Hlavní obsah

Zapomeňte na horko. Globální změny klimatu ohrožují základní lidská práva, vzkazuje OSN

Země se nezadržitelně otepluje. (Ilustrační foto)

Reklama

Zvláštní zpravodaj OSN Philip Alston zveřejnil zprávu upozorňující na to, že změny klimatu mohou mít zásadní vliv na základní lidská práva milionů lidí. Podle Alstona hrozí globální „klimatický apartheid“, který nejhůře dopadne na nejchudší obyvatele planety.

Článek

OSN přinesla zprávu o tom, že zemi hrozí „klimatický apartheid“, tedy stav, ve kterém budou bohatí platit za to, aby unikli horku a hladovění vyvolanému změnami klimatu a chudí budou trpět. Expert na lidská práva při OSN Philip Alston ve své zprávě upozorňuje, že takový stav by pro miliony lidí znamenal ohrožení základních lidských práv na život, vodu, potravu a bydlení, a zároveň by byl hrozbou pro vládu práva a demokracii jako takovou. Na zprávu upozornil britský deník The Guardian.

Zvláštní zpravodaj Alston kritizuje samotnou OSN, jednotlivé státy, neziskové organizace i další společnosti za to, že opatření, která podnikají, aby „klimatickému apartheidu“ předešly, jsou „očividně nepřiměřená rozsahu a palčivosti“ této hrozby. Alston ve své zprávě pro Radu OSN pro lidská práva doslova uvádí: „Rada pro lidská práva si již nemůže dovolit spoléhat se pouze na organizování odborných panelů a na výzvy k vypracovávání odborných zpráv, které však nikam nevedou. Lidská práva nemusí nadcházející drastické změny přežít“.

Zpráva se rovněž zaměřuje na konkrétní světové osobnosti a jejich aktivity na poli ochrany klimatu. Zatímco americký prezident Donald Trump nebo brazilský prezident Jair Bolsonaro si od Alstona vysloužili opovržení, mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, celosvětové školní protesty proti změnám klimatu nebo soudní procesy se státy a společnostmi produkujícími fosilní paliva Alston vyzdvihuje.

Alston zprávu oficiálně představí Radě pro lidská práva na konci června. Největší dopad bude mít změna klimatu podle zprávy na ty nejchudší, kterým zkomplikuje přístup k vodě i potravinám. „Změny klimatu ohrožují 50 let pokroku ve vývoji, celosvětovém zdraví a potlačování chudoby,“ uvádí Alston. Následky klimatické krize podle něj ponesou ze 75 % rozvojové země, přičemž vyprodukují pouhých 10 % emisí oxidu uhličitého. „Ohrožena je demokracie, vláda práva i celá řada občanských a politických práv. Občanská nespokojenost, rostoucí nerovnost a postupné zhoršování životních podmínek některých sociálních skupin nejspíše povede k podněcování nacionalistických, xenofobních, rasistických a dalších obdobných nálad.“

Podle Alstona se kvůli klimatickým změnám budou také nadále prohlubovat rozdíly mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel. Jako příklad uvádí hurikán Sandy, který zasáhl New York v roce 2012 a řadu lidí z nízkopříjmových skupin zanechal bez přístupu k energiím i ke zdravotní péči, zatímco centrála banky Goldman Sachs byla obložená desítkami tisíc vlastních pytlů s pískem a elektřinu čerpala z vlastního generátoru.

Alston zdůrazňuje, že klimatická krize by měla být ústředním tématem, kterým by se měla světová společenství zabývat. Podle něj také dosavadní strategie, které mají pomoci v boji proti změnám klimatu, dostatečně nereflektují skutečnost, že změna klimatu představuje přímou hrozbu pro řadu základních lidských práv, stejně jako potřebu zásadně transformovat sociální i ekonomické systémy.

Klimatické dohody nejsou efektivní

Zpráva také tvrdí, že mezinárodní klimatické úmluvy jsou neefektivní, přičemž i Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 směřuje ke „katastrofickému scénaři“ oteplení planety o 3 °C. „Státy přecházejí všechna vědecká varování a co se dříve jevilo jako katastrofické předpovědi se dnes zdá být tím, co se stane podle těch nejoptimističtějších odhadů.“ Zpráva výslovně kritizuje amerického prezidenta Trumpa za to, že na klíčové pozice dosadil bývalé lobbisty, zaměřuje se na témata důležitá pro průmyslníky, stál v čele agresivního odstraňování environmentálních regulací a aktivně se podílí na šíření dezinformací o klimatické vědě.

Současná krize by podle Alstona proto mohla fungovat jako katalyzátor k tomu, aby státy konečně začaly dodržovat dlouho opomíjená ekonomická a sociální práva, jako je přístup k jídlu, vodě, zdravotní péči, přístřešku a práci.

Že je změna klimatu lidskoprávním problémem potvrdil pro The Guardian i Ashfaq Khalfan z Amnesty International: „Změna klimatu spadá do problematiky lidských práv právě proto, jaký dopad má na člověka. Primární zodpovědnost za ochranu lidí a jejich základních práv leží na jednotlivých státech. Stát, který nedostojí své povinnosti snižovat emise skleníkových plynů takovým jednáním porušuje lidská práva.“

Podle Mezinárodní organizace pro migraci budou před dopady klimatických změn prchat ze svých domovů čím dál více lidí. Do roku 2050 by mohlo být klimatických uprchlíků nejméně 25 milionů. Nejčernější scénáře pak počítají dokonce s jednou miliardou lidí, uvedla britská BBC. Alston ve své zprávě odhaduje, že 140 milionů lidí bude prchat jen ze subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky.

Reklama

Doporučované