Hlavní obsah

Život na ulici a bída. Potíže migrantů v Řecku se prohlubují

Foto: Profimedia.cz

Z ostrova Lesbos (ilustrační foto).

Reklama

Program Filoxenia, který v Řecku dočasně ubytoval část běženců, skončil. A tisíce lidí se tak ocitly v nejistotě. Část z nich nyní může vstoupit do dalšího programu, tentokrát integračního.

Článek

Ubytovací schéma Filoxenia, do kterého v posledních letech investovala Evropská unie více než sto třicet milionů eur, poskytlo střechu nad hlavou tisícům uprchlíků a migrantů. Ubytováni byli v nasmlouvaných hotelech. Většinou šlo o rodiny s dětmi nebo o zranitelné osoby.

Program Filoxenia, který v Řecku provozovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) napojená na Organizaci spojených národů, ale nadobro skončil v únoru – své dveře postupně hotely zavíraly už od prosince. Ubytování má nyní opustit několik posledních stovek lidí.

Ukončení programu zkritizovaly podle britského listu The Guardian humanitární organizace. Obávají se, že až dva tisíce lidí budou nyní čelit bídě. A že se z nich stanou bezdomovci.

„Řešení jsou“

Seznam Zprávy mluvily se šéfem řecké buňky IOM Gianlucou Roccem, podle kterého se s koncem programu Filoxenia, jenž poskytl přístřeší až šesti tisícům lidí, část z nich přesunula z hotelů právě zpět do táborů. Tedy až na zranitelné osoby, jež potřebují asistenci, a v hotelových zařízeních proto zatím zůstávají.

Lidé, kterým řecké úřady přiznaly status uprchlíka, nicméně mají další možnosti. „Ti se mohou stát součástí programu Helios. Jde o program integrace, který uprchlíkům zprostředkuje jazykový kurz a pronájem bytu na jejich jméno. V době, kdy chodí do školy, mají ubytování zaplacené. Budou mít prostor na to, aby se v životě posunuli,“ popsal Seznam Zprávám Rocco.

„K dispozici jim je více než tři sta bytů, jejichž pronájem je už předem domluvený s majiteli. Nejsou sice pouze v Aténách nebo Soluni, leží rozeseté po celém Řecku, ale možnost ubytování tu je. Součástí programu Helios je plno dalších opatření týkajících se života v Řecku. Část uprchlíků, kteří byli součástí Filoxenie, se do integračního programu rozhodla vstoupit,“ řekl vedoucí řecké IOM.

Pro program Helios se ale podle něj nerozhodli všichni, kteří na to mají právo. „Někteří s přiznaným statusem uprchlíka to odmítli – většinu z nich teď najdete na Viktoriině náměstí v Aténách, nemají kam jít. Řešení přitom jsou a ti, co je nechtějí přijmout, skončí na ulici. To je jejich volba,“ tvrdí zástupce IOM.

Přihlásit se do schématu Helios není zrovna jednoduché – předložit musí zájemci hned několik potvrzení a dokumentů. Jen za leden a únor se nicméně podle dostupných materiálů podařilo získat pronájem vlastního bydlení více než dvěma tisícům uprchlíků. Více než dvě třetiny z celkového počtu lidí, kteří se do programu Helios za poslední dva roky zaregistrovali, jsou ze Sýrie a Afghánistánu.

UNHCR: Je potřeba snaha uprchlíků i státu

Stále jde ale jen o zlomek z celkového počtu těch, kteří mají přiznaný uprchlický status. Integrace celkem asi padesáti tisíc uprchlíků do společnosti představuje pro Řecko i po letech problém. „Uprchlíci, kteří teď žijí v parcích a na náměstí, to je přesný odraz nedostatku příležitostí začlenit se do společnosti,“ řekla Seznam Zprávám zástupkyně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Řecku Stella Nanouová.

„Integrace je komplexní proces, není to něco, co by se dalo zvládnout přes noc. Zapotřebí je upřímná snaha nejen ze strany uprchlíků, ale i státu, jehož politika jim umožní najít zaměstnání a stát se soběstačnými. Ačkoliv v Řecku takové podpůrné programy existují, lidé narážejí na překážky – byrokratické, administrativní nebo i jazykové,“ vysvětlila Nanouová.

Foto: Profimedia.cz

Protesty v táboře Eleonas v Aténách za to, aby mohly děti z centra chodit do veřejných řeckých škol.

Problémy, jimž uprchlíci a migranti čelí, znásobila i koronavirová pandemie. „Všechny tyhle podpůrné programy cílí na žadatele o azyl. Když ale takový člověk dostane od úřadů potvrzení, že v zemi může zůstat a že je v bezpečí, nejde jen o moment štěstí – musí do třiceti dnů opustit organizované ubytování a najít si vlastní. Bez záchranné sítě to ale nejde. A byli jsme už svědky toho, že to lidi dohnalo na ulici, do chudoby,“ podotkla Nanouová.

„Jde z většiny o lidi, kteří uprchli před válkou nebo perzekucí, přišli sem s traumaty. Nemají pravidelný příjem, jde často o rodiny s malými dětmi nebo rodiče samoživitele. Někteří mají handicapy, speciální potřeby. Koronakrize jim ještě zúžila možnosti, jak si najít práci nebo se přestěhovat. Je to komplexní problém a uprchlíci nebo zranitelné osoby v něm uvázli,“ dodala Nanouová z UNHCR.

„Nelze vinit pouze Řecko“

Se Seznam Zprávami mluvil Dalimil Petrilak, analytik iniciativy Pomáháme lidem na útěku, o tom, že se lze na problém integrace v případě Řecka dívat dvojím způsobem.

„Jedna věc je ta, že byl na Řecko vytvořen obrovský tlak, protože lidí, kteří přišli za posledních pět let do Řecka, je opravdu velké množství. Aby to zvládla jedna takto velká země, v podstatě není reálné. Ostatní členské země EU ji v tom trochu nechaly. Je pochopitelné, že stav není uspokojivý – dlouhodobě tam dochází k porušování mnoha mezinárodních úmluv, mezinárodního práva. Z toho ale nelze vinit pouze Řecko,“ popsal jeden pohled Petrilak.

Na druhou stranu ale podle něj do Řecka natekly stovky milionů eur z různých fondů či programů: „U velké části těch peněz se nepodařilo dohledat, jak byly přímo použity. Svou roli v tom proto tento stát hraje – některé věci pravděpodobně úmyslně nezvládá nebo třeba nedělá.“

Situace se ale podle Petrilaka postupem času zlepšila. I kvůli tomu, že do Řecka už dávno takové množství lidí jako před pár lety nepřichází. „Těm, kteří nyní v zemi jsou, se životní podmínky pozvolna zlepšují. Daří se budovat lepší tábory a vyřizovat žádosti o azyl nebo sociální začlenění. Velkou roli v tom hraje UNHCR, který se stará o několik desítek tisíc lidí. Situace se zlepšuje, ale je důležité říci, že by se mohla zlepšovat mnohem rychleji, kdyby se chtělo,“ uvedl analytik.

Ani kritické podmínky na ostrovech tisíce lidí neodradily

Ke zlepšení ale dochází hlavně na pevnině, kde se stavějí zateplené unimobuňky i školy. Z celkového obrázku ovšem nelze vyloučit tábory na řeckých ostrovech. V kritických podmínkách, jež se za poslední roky příliš nezměnily, tam žije přibližně 17 tisíc lidí. Nejznámější je pravděpodobně tábor Moria na ostrově Lesbos, který loni v září zachvátil rozsáhlý požár.

Foto: Profimedia.cz

Nové provizorní centrum pro uprchlíky a migranty na ostrově Lesbos.

„Za dva týdny to bude pět let od podpisu dohody o kontrole migrace mezi Evropskou unií a Tureckem. Lidí do Řecka sice přichází výrazně méně, ale ti, co se na ostrovy dostali, žijí v podmínkách, které si běžný člověk jen těžko dokáže představit. To všichni tak nějak tuší. Lidé bydlí v zimě ve stanech bez podlážek a bez topení – to jsou standardní případy tisíců lidí,“ řekl Petrilak.

Podle něj je to vlastně nepřiznaná politika, jak potenciální uchazeče o azyl odradit. „Je to snaha odradit lidi, co jsou v Turecku, od toho, aby se na cestu vydali. Má jim to dát signál, že se na ostrovech budou mít špatně. Zajímavé ale je, že tisíce lidí to neodradilo – a oni nejsou hloupí, vědí, jak se věci mají. Jsou na sociálních sítích, třeba na WhatsAppu, skrze něž komunikují. Ale přesto jsou tak zoufalí, že do toho jdou,“ shrnul pro Seznam Zprávy analytik Petrilak.

Reklama

Doporučované