Hlavní obsah

Závazky máme, nyní je čas jednat. V Madridu začal 25. klimatický summit

Foto: Profimedia.cz

Zatím se pět let staré cíle snaží udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia.

Reklama

Jak uplatnit pařížskou dohodu. To je hlavní téma dalšího klimatického summitu OSN, který v pondělí začal v Madridu a pokračovat bude až do 13. prosince. Špičky desítek světových zemí se kvůli klimatu scházejí už popětadvacáté. Čeho ne/dosáhly?

Článek

Polský ministr pro klima Michal Kurtyka předal předsednictví klimatické konference OSN zástupkyni z Chile Carolině Schmidtové. Tak oficiálně započal dvacátý pátý klimatický summit Organizace spojených národů ve španělském Madridu. Měl se původně konat v Chile, kvůli neklidné politické situaci však převzalo hostování Španělsko.

Paříž, New York, Madrid a příště Glasgow

Nejsou to ale ještě tři měsíce, kdy se podobné setkání konalo v New Yorku. Švédská aktivistka Greta Thunbergová na něm vyslovila nezapomenutelný projev a prostor ze zemí střední a východní Evropy dostala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Jaké jsou cíle aktuálního summitu a proč se vlastně konají několikrát do roka? Zastřešujícím tématem je především „uvedení v akci” neboli #TimeForAction, jak zní úvodní motto prosincové konference. A právě ve slově konference je i podle oficiálního stanoviska OSN rozdíl mezi aktuálním setkáním a zářijovým setkáním.

Na konci září se sešly státy OSN z iniciativy generálního tajemníka António Guterrese, aby se soustředil na mezinárodní komunitu vytvořenou kvůli klimatickým změnám. Nyní se delegace scházejí v Madridu proto, aby se opatření dala do pohybu.

„Summit bude začátkem celé debaty, pařížská dohoda se bude vyhodnocovat příští rok, tedy pátý rok od uzavření, v Madridu to bude jen začátek, dohodnutí některých pravidel,” okomentoval pro Televizi Seznam klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz. Další summit by se podle něj měl konat příští rok ve skotském Glasgow.

Závazky. A co dál?

„Je čas jednat. Není to jen motto. Je to nezbytnost,” řekla v úvodní řeči nově nastupující předsedkyně Schmidtová. Podle ní závazky, na kterých se dohodly státy téměř před pěti lety, už nestačí. „Naše závazky musí být daleko ambicióznější,” dodala.

Zatím se pět let staré cíle snaží udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia, ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty jsou nyní ve srovnání s předindustriálním obdobím o jeden stupeň Celsia vyšší.

Před rokem se klimatický summit konal v Polsku. Povedlo se na něm prohloubit některé závazky z pařížské klimatické dohody. Mezi stále kontroverzní body, na kterých se země nedokážou domluvit, jsou například kompenzace za škody způsobené klimatickými změnami, o které žádají rozvojové země. Toto téma by mělo přijít na přetřes letos v Madridu.

Odborníci i politici se však shodují na tom, že problematika klimatických změn má být otázkou globální. Největší světoví znečišťovatelé, jako jsou Spojené státy, Čína nebo Indie, na madridskou klimatickou konferenci vyslali delegace nižší úřednické úrovně. Americký prezident Donald Trump dokonce nedávno oficiálně odstartoval vyvázání se z pařížské dohody.

Reklama

Doporučované