Hlavní obsah

Zní to jako bláznivý nápad, ale funguje: Pusťte vodě hudbu od Mozarta

Rajeckou Lesnou nás provedl majitel Kofoly Jannis Samaras. A vysvětlil, proč jeho firma hraje vodě.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Výzkum vědce Masura Emota ukázal, že voda mění krystaly podle toho, jak se s ní zachází. Myšlenka, která inspirovala i nápojového obra Kofolu. Kromě moderní technologie tak při zpracování vody sází i na Mozarta.

Článek

Kofola je jednou z největších nápojářských firem v Česku. Tržby firmy, do které patří kromě stejnojmenné černé limonády třeba i vody Rajec, čaje Leros, nebo Salaterie UGO, se v loňském roce vyšplhaly na 6,4 miliardy korun. Společnost má na pěti evropských trzích 11 závodů, využívá nejmodernější výrobní technologie a zaměstnává více než dva tisíce lidí.

Majitel firmy Jannis Samaras Seznam Zprávám ale ukázal trochu jinou Kofolu. Takovou, jakou zaručeně neznáte.

Certifikovaná biooblast

Scházíme se v Rajecké Lesné - menší slovenské obci nedaleko Žiliny. Právě tady má Kofola jeden ze svých závodů a vrty na pramenitou vodu. A pro zdejší oblast získala i certifikát „biolokalita pro volný sběr bylin“.

„Je tu ohromná svoboda, kam se podíváte, téměř nedotknutý kraj. Tohle je moje srdcovka,“ říká o místě Jannis Samaras, který si tady koupil i pozemek. Dnes je majitel Kofoly v roli našeho průvodce.

Začínáme na poli pod nedalekými kopci, kde několik brigádnic sbírá heřmánek. Ručně. Kofola bylinky odsud používá ve většině svých produktů. Zcela soběstačná stále ani není.

Hluchavka za čtyři tisíce

Další zastávkou je sušírna bylin. Speciální místo, které má díky stálé teplotě a jemnému proudění vzduchu co nejvíce přiblížit atmosféru sušení bylin na půdách našich babiček. Kromě vlastního sběru a sušení vykupuje Kofola byliny i od pěstitelů - ve výkupnách, jejichž tradici obnovuje na Slovensku i v Česku. Jen pro zajímavost - třeba kilogram nasušeného květu hluchavky tu prodáte za necelé čtyři tisíce korun.

Šamanská moudrost

V Rajecké Lesné je i místo, kde Kofola bere pramenitou vodu.

Na louce u vodních zdrojů, kam přicházíme, je asi dvacítka úlů. „Vloni jsme tu zakládali včelnici. Stará šamanská moudrost říká, že včely harmonizují vodní zdroje. Navíc včela je i indikátor životního prostředí. Tak jako pstruh ve vodě,“ vysvětluje Samaras, sám také včelař.

Ze zdejších vrtů míří voda rovnou do nedalekého závodu. „Vydatnost každého vrtu je zhruba 10 litrů za sekundu. Vodoměry řídíme na dálku,“ vysvětluje Samaras a my už se přesouváme k závodu.

Tady již přírodu střídají moderní technologie. Čerpadla, obrovské nádrže, kilometry nerezových trubek. Voda z rajeckých vrtů je kvalitní a nemusí se už dál upravovat, ale Kofola stejně jednu překvapivou úpravu dělá.

Mozart pro vodu

Otevíráme místnost, kde se voda stáčí – hraje tu hlasitá vážná hudba. „To je také harmonizace vody. Říká se, že čím víc se voda v trubkách, které ji sem vedou, pomlátí, tím víc jsou její molekuly neuspořádané. Než vodu pustíme do lahve, zklidníme ji pomocí tónů vážné hudby,“ dodává Samaras.

Kofolu k tomuto kroku inspiroval známý japonský vědec Masuro Emoto. Jeho fotografie vodního zmrzlého krystalu dokazují, že voda mění strukturu podle působení vnějších faktorů. Laicky řečeno - pokud se s vodou zachází dobře, krystalky zmrzlé vody jsou krásné. Při špatném zacházení jsou pak ošklivé. A velký vliv má podle Emota právě i hudba.

„Je to princip preventivního opatření. Pokud to funguje, je to dobře, pokud ne, nikomu tím neškodíme,“ uzavírá Jannis Samaras.

Reklama

Související témata:

Doporučované