Zkrátit, nebo ne? Odborníci se neshodují na době mezi dávkami očkování

Zkrátit časové období mezi dvěma dávkami vakcíny proti koronaviru? Vakcinologové se neshodují. Debatu otevřel epidemiolog Petr Smejkal, který je mimo jiné také předsedou Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Řekl, že když už má Česko dostatečné množství vakcín, mohlo by díky zkrácení doby mezi jejich aplikací urychlit celé očkování.

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Podle Smejkala by bylo vhodné zkrátit očkovací dobu z dnešních 42 dnů u Pfizer/BioNTech na 21 dnů a u Moderny na původně platných 28 dnů. Co se týče vakcíny Vaxzevria od AstraZenecy, je dávkování nastavené na 90 dní – s ním by se zatím nehýbalo. Vláda před necelými dvěma týdny rozhodla, že jako prokázání bezinfekčnosti stačí kromě negativního testu nebo prodělání nemoci v posledním půlroce také 22 dní po první dávce. „Riziko je, že virus velmi rád zmutuje v době, kdy naráží na nedostatečně chráněnou populaci, a to je i ta jedna dávka,“ uvedl Smejkal v Radiožurnálu.

Seznam Zprávy proto oslovily dva vakcinology, kteří nejsou součástí MeSES, aby se ke Smejkalovu návrhu vyjádřili.

Vakcinolog Marek Petráš si myslí, že imunizační programy mají být flexibilní a reflektovat epidemickou situaci, včetně dostupnosti vakcín na trhu. „Na počátku letošního roku bylo množství dávek velmi omezené. Proto bylo mnohem účelnější pokusit se naočkovat co nejvíce osob alespoň jednou dávkou, a to za cenu prodloužení intervalů v rozsahu tehdejších poznatků,“ míní Petráš.

Dodává také, že i díky prodloužení doby mezi dvěma dávkami se situace u nás rychle zlepšuje. Myslí si však současně, že teď už dává smysl, aby se Česko vrátilo k původnímu doporučenému dávkování.

„Pokud je již nyní dávek dostatek, lze se vrátit k původním intervalům, aniž by to snížilo rychlost očkování alespoň jednou dávkou. Takový postup je zcela v souladu s principy hromadného očkování,“ uvádí Marek Petráš.

Jan Beran, vakcinolog a epidemiolog z Hradce Králové, ale nesouhlasí ani se Smejkalem, ani s Petrášem. „Intervaly bych nezkracoval, protože delší interval znamená z hlediska imunitního systému lepší ochranu, to ví každý student medicíny,“ uvedl.

Aktuální vakcinační strategie státu je ale podle něj také nesprávná. „Strategie očkování se musí zaměřit na to, aby se přestali alespoň na chvíli očkovat mladí a zdraví a začali se očkovat osoby starší 60 let, kterých ještě zbývá očkovat zhruba 700 000,“ myslí si královéhradecký vakcinolog.

Jestli se podle něj toto neudělá, na podzim bude mít podle něj Česko problémy. „Pokud se to do podzimu nedokončí, pak tito lidé zaplní nemocnice a 1,9 % jich tam zemře. To je potřebné udělat,“ upozorňuje Beran.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pro Seznam Zprávy uvedl, že se věcí zabývá. „Tématu se věnujeme, diskutujeme o něm, nicméně v tuto chvíli není tato změna na stole,“ odepsal ministr Seznam Zprávám v SMS.

Je podle něj důležité, jestli a kolik vakcín bude přicházet do Česka. „Uvidíme, jak se budou vyvíjet dodávky vakcín v dalších týdnech,“ upozorňuje Vojtěch.

Jednou z otázek, na kterou se aktuálně hledá odpověď mezi odborníky a ministerstvem zdravotnictví, je také přeočkování třetí dávkou neboli posilující očkování na podzim nebo v zimě. Strategie zatím není připravená a odborníci také nevědí, jestli to bude vůbec potřebné.

Podle Petráše je nutné se nejdříve soustředit na dostatečnou prvotní ochranu. „Zda bude potřeba posilující očkování, není zatím jednoznačné. Tím prvořadým úkolem je dosáhnout alespoň 60% proočkovanosti také v rozvojových zemích, což sníží rizika případných mutací,“ tvrdí Petráš. Globální proočkovanost je důležitá i pro Česko – čistě proto, aby se do země nedostaly případné nové mutace.

Ministr Vojtěch tvrdí, že je v úzkém kontaktu s epidemiology Petrem Smejkalem i Rastislavem Maďarem a řeší s nimi i tuhle otázku. „Velice si vážím jejich názoru,“ říká. Jestli se ale vakcinační strategie tvoří nebo v jakém je stavu, to už ve zprávě neupřesnil.