Hlavní obsah

Bez změny Česko zamíří mezi nejzadluženější země. Dluh rostl skoro nejvíc v EU

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

aktualizováno •

Česko je „premiantem“ v EU. Ale pouze co se týče růstu vládního dluhu. Ten za čtvrt roku vzrostl o 6,3 procentního bodu. Což byl po Kypru nejrychlejší růst. Vládní dluh už činí 44 procent českého HDP.

Článek

Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU.

Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl ve 23 z 27 členských zemí EU.

Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy.
Petr Kymlička, Moore Czech Republic

„V prvním čtvrtletí vrcholila v Česku pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu,“ uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička. Výdaje spojené s pandemií nejsou ale podle něj v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu.

„Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor,“ dodal.

Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. Dánsko přitom ve čtvrtletí nahradilo Česko na páté pozici s nejnižším dluhem.

„Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru,“ uvedl Kymlička.

Státní vs. vládní dluh

Státní dluh se týká pouze závazků vlády a je součástí tzv. vládního dluhu. Ten tedy vedle státního dluhu zahrnuje také dluhy obcí, krajů, státních fondů, příspěvkových organizací nebo zdravotních pojišťoven.

Zdroj: Wikipedia

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 procentům HDP.

Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. EU ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.

Reklama

Doporučované