Článek
Stovky zatčených, slzný plyn a ohně v ulicích. Atmosféra připomínající ozbrojený konflikt nastala v ulicích hlavního města Francie, kde se střetli demonstranti s policií. V sobotu proběhl 23. protest žlutých vest. Tentokrát však byl výjimečný svou intenzitou.
Demonstrace loni v listopadu původně začínaly jako vyjádření nesouhlasu s vysokými cenami pohonných hmot. Postupem času však přerostly v protivládní protesty volající například po svržení současného prezidenta Emmanuela Macrona. Ten měl v pondělí vystoupit v televizi, aby protestujícím sdělil, jak plánuje vyjít vstříc jejich požadavkům.
Své plány však musel na poslední chvíli změnit. Kvůli požáru katedrály Notre-Dame v přímém přenosu pouze sdělil, že země obnoví krásu poničené památky. Nejen, že se tak vyjednávání posunula na příští čtvrtek, takzvané žluté vesty rozlítila ještě jedna informace.
Od požáru neuběhlo ani 24 hodin a na opravu Notre-Dame již bylo od miliardářů i drobných dárců přislíbeno více jak 300 milionů eur (necelých 7,7 miliardy korun). Protesty, které se konají každý týden od listopadu minulého roku, však upozorňují i na špatnou sociální situaci některých Francouzů. Ti tak mají pocit, že by se přislíbená částka dala využít na lepší účel, než je rekonstrukce chrámu.
Sobotní protesty nakonec vyústily v zatčení přinejmenším 220 z odhadem 28 tisíc lidí, kteří vyšli do ulic. Vyhrocené střety doprovázely zapálené barikády, motorky a auta. Policisté proti nim použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní děla. Plameny způsobily několik zranění v řadách protestujících i novinářů. Všichni byli na místě ošetřeni.
Oprava katedrály nevzbuzuje vlnu kontroverze jen ve Francii. Na sociálních sítích se rychle šíří výzvy, jestli by nebylo vhodné podobné charitativní prostředky využívat spíše k řešení problémů, jako jsou špatná ekologická situace, vymírání zvířat, nebo pomoc v zemích třetího světa.
