Článek
Centrálnímu registru oznámení, ve kterém politici přiznávají své majetky, hrozí, že se zcela uzavře veřejnosti.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Znamenalo by to, že by nebylo možné kontrolovat, zda politici jsou ve střetu zájmů, zda jejich příjmy odpovídají jejich výdajům nebo komu jsou zavázáni například půjčkou.
Ústavní soud již loni v únoru zrušil část zákona o střetu zájmů, na základě kterého se „majetkový striptýz“ politiků koná. Politici dostali čas na nápravu – jenže na novém znění zákona se až dosud nedokázali shodnout. A vypadá to, že do voleb už to ani nestihnou.
S průtahy došla trpělivost organizacím sdružující samosprávy, které se obrátily na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). A ten posléze zdvihl varovný prst směrem k Ministerstvu spravedlnosti, které registr spravuje.
Seznam Zprávy získaly dopis šéfa ÚOOÚ Jiřího Kauckého pro ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Jeho zaslání následně potvrdil mluvčí úřadu.
Kaucký v něm upozorňuje, že současná praxe ministerstva, které i po rozhodnutí Ústavního soudu nadále poskytuje majetková přiznání politiků, je v rozporu se zákonem. Podle citovaného nálezu Ústavního soudu by stát již půl roku neměl informace z registru vůbec podávat veřejnosti.
Podle 106
Ministerstvo spravedlnosti se hájí tím, že informace nyní nevydává na základě zákona o střetu zájmů, ale na základě takzvané „stošestky“ – tedy zákona o svobodném přístupu k informacím. „Tento zákon obsahuje obecnou právní úpravu zpřístupňování informací evidovaných u orgánů veřejné moci,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Takové řešení ale podle Úřadu pro ochranu osobních údajů neobstojí. Kaucký cituje rozsudky Nejvyššího správního soudu, že s osobními údaji uvedenými podle zákona o střetu zájmů se může nakládat zase jen podle zákona o střetu zájmů.
Kaucký pak za sebe upozorňuje, že v samotném zákoně o svobodném přístupu k informacím se píše, že informace od třetí osoby, které stát – respektive ministerstvo – získá, se nemají poskytovat dále.
Ministerstvo spravedlnosti na dotaz Seznam Zpráv, zda se domnívá, že jejich postup je právně v pořádku, neodpovědělo.
Ke zrušení části zákona o střetu zájmů přistoupil Ústavní soud v únoru 2020, soudci tehdy namítali, že stát dal všanc soukromí tisíců lidí ve veřejných funcích bez toho, aby sám měl přehled, kdo se na ně „dívá“.
Vláda a zákonodárci měli čas mezeru v zákoně doplnit do konce roku 2020. Jenže předloha se zasekla ve Sněmovně a dosud není projednána. Teď navíc hrozí, že podobně jako stovky dalších zákonů spadne s končící Sněmovnou „pod stůl“, což znamená, že by ji noví poslanci museli projednávat od úplného začátku.
Nekomplikovaná novela z dílny Starostů měla zprvu ve Sněmovně zelenou. Podepsali se pod ni i poslanci hnutí ANO, jako například Petr Sadovský nebo Taťána Malá, spolupracovalo na ní i Ministerstvo spravedlnosti. Jenže během své poutě Sněmovnou na sebe jednoduchá úprava nabalila několik pozměňovacích návrhů.
A jeden z nich další projednávání zákona blokuje. Jde o návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, který zpřísňuje samotnou podstatu zákona o střetu zájmů, a přímo tak ohrožuje zájmy premiéra Andreje Babiše.
„Nebude možné zákon obcházet například převedením firmy do trustu nebo na manželku, ale pokud se jich politik nezbaví, bude jejich prodej nařízen. To konečně zamezí tomu, aby politici současně rozhodovali a čerpali výhody a odstraní různá pokřivení v zakázkách a dotacích,“ líčí podstatu svého návrhu Michálek.
V hnutí ANO panuje obava, že by se těsně před volbami v rámci boje proti korupci a za transparentnost mohla ve Sněmovně vytvořit většina, která by chtěla premiérovi zatopit.
Vyjádření šéfa Sněmovny Radka Vondráčka nasvědčuje tomu, že zákon se projednat nestihne. „Jsem spíš skeptický,“ uvedl s tím, že před poslanci stojí ještě zhruba třicet jiných zákonů. „Každý klub má své priority,“ dodal. Na otázku, zda nemůže být překážkou právě Michálkův pozměňovací návrh, už neodpověděl.
Zákon jako rukojmí
„Babiš si zákon bere jako své rukojmí. Přitom Michálkův návrh nemusí vůbec projít. Místo toho hrozí, že se celý registr uzavře,“ říká k tomu garantka zákona za STAN, poslankyně Věra Kovářová.
Starostové se ale stále nevzdávají naděje, že se zákon přece jen stihne projednat. „Obrátili jsme se na předsedy parlamentních stran, protože chceme, aby zmizelo toto právní vakuum a zákon nespadl pod stůl. Oslovili jsme i Úřad pro ochranu osobních údajů, protože nelze dlouhodobě zneužívat zákon o svobodném přístupu k informacím. Ten nemá sloužit k tomu, jak získávat privátní informace,“ říká k tomu její stranický kolega europoslanec a šéf Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák.
