Hlavní obsah

Zemanův výrok o Číně byl promyšlený. Zaskočil i čínského reportéra, říká sinoložka Lomová

Profesorka Olga Lomová hodnotí výrok Miloše Zemana 30 let po masakru na náměstí Nebeského klidu.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

„Nejdřív jsem si myslela, že je to úlet, že to pan prezident nedomyslel,“ říká sinoložka Olga Lomová na adresu kontroverzního výroku Miloše Zemana o tom, že se v Číně učí, jak stabilizovat společnost. K jeho někdejšímu prohlášení se profesorka FF UK vrací ve dnech výročí masakru na náměstí Tchien-an-men. Česká hlava státu se podle ní chtěla zalíbit čínským mocným. Lomová ale ve Výzvě Seznamu zapochybovala, že se to Zemanovi povedlo.

Článek

Miloš Zeman Čínu opakovaně navštívil a několikrát se setkal s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny a prezidentem Si Ťin-pchingem. Uznávaná sinoložka upozorňuje na to, že se tak obvykle stalo v „zarážející společnosti podnikatelů, jako je Petr Kellner“.

Podle profesorky Lomové právě tím Zeman nedodává vážnosti České republice v očích čínských představitelů. Ti prý pozorují zahraniční politiku i z perspektivy toho, jak si kdo dokáže zjednat respekt a hájit své národní zájmy.

„Přítomnost podnikatelů na setkání nejvyšších státních představitelů příliš o vehementní obraně národních zájmů nesvědčí,“ poznamenala ve Výzvě Jiřího Hoška Olga Lomová.

Celý pořad Výzva se sinoložkou Olgou Lomovou:

Peking se dodnes bojí, reaguje hystericky. Sinoložka vysvětluje, proč události před 30 lety byly jako pražské jaro.Video: Jiří Hošek, Seznam Zprávy

Z prezidentova nadbíhání čínskému totalitnímu režimu zatím Česko příliš neprofituje. Úroveň přímých čínských investic v České republice zatím zůstává na hony vzdálena Zemanovým slibům, což ostatně přiznal sám český prezident.

„Zůstávají stále velmi, velmi nízké. A to mne pochopitelně mrzí,“ prohlásil Miloš Zeman v čínské státní televizi CCTV. Prezident opakovaně podpořil čínskou technologickou společnost Huawei, kterou řada států i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) považují za strategické riziko.

Třicet let po masakru na Tchien-an-men

Podle profesorky Lomové je na hysterické reakci Pekingu na 30. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu vidět, že má tamní vedení strach z dopadů šíření informací o krvavých událostech. Ty podle ní dodnes nejsou ani dostatečně historicky probádané a možná nikdy nebudou.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozčílil čínskou protistranu výzvou, aby zveřejnila přesný počet obětí, které si vyžádal zásah čínských bezpečnostních složek za pomoci tanků. „V té čínské generaci, která to zažila, o masakru na Tchien-an-men všichni vědí. Ne všichni ale o tom mluví, protože to je riskantní záležitost. Lidem ale prostě nemůžete vygumovat paměť,“ poznamenává Lomová.

Podívejte se na celý pořad Výzva se sinoložkou Olgou Lomovou o 30. výročí masakru na náměstí Nebeského klidu.

Reklama

Doporučované