Zažil dvě války. Teď „špicluje“ český fotbal koronaviru navzdory

Nad ránem ho probudily otřesy. „Bylo 6:20. Připadalo mi, jako by padaly bomby kousek od našeho bytu. Popadl jsem manželku, dítě a vyběhli jsme ven na dvůr. Až po chvíli nám došlo, že je to zemětřesení. Naštěstí dům to přežil a nám se nic nestalo, panika byla ale velká,“ popisuje Ognjen Vukojevič nedávný zážitek ze Záhřebu.

V první chvíli ho napadlo, jestli zase nejde o nějaký válečný konflikt. Zažil již dvě války. Teď však šlo v uvozovkách jen o zemětřesení, které před několika dny zasáhlo chorvatské hlavní město.

K němu je teď Vukojevič kvůli bezpečnostním opatřením způsobeným koronavirem připoutaný. Nebýt však celosvětové pandemie, nyní by trávil značnou část svého času na špionské misi v České republice. Je totiž členem trenérského týmu chorvatské fotbalové reprezentace pod vedením Zlatka Daliče, který před dvěma lety dovedl Chorvatsko do finále mistrovství světa. Vukojevič je skautem a na starost má přípravu na zápas s Čechy, s nimiž se Chorvati mají utkat na mistrovství Evropy.

Šampionát se však kvůli koronaviru musel o rok odložit. O to víc času bude mít Vukojevič, který také pracuje jako skaut Dynama Kyjev a trenér chorvatské reprezentace do 20 let, na analýzu českých hráčů v tuzemské lize a zahraničí.

Ognjen Vukojevič se narodil před 36 lety v chorvatském Bjelovaru. Dětství neměl lehké. „Bylo mi sedm let, když vypukla válka v Jugoslávii. Chodil jsem do první třídy a pamatuju si, jak furt někde zvonil alarm, zvony, byl strašný hluk. Občas se ozývala střelba a rány, to jsme se museli schovávat do sklepa. Byl jsem dítě, takže jediné, co mě tehdy zajímalo, bylo, kdo se mnou půjde na trénink a kde mám balon. Doufám, že můj syn Luke toto nikdy nebude muset zažít,“ popsal své zážitky v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

S merunou mu to nakonec šlo dobře. V letech 2007 až 2014 oblékl národní dres Chorvatska v 55 zápasech, hrál v Belgii, Rakousku, Rusku a nejvíce se mu dařilo na Ukrajině. Právě tam ho ale před šesti lety opět zastihl válečný konflikt, když ruská vojska vtrhla na území Ukrajiny a anektovala část jejího území.

„Hrál jsem za Dynamo Kyjev, když vypukl Majdan. Vůbec jsem to nechápal. Snažil jsem se soustředit na fotbal, ale moc to nešlo. Tehdy se v kyjevských ulicích střílelo, ve městě nebylo bezpečno. Pamatuji si, jak jsme zápas Evropské ligy mezi Dynamem a Valencií raději odehráli na Kypru. Následně jsme dvouměsíční tréninkový kemp strávili ve Španělsku v Marbelle. Byla to obtížná část mé kariéry,“ dodává.

Nepřímo se ho rusko-ukrajinská válka dotkla i poté, co se namísto kopaček vsoukal do funkcionářského obleku. Na mistrovství světa v Rusku v roce 2018 byl asistentem trenéra Zlatka Daliče.

Po vítězném čtvrtfinále nad Rusy pověsil na sociální sítě video, v němž s obráncem Domagojem Vidou oslavoval postup do semifinále popěvkem „Toto vítězství je pro Dynamo a Ukrajinu“. Ruské politiky to pobouřilo, v důsledku čehož musel Vukojevič sbalit kufry a šampionát opustit. Chorvati v Rusku nakonec získali stříbrné medaile.

„Snažím se soustředit jen na sport a do politiky se nemíchat. Hrál jsem na Ukrajině dlouhou dobu a Kyjev je mým druhým domovem po Záhřebu. Tehdy v Rusku jsem nechtěl nikoho urazit. Ostatně hrál jsem i za Spartak Moskva, kde mám dodnes řadu přátel. Zkrátka po vítězství nad Ruskem jsem měl radost, že jsme se dostali do semifinále,“ vrací se Vukojevič ve vzpomínkách.

Vukojevič dnes žije v Záhřebu, který je kvůli koronaviru podobně jako česká města pod zámkem „Většina lidí zůstává doma. Je tu taková nejistota a strach z toho, co bude. Nefungují školy, školky a lidé pracují z domů. Bohužel Záhřeb byl do toho všeho ještě zasažen zemětřesením. Materiální škody budou velké, zasáhne to Chorvatsko jako takové,“ míní.

Krize umocněná přírodní katastrofou však podle něho přinesla i v Chorvatsku něco mimořádného: semknutí dvou naprosto znepřátelených fanouškovských táborů Dinama Záhřeb a Hajduku Split.

„Jak záhřebští Bad Blue Boys, tak splitská Torcida se snaží pomáhat, kde to jen jde. Dinamo Záhřeb a jeho fanoušci po zemětřesení pomáhali například v nemocnicích a porodnicích, protože všichni museli kvůli dalším otřesům ven z budov. Bylo to neštěstí, ale ukázalo to na skvělý charakter našeho národa. Teď jen doufám, že ekonomické dopady těchto dvou krizí nebudou drtivé a nebudou trvat příliš dlouho,“ popisuje Vukojevič.

Věří, že po zažehnání pandemie se podaří uskutečnit evropský šampionát alespoň v příštím roce. Finanční tlak na fotbalové organizace podle něho povede k co nejrychlejšímu spuštění ligových soutěží v jednotlivých zemích.

„Mám obavu, jak se pandemie podepíše pod ekonomikou klubů z menších lig, jako je třeba ta chorvatská nebo česká. Podle mě bychom se do budoucna měli o to více zaměřit na výchovu mladých talentů. Právě to je způsob, jak se může fotbal v našich ekonomických podmínkách uživit a prosadit,“ dodává trenér chorvatské reprezentace do 20 let a skaut, který pro Dynamo Kyjev vyhledává talenty na Balkáně.

V uplynulých měsících stačil nasbírat základní poznatky o českém mužstvu. „Respektuji sílu vaší reprezentace. Než byla přerušena kvůli pandemii, sledoval jsem českou ligu. Mám přehled o zápasech Slavie a Plzně v evropských pohárech, zaměřuji se i na Spartu. Zajímám se o vaše hráče v zahraničí. Sledovat český fotbal je teď v popisu mé práce pro trenéra Zlatka Daliče,“ říká k přípravě vicemistrů světa na utkání s Českou republikou, které se příští rok v červnu odehraje ve Skotsku v Glasgow.

Proti České republice si Vukojevič zahrál v roce 2010 v přátelském zápase, který Chorvatsko vyhrálo 4:2. Jeho kamarádem je bývalý český reprezentant a někdejší hráč Šachťaru Doněck Tomáš Hübschmann. „Několikrát jsme se utkali v ukrajinském derby mezi Dynamem Kyjev a Šachťarem Doněck. Tímto Tomáše zdravím,“ vzkázal na sever Čech kapitánovi klubu bosse Miroslava Pelty. Ve Spartaku Moskva se potkal i s nedávným kapitánem české reprezentace Markem Suchým.

Ze současného mužstva Vukojevič vyzdvihl Patrika Schicka, Jakuba Jankta, Tomáše Součka, Michaela Krmenčíka či Pavla Kadeřábka. „Hrají moderní evropský fotbal, budou motorem vašeho týmu. Nesmím zapomenout na Tomáše Vaclíka, to je skvělý brankář,“ dodal chorvatský „špion“.

Prohru s týmem, který teď bude v jeho agentském hledáčku, si ale nepřipouští. „Máte dobrý tým, ale myslím, že ten náš v čele s Lukou Modričem bude na turnaji lepší. Věřím, že na EURO 2021 můžeme zopakovat výsledek z Ruska, kde jsme došli až do finále,“ uzavírá Vukojevič.