Hlavní obsah

Zeman nejmenováním Šmardy popírá sám sebe, jeho dvacet let starým výstupem se baví internet

Foto: TV Nova

V roce 1998 tehdejší premiér Miloš Zeman připomněl, že prezident podle ústavy musí ministry jmenovat.

Reklama

Prezident Miloš Zeman po dlouhém otálení s odvoláním ministra kultury odmítl jmenovat nového kandidáta navrženého premiérem. Ještě jako předseda vlády přitom zastával názor, že je takový krok protiústavní.

Článek

Krátce poté, co Miloš Zeman odmítl kandidáta ČSSD na nového ministra kultury Michala Šmardu, se na internetu objevilo video, které ukazuje, že současný prezident před dvaceti lety zastával jiný názor na dodržování ústavy. A na sociálních sítích hned vzbudilo velký zájem.

„Jak by se pak šéfové koaličních stran tvářili na to, kdyby jim někdo tyto ministry kádroval,“ řekl v červenci 1998 tehdejší předseda vlády Miloš Zeman v pořadu Sedmička na televizi Nova. „Pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68 ústavy,“ dodal.

Zeman v pořadu komentoval situaci, kdy s ním tehdejší prezident Václav Havel chtěl ještě před jeho jmenováním premiérem konzultovat složení vlády. A to ještě před tím, než mu Zeman konkrétní seznam předložil. Havel tehdy argumentoval tím, že je za jmenování ministrů odpovědný a že chce ověřit jejich bezúhonnost. Navíc neskrýval své výhrady vůči Janu Kavanovi, Miroslavu Grégrovi nebo Václavu Grulichovi.

Spor trval jen pár dní. Havel 16. července seznam ministrů bez výhrad schválil a Zemana o šest dní později jmenoval premiérem.

Bývalý ministr Antonín Staněk (ČSSD) v polovině května podal demisi, kterou Zeman nepřijal. Babiš následně na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra a současně jmenování Šmardy. Zeman po dvouměsíčním otálení Staňka odvolal ke konci července, nového ministra ale nejmenoval. Resort dočasně vede ekonomický náměstek René Schreier.

Prezident avizoval, že se ke jmenování Šmardy vyjádří v polovině srpna po skončení své dovolené, nakonec vyzval ČSSD, ať navrhne jiného kandidáta. Šmarda není podle něj k řízení ministerstva kultury dostatečně kompetentní.

K současné situaci kolem kompetencí prezidenta se na konci července jednoznačně vyjádřil také Senát. Horní komora parlamentu schválila třípětinovou většinou přítomných návrh žaloby na prezidenta kvůli hrubému porušování ústavy. Jedním z hlavních důvodů bylo právě neodvolání ministra kultury.

K úspěšnému předání žaloby Ústavnímu soudu je nutný souhlas 120 poslanců, ke kterému za současného rozdělení křesel pravděpodobně nedojde. Odborníci se nicméně shodnou na tom, že minimálně nejmenováním ministra prezident ústavu porušuje.

Článek 68 ústavy uvádí, že prezident na návrh předsedy vlády jmenuje ostatní členy vlády. „V ústavě je na několika místech napsáno jmenuje, odvolá. Není to tak, že by to bylo na jeho vůli,“ řekl Seznamu bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. „Není žádná varianta typu prezident jmenuje po dohodě s premiérem. Je to podobné jako u jmenování profesorů, je to v podstatě ceremoniální funkce. Z tohoto pohledu prezident ústavu porušuje zcela jednoznačně,“ vysvětlil Balík.

Reklama

Související témata:

Doporučované