Hlavní obsah

Šéf klíčového špitálu: Jedna nemoc nemá mít červený koberec

Hostem Výzvy byl ředitel VFN David Feltl. (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

10. 11. 12:30
aktualizováno • 11. 11. 12:33

Okolo 10. listopadu měl přijít vrchol pandemie v Česku, spočítali matematici. V nemocnicích je přes osm tisíc Čechů, jak to lékaři zvládají? Ptali jste se šéfa Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla.

Článek

Zatímco počet nových nákaz pomalu klesá, nemocnice mají rozhodně co dělat. Zabrat jim dává přes osm tisíc hospitalizovaných a z toho více než tisícovka v těžkém stavu, ale také přesuny personálu, omezování péče i onemocnění samotných zdravotníků. Těch už jsou v Česku nakaženy tisíce.

Jak si české nemocnice v boji s koronavirem vedou? Mají zdravotníci ještě dostatek sil a nemocnice lůžkových kapacit, nebo jsme už na hranicích možností? Může stále dojít ke kolapsu zdravotnictví? Ptali jsme se ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla živě v pořadu Výzva.

„Je možné, že se za rok ukáže, že úmrtnost na zhoubné nádory je úplně stejná. A že ten dvouměsíční výpadek péče vlastně nic neznamenal. Ale je také možné, že se ukáže, že to znamenalo katastrofu,“ řekl už v červenci po jarních odkladech některých výkonů Feltl pro Seznam Zprávy. Kdo na odklady zdravotní péče nejvíce doplatí? A jak koronavirová krize promění české zdravotnictví?

Výběr odpovědí vám nabízíme níže:

0:40 - Jaká je situace v pražské Všeobecné fakultní nemocnici?

Nekoná se ani drama, ani úplně selanka. My jsme schopni se postarat o obrovské množství pacientů, ale v situaci, kdy se bude o ně mít kdo postarat. Protože tím, jak ta nákaza jde komunitně společností, tak samozřejmě jsou nakažení zaměstnanci.

4:30 - Jaká je situace v ČR ve srovnání se zahraničím?

Jestli se něco ukázalo, tak to, že české zdravotnictví má vnitřní rezervy a absorbční kapacitu, nebo jak to nazveme, skutečně velikou. Umíme se navzdory různým problémům všeho druhu nějakým způsobem zorganizovat a nějakým způsobem absorbovat tento velký náraz, byť to není nebolestivé a nikdo si nemůže namlouvat, že je to tady v pohodě, nic se neomezilo a všechno běželo.

9:30 - Jak zvládají lékaři přepínat na covid, když desítky let dělali jinou práci?

Zvládají to výborně, naprosto výborně. My jsme tuto filozofii přijali za svou a připadá nám to správně. Myslím si, že jedna diagnóza nemá mít červený koberec a ostatní čekárnu před nemocnicí.

12:30 - Nemusíte kvůli covidu slevovat z kvality ostatní péče?

Ne. Musím říct, že jsme měli připravené scénáře řekněme válečné nebo apokalyptické, že těch pacientů bude třeba ještě pětkrát tolik, čili půjdeme přes hranu kapacit. I s tím se musí počítat, to je život. Manažer nemocnice musí i tohle brát v úvahu. I scénáře typu snížení standardu péče, aby nám nestála fronta před branami nemocnice, když to řeknu hloupě, i tenhle scénář jsme pochopitelně měli připravený.

16:30 - Kolik sester a kolik lékařů z přibližně 6500 zaměstnanců je aktuálně nakažených?

V pracovní neschopnosti, covid necovid, je přibližně 500 lidí v tuto chvíli. Měli jsme i 1000, a to už tedy jsem měl zatajený dech, musím říct, to bylo vážně na hraně.

20:00 - Můžeme se ještě dostat do fáze, kdy bude nutné, aby pracovali zdravotníci pozitivní na covid?

Já jsem od přírody optimista. Dokážu si to představit, já si dokážu všechno představit, ale myslím si, že to nenastane. Nebylo to doteď, i když vím, že to bylo v Belgii, kde to bylo tak kritické, že doopravdy pozitivní bezpříznakoví chodili do práce. U nás se to nestalo a doufám, že už nestane.

23:00 - Přicházejí teď lidé s problémy, se kterými pár měsíců čekali doma?

V našem oboru výjimečně, nebo to ještě není vidět. V onkologii se to počítá v letech, ty statistiky dojíždějí, i léčba je dlouhodobá a podobně. I statistiky nemocnosti a úmrtnosti tam počítáme třeba rok, dva, než to uvidíme v tom zpětném zrcátku.

26:50 - Byl byste pro omezení denního informování o počtu mrtvých s covidem?

Neznám metodiku přesné definice úmrtí na covid, možná bych ji měl znát. V zásadě jsem pro velkou transparentnost, mně je to nechci říct jedno, ale já nemám v zásadě co tajit.

30:00 - Nestačilo by důsledně chránit rizikové skupiny a ostatní nechat fungovat s doporučeními, vysvětlováním?

To ať mi někdo přijde říct, a já to tak udělám, bez problému. My jsme na jednu stranu konfrontováni s tím asijským scénářem, kde formou Velkého bratra ty země zrušily soukromí, špehovaly se mobilní telefony a ten člověk byl online trasován nějakými národními autoritami, to je děsivé. Ale na tu epidemii to nějaký vliv mělo. Já se u toho trošku ošívám, když to řeknu hodně diplomaticky. Pak tady bylo Švédsko, kterému jsem od začátku fandil. Prošlo to asi třemi fázemi, kdy to vypadalo velice dobře, potom hůř, pak zase fantasticky, teď to zase vypadá docela dramaticky. A třetí věc je, že já jsem strašně špatný prognostik, já se k tomu přiznám, já jsem třeba na jaře říkal, že žádná druhá vlna nebude.

38:30 - Čekáte zástupy pacientů po návratu do běžného provozu nemocnice?

Nečekám, protože tu péči poskytujeme pořád. Jistěže jí poskytujeme míň, ale dramaticky víc než na jaře. A na jaře jsme poskytovali péči zhruba ze 40 procent, čili ze 60 procent šla někam pod stůl. Teď je to obráceně, teď třeba jedeme na 60 procent, možná 70 v některých oborech. Onkologie jede skoro na 100 procent, hematologie na 100 procent, kardiologie třeba 90. Takže nečekám, že by 24. listopadu stála před VFN fronta.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené