Hlavní obsah

Nevidím to pesimisticky, zásadní je uložené semeno, říká šéf královédvorské zoo o uhynutí nosorožce Sudána

Vyjádření šéfa ZOO Dvůr Králové Přemysla Rabase o budoucnosti nosorožce severního bílého.Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy

 

Reklama

V Keni uhynul poslední samec nosorožce severního bílého, který byl poslední svého druhu na světě. Od loňského roku trpěl infekcí v noze a jeho zdravotní stav se v posledních dnech zhoršil. Veterinární tým se proto rozhodl ukončit jeho trápení.

Článek

V Keni v rezervaci Ol Pejeta v pondělí uhynul poslední samec vzácného nosorožce severního bílého na světě. Přibližně pětačtyřicetiletý samec Sudán byl kvůli zhoršení zdravotního stavu utracen. Od loňska měl infekci v noze.

„Sudán byl v posledních měsících pod neustálým veterinárním dohledem kvůli komplikacím spojeným s jeho vysokým věkem, které vedly k degenerativním změnám svalů a kostí doprovázeným rozsáhlými lézemi na kůži. Jeho zdraví se výrazně zhoršilo v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit,” uvedl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Sudána, posledního samce nosorožce severního bílého na světě, museli veterináři utratit.Video: Veronika Krátká, Reuters

Veterinární tým složený ze zástupců ZOO Dvůr Králové, Ol Pejeta Conservancy a Kenya Wildlife Service se proto podle něj rozhodl neprodlužovat jeho utrpení a přistoupil k eutanazii. Podle šéfa pražské zoo Miroslava Bobka bylo toto rozhodnutí na místě. Doplnil, že nosorožci bylo 45 let, což je přibližně ekvivalent lidského věku 90.

Jiní nosorožci severní bílí, označovaní též jako tuponosí severní, v zajetí nežijí, ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý. „Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,” uvedl ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.

Sudána spolu s dalšími pěti nosorožci získal z odchytu v Jižním Súdánu pro dvorskou zoo v roce 1975 její tehdejší ředitel Josef Vágner. Skupinu tvořili dva samci a čtyři samice. Dvorská zoo na konci roku 2009 poslala do keňské rezervace Ol Pejeta celkem čtyři severní bílé nosorožce. Odborníci věřili tomu, že v přirozeném prostředí by se mohla zvířata rozmnožit. Po přesunu se zlepšil zdravotní stav zvířat, u obou samic se postupně zlepšily hormonální cykly a pravidelně se pářily. Později ale v jejich hormonálních cyklech nastal útlum. V říjnu 2014 v rezervaci stářím uhynul samec Suni, jenž byl podle odborníků zřejmě posledním severním bílým samcem, který se mohl zapojit do přirozené reprodukce.

Na světě zbývají již jen dvě samice, jež také žijí v keňské rezervaci. Jde o Sudánovu dceru Najin a její dceru Fatu. Obě samice také patří ZOO Dvůr Králové, která je do Keni i se Sudánem a dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu odvezla v roce 2009. Smrt posledního samce nic nemění na tom, že vědci budou pokračovat v úsilí o záchranu druhu umělou reprodukcí, jež byla už předtím považována za poslední naději. Využít budou moci i vzorky spermatu, které dříve odebrali Sudánovi.

V umělém rozmnožování vidí teoretickou šanci na záchranu nosorožce severního bílého i šéf pražské zoo Miroslav Bobek. „Je to velmi obtížné, uvažuje se o tom, že by se oplodněné vajíčko dalo nosit samicí jižního bílého nosorožce, který není nijak vzácný. I kdyby se to podařilo, což bude velmi složité, tak je potom otázka, jestli by bylo vůbec možné tímto způsobem vytvořit nějakou životaschopnou populaci severních bílých nosorožců,“ uvedl s tím, že je možné, že se do budoucna zachová alespoň část jejich genofondu.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi přes 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat. Naopak nosorožec jižní bílý je příkladem úspěšného snažení ochránců přírody. Asi před sto lety už těchto zvířat zbývalo jen několik desítek, ale úsilí vedené jihoafrickým ochranářem Ianem Playerem pomohlo jejich počet v Africe zvýšit na aktuálních asi 20 000.

Reklama

Související témata:

Doporučované