Hlavní obsah

Zeman si řekl o 8,8 milionu korun na cestu do Číny. O tři miliony víc, než potřeboval loni

Šéf zahraničního odboru na Hradě Rudolf Jindrák vysvětluje důvody cesty do Číny. (Video: Václav Dolejší, Seznam.cz)

Miloš Zeman míří do Pekingu už po šesté během svého prezidentování, žádnou jinou zemi tak často nenavštívil. A potřebuje na to stále víc peněz.

Článek

Cesty Miloše Zemana do jeho nejoblíbenější země se prodražují. Na pětidenní návštěvu Číny, kam zamíří koncem dubna, potřebuje téměř devět milionů korun. Vyplývá to z předkládací zprávy pro vládu.

„Předpokládané náklady spojené se zajištěním této pracovní cesty, s výjimkou výdajů na leteckou přepravu ústavních činitelů a ochranu ústavních činitelů, jsou odhadovány na cca 8 852 000 korun, a to včetně nákladů spojených s cestou přípravných týmů,“ stojí v dokumentu, jenž má redakce Seznamu k dispozici.

Výdaje na prezidentovy výpravy skokově rostou. Například loni Hrad utratil za cestu do Číny o tři miliony korun méně – 5,5 milionu. A náklady na první Zemanovy návštěvy Pekingu se pohybovaly v rozmezí od 2,5 do 2,7 milionu korun.

Přitom svou délkou, rozsahem, ministerským doprovodem i podnikatelskou misí se letošní návštěva Pekingu od těch předchozích příliš neliší.

„Já rozpočty nedělám, ale delegace bude velká – doprovod, ministři, podnikatelé. Ubytování něco stojí, bude tam také velká recepce na ambasádě k oslavě výročí diplomatických styků s Čínou,“ říká šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.

Prezident se tentokrát zúčastní konference o novodobé Hedvábné stezce – Fóra Pásmo a Stezka pro mezinárodní spolupráci. A pak se také samozřejmě setká se svým čínským protějškem, Si Ťin-pchingem.

Miloš Zeman míří do Číny už po šesté během svého prezidentování, žádnou jinou zemi tak často nenavštívil. Zdůvodňuje to tím, že dělá ekonomickou diplomacii – tedy pomáhá obchodům s největší zemí světa.

Jenže výsledky jeho snažení vůbec neodpovídají. Kromě velkých společností jako jsou Škoda Auto nebo PPF se firmy na uzavřený čínský trh plný byrokratických překážek jen velmi těžko dostávají. Kromě toho slibované peníze netečou ani opačným směrem.

Vždyť před třemi roky prezident Zeman velkolepě sliboval, že Číňané investují v Česku nejméně 95 miliard korun. Podle údajů ČNB to doposud bylo jen 25 miliard, přičemž místo investic to většinou byly spíše akvizice.

Vytkne to teď Miloš Zeman svému „příteli“, jak rád tituluje Si Ťin-pchinga? „Ty věci kolem investic jsou během na dlouhou trať a nepředpokládám, že by se čínský prezident zabýval konkrétními kauzami. Navíc investice, to je vždy obousměrná silnice. Takže jestli mu to bude vytýkat nebo ne, to si netroufám říct,“ odpověděl Rudolf Jindrák.

Někteří opoziční politici další Zemanovu cestu do Číny kritizují. Podle nich prezident nepomáhá českému obchodu, jak tvrdí, ale především byznysu jedné mocné privátní společnosti – PPF Petra Kellnera, jejíž Home Credit má v Číně licenci na poskytování spotřebitelských úvěrů.

„Cesty Miloše Zemana do Číny jsou nákladné a zatím nikam nevedou. Češi se v očích Číňanů sklonili před komunistickou totalitou, když se tam prezident učil stabilizovat společnost, a jedna velká investiční skupina má brány čínského trhu otevřené. Mimo to žádné velké investice k nám nepřišly, nová pracovní místa nevznikla a výhodná spolupráce nenastala. Objevila se naopak velká rizika,“ říká například senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer.

Kriticky současnou podobu spolupráce s Čínou vidí i Evropská unie – na rozdíl od Miloše Zemana. Unijní lídři říkají, že Peking pořád jen slibuje, ale dohody neplní. Zrovna dnes kvůli tomu mají v Bruselu summit EU-Čína, kde chtějí jedinou věc – aby evropské firmy měly stejný přístup na čínský trh jako mají Číňané v Evropě.

Doporučujeme