Hlavní obsah

Žena ve vedení, úspěšný byznys. Řídí se tím jen pět procent podniků

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Kdo chce na podnikání vydělat, měl by do vedení posadit alespoň třetinu žen. Studie zaměřující se na firmy v londýnském indexu FTSE 350 ukázala, jak tento genderový faktor ovlivňuje čistý zisk firmy.

Článek

Nový výzkum ukázal, že firmy, které mají ve vedení alespoň třetinu žen, jsou zpravidla ziskovější – a to dokonce desetinásobně – oproti společnostem, v jejichž vedení sedí výhradně muži. Studie zapojila firmy z londýnského indexu FTSE 350, který sleduje akcie 350 největších na burze obchodovaných podniků ve Velké Británii.

Z výsledků, které dala dohromady organizace The Pipeline, která se zaměřuje na podporu práv žen v zaměstnání, vyplývá, že pouze 14 firem z tohoto seznamu vedou ženy. Celých patnáct procent, tedy více než padesát firem indexu FTSE 350, pak nemá ve vedení společnosti žádné ženy.

Jak uvedla Lorna Fitzsimonsová, spoluzakladatelka společnosti Pipeline, více žen v „rozhodovací místnosti“ znamená, že podniky jsou lépe schopny porozumět svým zákazníkům. Zpráva se vznešeným názvem „Women Count 2020“ ukazuje, že „právě rozdílné genderové vedení je důvodem výrazných rozdílů v čistém zisku společností“, píše Fitzsimonsová.

Desetkrát vyšší zisk

Z výzkumu dále vyplývá, že čistý zisk firem, které do vedoucích pozic alespoň z jedné třetiny obsazují ženy, dosahuje až 15,2 procenta. Naproti tomu firmy, které genderovou rozmanitost ve vedení vůbec neuznávají, si sáhnou na čistý zisk na úrovni 1,5 procenta.

O tom, jak slabé zastoupení žen je v rozhodovacích pozicích v první stovce největších firem v Británii, přitom svědčí mimo jiné fakt, že celkový počet ženských ředitelek (CEO) je menší (5) než počet šéfů v indexu se jménem Peter (6).

Pokud jde o hlavní vedoucí pozice v oblasti financí, tady jsou ženy méně než dvě z deseti, zatímco muži tvoří asi 96 procent investičních a finančních manažerů. Sektory s nejnižším počtem žen ve vedoucích funkcích jsou pak podle statistiky stavebnictví a maloobchod.

„Pokud se podíváte na oblast retailu, pracovní místa jsou obvykle obsazena ženami až z osmdesáti procent,“ říká Fitzsimonsová. „Téměř nikdy se ale nedostanou na výkonnou úroveň a rozhodovací pozici,“ dodala.

Bývalá britská premiérka Theresa Mayová, která ke zprávě přispěla svým vyjádřením, uvedla, že pro minimální zastoupení žen na vrcholných pozicích britského maloobchodu neexistuje dobré vysvětlení. „Každý mužský ředitel, který chce mít kolem svého zasedacího stolu alespoň devět z deseti mužských tváří, by se měl ptát, co změnit v podniku, do kterého by se jednou mohla zapojit jeho dcera nebo vnučka,“ napsala.

Ženy nakupují, muži řídí

Pokud však existuje sektor, v němž by ženy měly mít prostor pro své postřehy a rozhodování, měl by to být právě maloobchod. Jsou to ženy, kdo do této oblasti byznysu přináší výrazně vyšší investice oproti mužům. Podle statistiky agentury Bloomberg dokonce ženská nákupní převaha činí 70 až 80 procent .

Například v Británii, ve firmách FTSE 350, které se věnují maloobchodu, přitom není jediná společnost, které by šéfovala žena. V celé Evropě jde pak pouze o tři procenta. Číslo z ledna letošního roku zveřejnila nezisková organizace European Women on Boards.

Jak se Evropa pomalu vynořuje z dopadů pandemie, některé šéfky jako CEO společnosti Avon, přímého prodejce kosmetických produktů, Angela Cretuová tvrdí, že krize posílí příležitosti žen. „Éra osmihodinového sezení v kanceláři každý den skončila. Pandemie způsob práce závažně pozměnila,“ upozorňuje.

USA, ráj pro manažerky

Analýza společnosti Associated Press hlásí, že ve Spojených státech jsou na tom oproti Evropě ženy výrazně lépe. V červnu letošního roku dokonce první příčku za nejlépe placenou pozici vysokého manažera vyhrála Lisa Su, obchodní manažerka, elektrotechnička a generální ředitelka společnosti Advanced Micro Devices.

Úspěšná manažerka kromě uznaných nejvyšších odměn získala také titul nejlépe placené ženy ve firmách spadajících do akciového indexu S&P 500, který zahrnuje akcie 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA. Žebříček sestavila analytická společnost Associated Press, která shromažďuje data od roku 2011.

Analytici zkoumali finanční odměny generálních ředitelů, kteří byli ke konci roku 2019 ve svých funkcích nejméně dva roky. Výsledky tedy neodrážejí dopady pandemie koronaviru, která přiměla mnoho vedoucích pracovníků, aby se vzdali některých nebo všech svých výdělků a finančních kompenzací.

Lisa Su podle žebříčku za loňský rok vydělala 58,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,4 miliardy korun. Manažerka obdržela o 13 milionů dolarů více než druhý nejlépe placený generální ředitel David Zaslav působící ve společnosti Discovery. Ten si v roce 2019 přišel na 44,8 milionu dolarů.

Reklama

Související témata:

Doporučované