Hlavní obsah

Zářijový Zpravodaj Sherlock Senior

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

V úvodu se dočtete o aktuálních hoaxech a v části věnované mediálnímu vzdělávání vysvětlíme, proč lidé věří tomu, čemu věřit chtějí. Na konci Zpravodaje uvedeme zajímavé zprávy, které jste mohli přehlédnout.

Článek

Milé čtenářky a milí čtenáři, posíláme vám zářijový Zpravodaj Sherlock Senior. V úvodu se dočtete o aktuálních hoaxech a v části věnované mediálnímu vzdělávání vysvětlíme, proč lidé věří tomu, čemu věřit chtějí. Na konci Zpravodaje uvedeme zajímavé zprávy, které jste mohli přehlédnout. Pokud narazíte na informaci, která by podle vás mohla být hoaxem, napište nám, prosím.

Aktuální hoaxy: Vakcíny proti koronaviru jsou zdraví škodlivé, v důsledku očkování už zemřely desítky tisíc lidí a tornádo na Moravě bylo způsobené americkým letadlem

Výrobcům vakcín se nedá věřit, byli pokutováni za falšování klinických studií

Společnost Johnson & Johnson dostala v roce 2013 pokutu od USA ve výši 2,2 miliardy dolarů za podplácení lékařů s cílem falšovat výsledky klinických studií. Společnost Pfizer dostala v roce 2009 pokutu 2,3 miliardy. Opět za podplácení lékařů s cílem falšovat výsledky klinických studií. Společnost AstraZeneca dostala v roce 2010 pokutu 520 milionů. To neuhodnete za co. Za podplácení lékařů s cílem falšovat výsledky klinických studií.“ Tyto věty se v různých variantách objevovaly v řetězových e-mailech či internetových diskuzích. Jakkoli je pověst farmaceutických firem pošramocená nekalými marketingovými praktikami, jako je například uplácení lékařů, u uvedených výrobců vakcín se zatím žádné obvinění z falšování klinických studií neobjevilo. Všechny zmíněné společnosti však byly pokutovány za korupci lékařů ‒ Johnson & Johnson v roce 2013, Pfizer v roce 2009 i 2012 a AstraZeneca v roce 2010. Vakcína proti koronaviru poškozuje mozek a lidské tkáně

Portál Otevři svou mysl zveřejnil video dermatologa Ryana Coleho, ve kterém vysvětluje škodlivé účinky vakcíny proti koronaviru. Video mělo jen na Facebooku přes čtyři tisíce sdílení. Dle Coleho je problém ve spike proteinu, který by se měl v důsledku očkování dostat do celého těla. Dokonce cituje z harvardské studie, podle které během prvních 14 dnů po očkování spike protein v krvi koluje. David Walt, spoluautor studie, však pro agenturu AFP upřesnil, že po 14 dnech se u žádného sledovaného pacienta spike protein již neobjevoval a že vakcinace má určitě smysl. Více se k dezinformaci dočtete zde. Vysoká míra šíření je způsobena tím, že je téma vysoce odborné a jen málokdo dokáže vysvětlit, co je protein, či dokonce spike protein. Průměrně vzdělanému člověku je téma velmi vzdálené, a ne každý tedy dokáže odhalit, co je v projevu Ryana Coleho chybně. Navíc se mluvčí odvolává na zahraniční studii, která je však pro laika natolik odborná, že by ji těžko dokázal posoudit a správně interpretovat, i kdyby byla napsána v češtině. Mix všech těchto faktorů podporuje potenciál šíření na internetu a sociálních sítích. V důsledku očkování proti covidu zemřelo v Evropě nejméně 18 000 lidí

Velmi populárním hoaxem je informace, že v důsledku očkování proti koronaviru zemřelo už několik tisíc lidí. Zdrojem je citace švýcarské lékařky Astrid Stuckelbergerové, která v minulosti pracovala jako externí konzultantka pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Astrid Stuckelbergerová ve videu zmiňuje databázi EudraVigilance, kterou v roce 2012 založila Evropská léková agentura EMA, aby shromáždila informace o vedlejších účincích vakcín. Dosud bylo v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu podáno 600 milionů dávek, ale zatím žádná z lékových agentur nezaznamenala v souvislosti s očkováním žádné úmrtí. Více se dozvíte zde. Tornádo na Moravě bylo způsobeno americkým letadlem

Řetězovými e-maily se šíří informace, že příčinou tornáda na jižní Moravě byl průlet amerického letadla. V e-mailu je uvedeno: „Nejsem žádným příznivcem konspiračních teorií o práškování lidí z letadel, ale náhodou jsem na YouTube objevil teorii, že za tornádo na Hodonínsku může použití technologií souvisejících s geoinženýrstvím.“ A pokračuje: „Letadlo startovalo v 17:36 hodin z Ankary v Turecku a v Ramsteinu v Německu bylo ve 20:48 hodin. Nad středem linie průletu tornáda na Hodonínsku mezi Lužicí a Mikulčicemi bylo letadlo v době mezi 19:36 a 19:44, kdy tornádo již začalo řádit a bylo poprvé zpozorováno lidmi na zemi, tedy v 19:23 hodin dne 24. 6. 2021.“ Důkazem pro tvrzení, že tornádo způsobilo letadlo, je údajně skutečnost, že se na našem území tornáda obvykle neobjevují. ​​​​​​​Vysvětlení však poskytl meteorolog David Rýva z Českého hydrometeorologického ústavu: „Vliv nějakého letadla na konvektivní bouře je obecně téměř nulový. Proč je to nesmyslná úvaha? Vezměme si jen ty hmotnosti a energie průměrného bouřkového oblaku, natož pak silné bouře, versus letadélka s vahou maximálně pár desítek až stovek tun. Průměrná malá konvektivní bouře se slabou bouřkou v sobě obsahuje nějaké ty stovky tisíc tun vody a energii srovnatelnou s výbuchem malé jaderné pumy, jaká explodovala například nad Hirošimou.“ Více k obsahu řetězového e-mailu se dočtete v článku Radky Wallerové a Pavla Kasíka ze Seznam Zpráv. Zprávu o souvislosti mezi letadlem a tornádem jsme uvedli na závěr záměrně. Konspirace je sice bizarní, ale je z oblasti přírodních jevů. A byť je to zpráva pro mnoho lidí těžce uvěřitelná, zvláště pokud se objevuje jako zdroj YouTube, je stále mnoho lidí, kteří ji i vděčně sdílejí. Není proto těžké pochopit, proč lidé přeposílají zprávy, které obsahují pravděpodobnější informace, jako je nenasytnost korporací, úplatnost politiků či snaha kontrolovat ostatní.

Téma z mediálního vzdělávání: Konfirmační zkreslení​​​​​​​Konfirmační zkreslení: Proč lidé věří tomu, čemu věřit chtějí Při šíření dezinformací, hoaxů a falešných zpráv (fake news) je zásadní, že jsou založeny na emocích. Pokud budete chtít někomu vysvětlit, že věří lžím, narazíte na jeho osobní přesvědčení. A racionálními argumenty emoce nepřebijete. Nyní si ukážeme, proč lidé tak snadno dokážou uvěřit nepravděpodobným zprávám. Bez ohledu na názor přistupuje mnoho lidí k informacím zaujatě: vyhledávají, interpretují a upřednostňují takové zprávy a argumenty, které potvrzují jejich názor, postoje či hodnoty. Tento přístup se nazývá konfirmační zkreslení. Účinek konfirmačního zkreslení je obzvláště silný u témat, která emočně prožíváme (například pocit nespravedlnosti), a u hluboce zakořeněného přesvědčení. Konfirmační zkreslení mají téměř všichni, dá se ale minimalizovat vzděláváním, rozvojem kritického myšlení nebo silným emočním prožitkem, který nás přesvědčí o opaku naší víry. Konfirmačním zkreslením se zabývá sociologie i psychologie a bylo popsáno v mnoha odborných studiích. Ukázalo se, že lidé vyhledávají informace, které jim zapadají do jejich přesvědčení. Když si chtějí přečíst knihu o politikovi, kterého nesnáší, koupí si tu, ve které politik není vyobrazen zrovna v nejlepším světle. Pokud se člověk dostane do kontaktu s informací, která odporuje jeho názoru, má tendenci zaujmout ještě extrémnější postoj. Dopouští se takzvané iluzorní korelace, kdy hledá souvislosti mezi událostmi a fakty, které spolu vůbec nesouvisí, a stále se prohlubuje víra ve vlastní přesvědčení. Na sociálních sítích se konfirmační zkreslení ještě více umocňuje algoritmy, které uživatelům ukazují jen ty informace, se kterými souhlasí. Předpojatost v myšlení se neprojevuje jen u jednotlivců na sociálních sítích či u šiřitelů řetězových e-mailů. I v politice, řízení lidí nebo ve finanční a vědecké oblasti se chybuje v důsledku konfirmačního zkreslení. Stejně tak policista může identifikovat podezřelého a pak hledat důkazy, které vinu potvrzují, místo toho, aby dodržoval presumpci neviny. I lékař může u pacienta určit chybnou diagnózu a všechny zdravotní potíže pak přisuzovat konkrétní nemoci. Výjimečnou osobností, která uměla pracovat s konfirmačním zkreslením, byl Albert Einstein. Když přišel s jakoukoli teorií, byl mezi svými kolegy vždy poslední, kdo ji uznal za platnou. Neustále hledal důkazy, které by jeho teorie nakonec zneplatnily. Proto je dodnes Albert Einstein nepřekonatelným myslitelem. Nechť je nám proto inspirací, jak s informacemi pracovat.

Může vás zajímat

Velký přehled důchodů

Datoví novináři redakce Seznam Zpráv připravili rozsáhlou analýzu důchodů v Česku. Mimo jiné z ní vyplývá, že ženy pobírají menší důchody než muži, přibývá pracujících seniorů a stále také roste počet důchodců ohrožených příjmovou chudobou a exekucemi. Podívejte se, jak vypadá současnost i perspektiva českého důchodového systému. Přijde podzimní vlna?

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru popsal aktuální covidovou situaci v Česku. Nákaza se teď šíří hlavně mezi mladšími ročníky s mírným průběhem nemoci. I když na podzim pozitivních případů pravděpodobně přibude, Dušek očekává spíše optimistické scénáře vzhledem k předpokládané 70% proočkovanosti populace. Kauza šikanovaných seniorů ve Slunečnici

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo hloubkovou kontrolu v ostravském domově pro seniory Slunečnice, na jehož poměry upozornila série reportáží redakce Seznam Zprávy. V instituci docházelo k šikaně seniorů a dvě pečovatelky jsou nyní stíhány. Ministryně Jana Maláčová již se zřizovatelem domova zahájila přestupkové řízení a navrhuje odvolání ředitele. Dva metry nestačí

Hygienici kvůli nakažlivější variantě delta zpřísnili parametry rizikového kontaktu. Při trasování nakažených považují za rizikový i takový kontakt, který byl kratší než 15 minut a který proběhl na větší vzdálenost než dva metry. Už také zcela neberou v potaz, jestli lidé měli nasazený respirátor. Prosíme, abyste náš Zpravodaj sdíleli se svými blízkými z řad seniorů. Pokud by ho i oni chtěli odebírat, stačí kliknout na tento odkaz a uvést e-mailovou adresu.

Reklama

Související témata:

Doporučované