Hlavní obsah

Zásoby uhlí, které se dá v Česku těžit, klesají. U černého ubyly za čtyři roky o polovinu

Foto: OKD

Zásoby černého uhlí se za poslední čtyři roky ztenčily téměř na polovinu.

Reklama

Česká geologická služba odhaduje tuzemské zásoby černého uhlí připraveného k vytěžení na 29,2 milionu tun ke konci minulého roku. Přitom ještě před pěti lety počítalo Česko s 56,6 miliony tun.

Článek

Zásoby černého uhlí připraveného k vytěžení v České republice vydrží ještě zhruba sedm let. Tedy pokud se bude pokračovat ve stejném tempu těžby jako v minulém roce, kdy se ze země vydobylo 4,1 milionu tun této výhřevné horniny.

Podle nejnovějších údajů České geologické služby totiž má Česká republika připravené zásoby zhruba 29,2 milionu černého uhlí.

Samotná těžba kvalitního uhlí se ale v České republice výrazně zpomaluje. Sedmileté zásoby jsou proto přepočtem, který pouze ilustruje, že zdrojů rapidně ubývá.

Například v roce 1989 se vydolovalo 35 milionů tun uhlí, tedy více, než jsou aktuální odhadované zásoby.

„Od roku 2013 se začaly projevovat důsledky poklesu světových cen energetického uhlí a těžba se postupně propadala z 8,6 milionu tun v roce 2013, 8,3 milionu tun v roce 2014, 7,6 milionu tun v roce 2015, 6,1 milionu tun v roce 2016, 4,9 milionu tun v roce 2017 až na 4,1 milionu tun v roce 2018, což ve všech případech bylo absolutní minimum v moderní historii ČR,“ vypočítává Jaromír Starý, vedoucí odboru nerostných surovin v České geologické službě (ČGS).

Zdroje dobře prozkoumané

Hnědého uhlí pak podle posledních údajů geologické služby bylo ke konci loňského roku připraveno k vytěžení v naší krajině 646,5 milionu tun. Před pěti lety to bylo 796,3 milionu tun hnědého uhlí. Během loňského roku se vytěžilo 39,2 milionu tun této horniny.

Vytěžitelné zásoby černého uhlí jsou v ČR podle Jaromíra Starého evidované jen na ložiskách části hornoslezské pánve, tedy v ostravsko-karvinském revíru, kde těží společnost OKD.

Naproti tomu hnědé uhlí se nachází v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. „Celkové vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou z téměř 84 procent v severočeské a zbylých 16 procent v sokolovské pánvi,“ doplňuje Jaromír Starý.

Celkové známé zdroje hnědého uhlí v ČR podle ČGS činí 8,6 miliardy tun a 16,3 miliardy tun u uhlí černého. „Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Těžitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,“ dodal Starý.

Česko v čele evropského uhelného žebříčku

Portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů, v listopadu uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent). S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun). Podle portálu oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti tři státy – Polsko, Rumunsko a Česko.

V Česku vznikla takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jaderné energetiky. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). První zásadní výstupy lze podle Brabce očekávat koncem příštího roku. Další jednání komise by se mělo uskutečnit v lednu.

Reklama

Související témata:
Pánve

Doporučované