás přesunout do Černínského paláce, je na vás naštvaný?

Samozřejmě, že si nějakým způsobem tuhle věc ještě doříkáváme. Chápu, že on má dojem, že se zkomplikovala představa, kterou měl a kterou jsme si možná každý vykládali jinak. A každý jsme pravděpodobně měli jinou představu. Jeho snaha vyřešit tu věc velice rychle se nepotkala s tím, že já jsem mu vysvětloval, že se to takto z mého pohledu provést nedá, že to takto rychle nedokážu předat a že nedodržím sliby, které jsem tady dal a že to pro mě znamená hodně. A že to je vůči kultuře takové surové. Mně připadá, že celý sektor kultury je v České republice podceněn, mluvil jsem o nutnosti transformace Ministerstva kultury, o tom, že v současném světe se celá řada oborů a kulturně kreativní sektor dostává úplně na první místa, a teď najednou přistoupit na to, že ho ve chvíli, kdy je v těžké situaci, člověk nechá tak, místo toho, aby svá slova dodržel kroky a konkrétními činy. O tom jsme se bavili, proč to nemůžu za těchto okolností přijmout.

Povedla se podle vás obměna na Ministerstvu zahraničí a původní plán udělat i změnu tady na Ministerstvu kultury? Pochopí to lidé?

To, jak to pochopí lidé, uvidíme. To nebyla moje operace, asi to bude záležet i na tom, jak se uvede Jakub Kulhánek a jak rychle se ukáže, že to skutečně funguje. Jsme podle mě v době, kdy jediné, co platí, jsou činy a výsledky.

Co říkáte na nominaci Jakuba Kulhánka, má podle vás dobré předpoklady pro tuto práci?

Vím, že Jakub Kulhánek spolupracuje s panem ministrem Hamáčkem. Vidím to jako logickou volbu z jeho strany a přeju panu Kulhánkovi štěstí v nové funkci.

Zůstane Ministerstvo zahraničí vykuchaným ministerstvem, jak jste ho včera označil, po nástupu Jakuba Kulhánka?

Já si samozřejmě myslím, že ty problémy, které jsme zmínil, se jen tak odstranit nedají. Proto jsem mluvil také o tom, že kdybych měl něco podobného zvažovat, tak jsem mluvil o určitém čase, který je třeba na to, aby se jednalo o způsobu, jak to dnes funguje. Když si vzpomenete, tak jsem chtěl jednat s premiérem o tom, aby se zvětšila synergie a koordinace mezi Úřadem vlády a mezi ministerstvem a třeba také zastoupením České republiky v Bruselu. Šlo mi hlavně o to, aby evropská agenda byla daleko víc uchopena také Ministerstvem zahraničí. Myslím, že to je něco, čemu se moc nedá vyhnout. Já jsme o tom ale chtěl mluvit daleko dříve, než by člověk na takové ministerstvo nastoupil. Jakub Kulhánek se dobře orientuje v těchto věcech, takže věřím, že pro něho ta témata budou důležitá také.

Myslíte si, že Kulhánek bude proevropský, prozápadní politik?

Já jsem ten, kdo v Poslanecké sněmovně předkládal koncepci české zahraniční politiky a ta byla ve Sněmovně schválena 150, 160 hlasy. Tam jsou jasně řečené principy české zahraniční politiky, nevím o tom, že by je někdo změnil. Natolik znám Jakuba Kulhánka, že si nemyslím, že by s ním přicházel do Černínského paláce někdo, kdo by tuto koncepci projednanou v Parlamentu měl v úmyslu změnit. Je to konsenzus, který se tady vytvářel a byl potvrzen Parlamentem. Mně připadá, že to, co bylo tehdy ve Sněmovně schváleno, platí a to se nemění, sociální demokracie je součástí vlády, já jsem v té době byl ministrem, který to předložil, a beru to jako určitou dohodu, souhlas, jenž v této zemi nikdo nezměnil.

Kulhánek pracoval pro čínskou státní společnost CEFC. Bude to mít podle vás dopad na jeho práci ministra?

Já jsem přesvědčen, že se bude řídit těmi principy, které sociální demokracie projednala jednak jako politická strana a pak vlastně byly vtěleny do koncepce, kterou potvrdil Parlament.

Novým politickým náměstkem na Ministerstvu zahraničí se stal sociální demokrat Pavel Jaroš. Je to osoba, která by měla zůstat na resortu?

To nechci teď dopředu hodnotit, co se bude dále dít. Každý politik nebo ministr, který nastoupí, má určitý čas na to, aby přijal rozhodnutí, třeba personální. Hodnoťme ho po určité době, vím, že teď před volbami příliš času není. Ale teď mi přijde dva tři dny se vyjadřovat k personálním věcem na Ministerstvu zahraničí brzy.

Předseda ČSSD Hamáček letí v pondělí do Moskvy jednat o vakcíně Sputnik V. Jak tuto cestu hodnotíte?

I z jeho úst zní, že jakékoliv nasazení vakcíny včetně Sputniku bude možné pouze za předpokladu, že dojde k tomu, že ho schválí příslušná evropská agentura, která vydává dobrozdání. Jsem přesvědčen, že tady se nic nemění. Tady jde pravděpodobně o to zkoumat možnosti, jestli pokud k tomu schválení dojde, jestli je šance tu vakcínu z Ruska dostat. Vím, že se tom uvažuje v Bavorsku, Rakousku, dokonce se uvažuje o výrobě vakcíny v zahraničí. Já to nedokážu posoudit, protože nejsem odborník, nedokážu odhadnout, jestli se Sputnik stane součástí toho portfolia vakcín, které budou využívány. Beru tu cestu jako sondáž. Rozhodnutí o nasazení v Česku opravdu závisí na tom, zda se stane součástí schválených vakcín.

Reklama

Doporučované