Hlavní obsah

Zjistíme, jaké zvíře krmil David Rath? Nelze to vyloučit, říká Lenka Bradáčová

Ukázka z rozhovoru s Lenkou Bradáčovou.Video: Jiří Kubík

 

Reklama

Lenka Bradáčová poskytla Seznamu rozhovor o případu Davida Ratha, jehož zatčení v roce 2012 odstartovalo její kariéru vrchní státní zástupkyně.

Článek

Případ Rath se na začátku jevil jasný, dobře doložený a rychle vyšetřený, ale ani po téměř pěti letech se nedobral k definitivnímu soudnímu verdiktu. Co se v té věci děje špatně? 

Délka trestního řízení tak úplně překvapivá není. Stále si stojím za tím, že v této trestní věci je řada důkazů, které se vzájemně doplňují, a kauza je skutečně důkazně velmi pevná. Přípravné řízení trvalo necelý rok, státní zástupce sepsal obžalobu zhruba do roka po zahájení trestního stíhání a potom přes tři roky trval soudní proces - a nejsme na konci. Musíme si ale uvědomit, že u takto typově závažných trestních věcí, v nichž vystupují veřejně činné osoby, probíhá obhajoba nejen v soudní síni, ale také ve veřejném prostoru.

„Důkazy v kauze Rath jsou pevné"

A to znamená, že na obhajobu ve veřejném prostoru musí brát ohled i trestní řízení? 

Myslím to tak, že jak obžalovaní, tak jejich obhájci činí v podstatě vše, co by jim pomohlo zvrátit soudní proces. Ale vedle toho se také snaží, aby na svou stranu naklonili veřejné mínění. Čím déle ten proces trvá, tím samozřejmě v očích veřejnosti, která je především laikem a nezná různé peripetie a procesní pravidla, to může budit dojem, že obžaloba nemá dostatek důkazů. Obžalovaní se netají, že používají i takový způsob obhajoby. To je docela promyšlený způsob, jak v očích veřejnosti znevěrohodnit obžalobu nebo důkazní hodnotu kauzy. Důležité je ale hodnotit to až na samém konci, po pravomocném rozhodnutí.

To bezesporu, ale je otázka, kdy ten konec nastane. Zvlášť když vrchní soud rozhodl o tom, že důkazy ve formě odposlechů jsou nezákonné.  

K tomuto rozhodnutí vrchního soudu ohledně odvolání musím říci, že s ním zásadně nesouhlasím. Proto jsme také dali podnět ministru spravedlnosti pro podání stížnosti pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, což se pak stalo.

V Rathově případu hrály významnou roli odposlechy. David Rath si v průběhu řízení stěžuje, že jim není rozumět a že písemné přepisy neodpovídají tomu, co tam slyší on. Zároveň říká, že odposlechy zachytily často úplné nesmysly, žoviální hovory… Tento argument si nepřipouštíte?

Téměř ve všech trestních věcech, kde jsou klíčovým důkazem odposlechy, argumentují obžalovaní stejně. Důkazem nejsou přepisy, ale nahrávky. Soud je má k dispozici, poslechne si je, stejně tak má možnost si je poslechnout obhajoba. Soud ve svém prvním verdiktu dal jasně najevo, co na těch nahrávkách slyší a v jakém kontextu je hodnotí. To, že se obžalovaný takto hájí, to je obvyklá obhajoba.

Co znamená šifra „krmíme zvíře"?

Je to sice obvyklé, nicméně připouštíte si někdy pochybnost o odposleších? Že to, co ti lidé říkali, nemusí odpovídat tomu, co jste z toho vyčetli? 

Žádný důkaz nemůžete hodnotit izolovaně. Hodnotí se vždycky v souvislosti s ostatními důkazy. A v této trestní věci je i řada jiných důkazů, nejen odposlechy. Listinné důkazy, je tam spolupracující obviněná, která jasně i význam slov vysvětlovala v průběhu hlavního líčení, jsou tam výstupy se sledováním osob a věcí, svědecké důkazy… Takže to není tak, že bychom pouze ojediněle, vytrženo z kontextu, hodnotili odposlechy. Nikoliv. Ty korespondují a zapadají do dalších důkazů.

V odposleších zazněl od Davida Ratha jeden termín: „Krmíme zvíře“, „musíme krmit zvíře“ nebo „bestii". Znamená to podle vás, že šlo o financování ČSSD? 

Spekulace. Víte, já bych o tom mohla mluvit tehdy, pokud bych měla řadu jiných důkazů. A jistě bychom se tomu věnovali. To si mohou dovolit dovozovat novináři, ale nikoliv orgány činné v trestním řízení. Takže my jsme u výrazu „krmit zvíře" a to je pro nás bez dalšího vše. Jiné důkazy kolem této věty nemáme.

Myslíte si, že se další důkazy mohou ještě objevit? 

To nelze nikdy vyloučit. Kauza Regionální rady Severozápad je toho jasným příkladem, kdy po téměř sedmi letech od zahájení původní věci, kde dokonce už odsouzení vykonali i trest, se objevily zcela nové důkazy, které rozkryly pachatele dalších trestných činů.

Někdo se snaží, aby se už nevyšetřovalo

O Rathovi se před pěti lety mluvilo jako o první velké chycené rybě. I pro vás to pak sehrálo významnou roli: Stala jste se vrchní státní zástupkyní. Nemáte ale v poslední době pocit, že se čím dál víc řeší, jestli se to tu s bojem s korupcí nepřehnalo? Že se policie a státní zástupci takzvaně urvali ze řetězu? 

V tomto kontextu vždy očekávám komentáře - možná často naivně - které by vycházely nebo se opíraly o tvrdá data: Kolik věcí je pravomocně zproštěných, ať se to již týká hospodářské trestné činnosti nebo korupčních trestných činů, kolik trestných věcí soudy nepravomocně vrátily státním zástupcům k došetření… A ta čísla hovoří úplně jinak.

Jak? 

Například tak, že v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Praze v uplynulém roce žalovali státní zástupci nebo poslali soudu návrh na potrestání v padesáti tisících trestních věcech. A z toho soudy odsoudily většinu a z nich byla pouze necelá tři procenta zprošťujících rozhodnutí. Co se týče závažných trestných činů,  jsou za mého působení na Vrchním státním zastupitelství z 85 podaných obžalob pouze tři pravomocná zprošťující rozhodnutí. Pokud obhájci nebo obžalovaní napadají kvalitu důkazů, mluví o přehnaném boji proti korupci, boji proti hospodářské trestné činnosti, tak jenom brání své klienty. A ta snaha je docela promyšlená. Ve chvíli, kdy navodíme dojem - a nemusí být reálný a v této chvíli tomu ani výsledky neodpovídají, že státní zastupitelství a policie jsou neúspěšné, budeme se snažit docílit, aby se dál takovéto trestné činy nevyšetřovaly. Aby se tyto trestní věci zastavily, případně se zastavilo jejich vyšetřování.

Co tady podle vás způsobuje tento tlak, aby se nevyšetřovalo? 

Já jenom říkám, v jakém kontextu se může zdát ta mediální prezentace. Musíme se dívat na to, kdo je zdrojem informací, které navozují dojem určité neúspěšnosti.

V posledních pěti letech jsme tu měli případ Rath, ten se dotknul ČSSD. Pak byl případ Nagyová-Nečas, dotknul se ODS. Na politické scéně tu vznikl nový politický subjekt Andreje Babiše, který těchto případů využil. A to vše mohlo vyvolat atmosféru, kdy se někteří politici lekli. A mě by zajímalo, zda při své práci teď cítíte tendenci politiků dostat práci policie a žalobců zase více pod kontrolu? 

Reorganizace policie je samozřejmě kapitola sama o sobě. Velmi pečlivě sleduji, jak bude nový útvar pracovat a jaké bude mít výsledky. Očekávám, že to bude lepší, než měly dva samostatné útvary, protože to je pro mě jediný legitimní důvod k té změně.

Zatím takové výsledky nemáte? 

Je skutečně velmi brzy, protože za půlrok fungování národní centrála zahájila zhruba čtyřicet trestních věcí. A je brzy hodnotit, jestli je to hodně, nebo málo, a v jaké kvalitě ty věci skončí. Ale největší zásah nebo snahu korigovat jednání státních zástupců jsem zaznamenala v souvislosti s výstupy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Ta svůj výstup doplnila o návrh změny trestního řádu, potažmo zákona o státním zastupitelství. Ten dává jasně najevo, že státní zástupci by neměli mít některé pravomoci, kterých využili v trestních věcech, jež se veřejné sféře zdají být problematické, protože zasáhly právě osoby veřejně činné.

Tím mi de facto odpovídáte na to, zda ten tlak ze strany politiků cítíte? 

Tak to je. Odpověděla jsem vám, že ten tlak jsem zavnímala nejcitelněji právě v souvislosti s doprovodnými usneseními, respektive s těmi posledními návrhy.

Optimistický odhad: Verdikt v kauze Rath padne příští rok

Kdy očekáváte pravomocný verdikt v kauze Davida Ratha? 

Nechci spekulovat. Důležité bude, jak rozhodne Nejvyšší soud, jak poté rozhodne předseda senátu Krajského soudu v Praze, který bude věc znovu rozhodovat. No a potom se dá jistě téměř na sto procent předpokládat, že věc půjde znovu do odvolacího řízení.

Tak to jsme tak někdy v roce 2020? 

Chci být optimistická a dovolím si, ale je to skutečně jenom hrubý odhad, který se nemusí naplnit: rok 2018.

2018? A kde tou dobou budete vy? Už jsem zmínil, že jste se po kauze Rath stala vrchní státní zástupkyní. Nedávno jsem zachytil vaše vyjádření, že to není vrchol vaší kariéry. Takže na co pomýšlíte dál? 

Myslím, že vrchol kariéry nemusí být nutně spjat s funkcí ani s institucí. Pro mě takovým vrcholem kariéry je, že ovlivníte některé věci, které zůstanou trvalými, že i když ze systému odejdete, nebo se rozhodnete dělat cokoliv jiného, tak ty systémové změny zůstanou trvalé. To je takový vrchol kariéry. V roce 2018 budu, předpokládám, na Vrchním státním zastupitelství v Praze.

Nepošilháváte po místě v politice?

Ne ne, nepošilhávám. Mé místo je na státním zastupitelství.

Celý záznam rozhovoru s Lenkou Bradáčovou si pusťte zde:

Vrchní státní zástupkyně v rozhovoru pro Seznam hodnotí důkazy v kauze Rath i snahu některých politiků omezovat kompetence žalobců.Video: Jiří Kubík

Reklama

Doporučované