Hlavní obsah

Změna klimatu rovná se zdražení letenek, říká ředitel aerolinek

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Podle šéfa druhé největší letecké společnosti na světě Delta Air Lines boj se změnou klimatu nevyhnutelně zdraží létání. Aby se pokryly náklady na dosažení uhlíkové neutrality, ceny letenek se musí zvýšit o 10 až 20 procent.

Článek

„Časem to bude nás všechny stát více, je to ale správný přístup, ke kterému se musíme přihlásit,“ uvedl pro BBC Ed Bastian, generální ředitel aerolinek Delta Air Lines.

Společnost Delta, která sídlí v Atlantě, uvedla, že po tom, co utratila 30 milionů dolarů ročně na kompenzaci emisí uhlíku, je od března roku 2020 uhlíkově neutrální. Do budoucna se navíc zavázala k tomu, že v příštím desetiletí plánuje utratit další miliardu dolarů a zrušit tak veškeré emise, které vytváří. Dosáhnout toho chce pomocí letadel s nízkou spotřebou, udržitelných leteckých paliv a odstraňování uhlíku z atmosféry.

Letecký průmysl zodpovídá za přibližně 2,5 procenta uhlíkových emisí, které oteplují planetu, uvádí Mezinárodní energetická agentura. Snížení uhlíkových emisí je přitom naprosto klíčové, pokud chce svět udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou, a bylo tak středobodem klimatického summitu COP26 v Glasgow.

Profesor energetiky a dopravy na University College London Andreas Schafer uvedl, že k tomu, aby globální letecký sektor dosáhl uhlíkové neutrality, jsou zapotřebí ne miliardy, ale dokonce biliony dolarů. Předběžné výsledky průzkumu jeho týmu ukazují, že ceny letenek by se tak musely zvýšit o 10 až 20 procent, aby pokryly potřebné náklady.

„V krátké době bude zapotřebí, aby s těmito náklady pomohla vláda, dekarbonizace letectví bude totiž extrémně náročná a současné úsilí se bude muset dramaticky zvýšit,“ domnívá se Schafer.

Podle Bastiana, ředitele aerolinek Delta, je dosažení uhlíkové neutrality velmi ambiciózním cílem a jeho letecká společnost o něj nemůže usilovat sama.

„Je to největší dlouhodobá výzva, které toto odvětví čelí,“ uvedl. „Jsme v průmyslu, který je klasifikovaný jako těžko dekarbonizovatelný, protože zatím nemáme biopaliva ani udržitelná letecká paliva v masovém množství, kterého bude potřeba,“ řekl Bastian. Jeho Delta chce do konce roku 2030 využívat z desetiny udržitelné letecké palivo.

Do udržitelných leteckých paliv dnes investuje mnoho dalších leteckých i palivových společností. Další vyvíjené technologie obsahují přeměnu potravinového odpadu na letecké palivo a využívání oxidu uhličitého ze vzduchu. Paliva šetrnější k životnímu prostředí ovšem stále stojí výrazně více než klasická letecká paliva. Problém také spočívá v potřebném množství.

Podle americké vlády se má celosvětová poptávka po leteckém palivu do roku 2050 více než zdvojnásobit. Počet osobních letů má podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) do roku 2050 vystoupat z předpandemických 4,5 miliardy na 10 miliard.

Podle generálního ředitele IATA Willieho Walshe je vytvoření dostatečného množství udržitelných leteckých paliv sice velkou výzvou, ale je „zcela možné ho dosáhnout, pokud budou průmysl a vláda spolupracovat“. „Zvýšení výroby sníží náklady na konkurenceschopnou úroveň. Podobný nárůst jsme viděli v posledních desetiletích ve vývoji solární a větrné energie,“ uvedl Walsh.

Jenom „bezostyšný greenwashing“, říká Greenpeace

Na klimatickém summitu v Glasgow se 23 zemí zavázalo k tomu, že bude dohromady spolupracovat na tom, aby letecký průmysl do roku 2050 dosáhl uhlíkové neutrality. Součástí jejich ambicí je efektivnější využívání energií, udržitelná letecká paliva a elektrická letadla.

Podle organizace Greenpeace jsou ale výsledky summitu nedostatečné a dohoda je pouhým „bezostyšným greenwashingem“, tedy dezinformační snahou, která má za cíl přesvědčit společnost o tom, že se organizace a státy starají o životní prostředí.

„Toto oznámení je plné podvodů, jako jsou kompenzace, a nadměrného optimismu ohledně takzvaných udržitelných leteckých paliv a budoucích návrhů letadel,“ okomentovala COP26 Klara Maria Schenková z Greenpeace. Podle ní v dohodě chybí to nejdůležitější ke zmírnění globálního oteplování a tím je, domnívá se Schenková, „hmatatelná akce k upřednostnění zeleného cestování a snížení počtu letů“.

Mnoho společností i jednotlivců využilo pandemii jako šanci přehodnotit svou uhlíkovou stopu a omezili cestování letadlem, ředitel Delty Bastian se však domnívá, že se počty letů brzy vrátí na předpandemickou úroveň.

„Všechny formy cestování se vracejí. Rodiny jsou tou částí cestující veřejnosti, kterou vidíme nejraději, protože jsme slyšeli mnoho opravdu složitých příběhů, kdy se rodiny po dlouhou dobu nemohly setkat,“ komentuje pro BBC Bastian. Na opětovném vzestupu je dle něj také byznysové cestování, protože není možné všechno nahradit videosetkáními, tvrdí Bastian.

Díky tomu, že lidé po pandemii opět začínají častěji cestovat letadlem, se Deltě podařilo vykázat za tři měsíce do konce září zisk 194 milionů dolarů, první černá čísla od začátku pandemie. V září se dostala na 71 procent své předpandemické kapacity.

Reklama

Doporučované