Hlavní obsah

„Babiš jako premiér selhal.“ Ústavní právník vysvětluje, co změnila bitva o Šmardu

Výzva s Janem Kyselou: Jak udržet prezidenta Zemana v mezích ústavy.Video: Martina Spěváčková, Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Tříměsíční tahanice o ministra kultury nebude žádná jednorázová epizoda, odhaduje ve Výzvě ústavní právník Jan Kysela. Prezident Zeman si podle něj otestoval na politicích a hlavně premiérovi, co všechno snesou.

Článek

Viníky celé krize kolem výměny ministra kultury jsou na prvním místě Miloš Zeman a hned na druhém premiér Andrej Babiš, míní šéf katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Pokud má ve vládě někdo hájit pozici proti expandujícímu prezidentovi, tak to musí být předseda vlády. Hájí nejen sebe, ale i každého příštího předsedu vlády jako toho, kdo má o vládě rozhodovat. To Andrej Babiš nedělal. Místo aby byl prezidentovi oponentem, stal se jeho advokátem,“ komentuje Kysela prodlužování termínů s odvoláním Antonína Staňka z postu ministra kultury a nejmenování Michala Šmardy jeho nástupcem.

Za jasné porušení ústavy ze strany Miloše Zemana považuje právě oddalování odvolání Staňka: „V ústavě najdeme málo tak jasných a srozumitelných pravidel, jako je pravidlo v článku 74, které velí prezidentovi odvolat člena vlády, pakliže to navrhne předseda vlády. Tím se prezident situoval nejen nad předsedu vlády, ale hlavně se situuje nad to ústavní pravidlo.“

Protiústavním je podle něj i to, že ministerstvo kultury od začátku srpna neřídí ministr. Postoj k Michalu Šmardovi pak označuje jako ústavně pochybné jednání. „Trvalo to strašně dlouho. To je stav nepřijatelné protiústavní nečinnosti, že se prezident s návrhem (na jmenování Šmardy) nějak rozhodne až po dvou a půl měsíci,“ říká Kysela.

Babišovo selhání

Hlava státu by podle něj z ústavního pohledu po podání formálního návrhu na jmenování ministra neměla dávat najevo výhrady ke konkrétnímu jménu. Koncepce ústavy počítá s tím, že ve vládě mají být ti, které tam chce premiér.

„Andrej Babiš selhal jako předseda vlády v kauze Miroslava Pocheho (odmítnutý kandidát na ministra zahraničí), tak v kauze Michala Šmardy. Nevím, nakolik je pro něj důležité vytvářet spojenectví s prezidentem, ale z hlediska ústavního hájení pozice předsedy vlády to je evidentní selhání. Má hájit nejen svoji pozici, ale i ústavní celek a v tom je dlouhodobější selhání,“ hodnotí Kysela.

Odmítnutého Šmardu jako kandidáta na ministra kultury má teď nahradit Lubomír Zaorálek. Předseda ČSSD má situaci za vyřešenou. Premiér už oznámil, že nemá se Zaorálkem problém, a s nominací souhlasí i prezident.

Ústavní právník Kysela ale předpovídá, že letní tahanice o ministra kultury budou mít další dopad. „Obávám se, že to nebude jednorázová epizoda. Prezident si během několika měsíců otestoval na politické reprezentaci a zejména na předsedovi vlády, co všechno snese. Tihle dva (Miloš Zeman a Andrej Babiš) mají ještě dost času, aby leccos předvedli,“ uzavírá Kysela.

Jakou šanci podle něj má senátorská ústavní žaloba na prezidenta? Proč přirovnává vytváření českého ústavního systému k latinskoamerické telenovele? A posílila podle něj přímá volba postavení prezidenta?

Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.

Reklama

Doporučované