Hlavní obsah

Zéland tápe, jak chápat vlastní minulost. Z objevitele Cooka je „bílý zloděj”

Foto: Shutterstock.com

Nový Zéland se připravuje na výročí přistání Jamese Cooka.

Reklama

Oslavy 250. výročí přistání mořeplavce Jamese Cooka na Novém Zélandu budí emoce. Téma je citlivé obzvláště pro původní obyvatele Maory. Někteří zástupci domorodých kmenů jeho příjezd považují dodnes za invazi a stále čekají na omluvu z britské strany.

Článek

U příležitosti výročí přistání Jamese Cooka na Novém Zélandu doplula flotila včetně repliky Cookova plavidla Endeavour do přístavu v Gisbourne, kde se oslavy odehrály. Přivítala ji novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

V jiných částech Zélandu domorodci přistání lodí odmítli. Postava mořeplavce Cooka totiž budí stále emoce, zejména u původního polynéského obyvatelstva Nového Zélandu, Maorů. Jejich etnikum bylo po příchodu Evropanů značně zdecimováno, zejména kvůli zbraním a novým nemocem. Rovnoprávnost získali Maorové až v 60. letech minulého století.

Dnes jich na Novém Zélandu žije kolem 600 tisíc a tvoří 15 % místní populace.

Ochránkyně práv domorodců, aktivistka Tina Ngataová, uvedla minulý měsíc pro Radio New Zeland, že by se výročí mělo spíše využít k zamyšlení. Cooka označila za vraha a jeho příjezd za invazi a předvoj britské imperiální expanze.

Bývalý starosta města Gisborne Meng Foon uvedl, že na oslavu pozval i britskou Královskou rodinu. Chtěl, aby se její zástupci setkali s potomky padlých Maorů a omluvili se jim. „Tohle není konec. Věřím, že i nadcházející generace se budou dožadovat omluvy,” uvedl.

Emoce se občas odrazí i na Cookově soše, která stojí v přístavu v Gisborne. Ta je opakovaně vandalizovaná nápisy jako „Tato země je naše” či „Bílý zloděj”.

Foto: National Library of New Zeland

Mapa Nového Zélandu z roku 1773. Autorem je James Cook. (zdroj: National Library of New Zeland)

Významný britský mořeplavec kapitán James Cook učinil během svých expedic pod vlajkou britského Národního námořnictva významné objevy.

Jako první obeplul Nový Zéland a detailně jej zakreslil do mapy. Roku 1779 přistál v přístavu Poverty Bay (maorsky: Tūranganui-a-Kiwa) a prohlásil Nový Zéland britskou kolonií. I přes odpor se odmítl země vzdát a naopak obratně využil rozporů mezi maorskými kmeny. S některými se dostal do konfliktu, s jinými navázal přátelské vztahy.

V průběhu uplynulého týdne vyjádřila vysoce postavená britská diplomatka působící na Novém Zélandu Laura Clarkeová během setkání s kmenem Iwi lítost nad smrtí devíti Maorů, kteří zahynuli při prvním setkání s výpravou Jamese Cooka těsně po jeho přistání. Její slova byla přijata, ačkoliv se skutečně neomluvila.

Zástupci kmene Iwi jednají s diplomatkou Clarkeovou přes devět měsíců. Ti slova diplomatky přivítali a označili za upřímná. Dodali, že je to první krok dlouhého procesu odpuštění.

Reklama

Související témata:

Doporučované