Zeman se omluvil za bombardování Jugoslávie. „Celou dobu mě to trápilo“

Podle Jiřího Ovčáčka vyslovil Miloš Zeman omluvu v přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, který je v Česku na návštěvě. Zeman už před dvěma lety označil za chybu, že jeho tehdejší vláda v roce 1999 bombardování Jugoslávie odsouhlasila.

„Právě proto bych se při této příležitosti chtěl za svoji osobu omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie. A já bych chtěl srbský národ jako osoba poprosit za odpuštění. Celou dobu mě to trápilo,“ uvedl podle mluvčího prezident.

Zeman v roce 2019 v rozhovoru pro ČTK řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. „A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí.“

Severoatlantická aliance rozhodla o vzdušných útocích na (srbsko-černohorskou) Jugoslávii kvůli dramatické situaci v Kosovu těsně po vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO.

Aliance sáhla k otevřenému použití síly po několika měsících neúspěšného diplomatického jednání a snahy, aby Jugoslávie ukončila násilí, etnické čistky a vyhánění kosovských Albánců. Po bombardování bosenskosrbské armády v roce 1995 šlo teprve o druhý vojenský zákrok NATO.

Vedením operace Spojenecká síla (Allied Force) byl pověřen vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, Američan Wesley Clark. Nálety trvaly celkem 78 dní a vyžádaly si životy několika desítek civilistů. Splnily ale svůj cíl. Srbské jednotky se z Kosova stáhly.