Hlavní obsah

Zpověď přímo z ulice o skryté prostituci v hlavním městě Íránu

Svět bez obalu: V íránském Teheránu se řada žen musí vzhledem k ekonomické krizi živit prostitucí.Video: RFE/RL

 

Reklama

Teheránské náměstí Haft-e Tir je velmi rušným místem ve dne i v noci. Vedle obchodů a restaurací tam bují i nelegální byznys: právě tady si íránské prostitutky často shánějí klienty.

Článek

V íránské velmi konzervativní společnosti je prostituce nejenom nelegální, ale i o ní byť jen hovořit v médiích je tabu. Reportérům RFE/RL se přesto podařilo hovořit s několika ženami, které si prostitucí vydělávají na živobytí. A také s jejich klienty nebo zaměstnavateli. Všichni oslovení svolili mluvit o tomto byznysu otevřeně, ale pouze pod podmínkou přísné anonymity.

„Můj manžel ví o tom, co dělám. Ale předstírá, že ne, protože… moje děti nejsou jeho. Dala jsem je do péče ke své matce a vydělávám si prostitucí na jejich výchovu, takže můj manžel na ně nemusí přispívat vůbec nic. Nemluvíme o tom spolu,“ svěřila se jedna z žen.

Nezávislé studie uvádějí, že okolo 50 % íránských prostitutek je vdaných. Velké procento z nich představují vysokoškolské studentky, i středoškolačky. Tamní sociální organizace zjistily, že některým dívkám je dokonce jen okolo 12 let.

„Policie občas provede proti tomuto nelegálnímu obchodu zátah. Ale jen velmi vzácně,“ popisuje praxi žena, která si říká Pari a pro ostatní shání zákazníky. „Nikdo není zadržen. K žádnému zločinu totiž nedojde, pokud nejsou chyceny přímo při aktu. Pokud vy nikoho neobtěžujete, tak ani vás nikdo neobtěžuje. Někdy musíte zaplatit nějaký úplatek, ale mně zatím nikdo problémy nedělal. Nejsem moc vidět,“ dodává.

Pokud policie někoho přistihne, může soudce dívku poslat do vězení, nebo ji nechat zbičovat.

Potrestána jsou častěji děvčata než jejich klienti. Což způsobuje, že někteří zákazníci mají k placení za sex celkem neformální postoj a považují to za své rutinní výlohy. „Dnes je nejnižší sazba 8 dolarů, ale může to být i 40 až 80 dolarů. Já osobně za ně utratím každý měsíc 80 dolarů a mám známé, kteří bez problémů platí za sex i 200 dolarů za měsíc,“ přiznává jeden z teheránských zákazníků.

Mnoho žen uvádí, že je k sexuální práci donutila zoufalá ekonomická situace.

Írán v současné době prožívá nejhorší ekonomickou krizi od 80. let. Z velké části ji způsobily americké sankce.

„Je teď těžká doba. Ve skutečnosti se nám vůbec nelíbí, co děláme, ale nemáme na výběr,“ soudí další oslovená prostitutka.

Ekonomický tlak se ještě zvýšil v době pandemie koronaviru. Prostitutky teď musí počítat i s rizikem, že se nakazí covidem-19.

„Kdybych se příliš zabývala pandemií, tak bych nemohla jít nikam a umřela bych hladem. Kdybych se bála, že se nakazím, tak bych nemohla pracovat. Mám velkou nouzi a musím pracovat.“

Některé ženy se svěřily, že byly k práci na ulici přinuceny svými rodinami.

„Když jsem to poprvé udělala, bylo mi jen 17 let. Ten muž byl bohatý a řekl mé matce, že zaplatí 40 dolarů, když se mnou bude moct strávit noc. To bylo desetkrát víc, než byla tehdy obvyklá sazba. Od té chvíle jsem přestala být stejnou dívkou jako dřív. A stále tuto práci dělám. Moje matka a já pracujeme společně. Byl o mě větší a větší zájem,“ popisuje své začátky další žena.

Prostituce je v současném Íránu zahalena tajemstvím, ale situace byla před islámskou revolucí v roce 1979 jiná. Jedna z teheránských čtvrtí byla tehdy legální šedou zónou. Prostituce tam byla tolerována, ale mnoho dívek bylo oběťmi obchodu s lidmi – stejně jako se to stalo ženě, která o svém osudu hovořila v dokumentu z roku 1966. „V noci odvedli dívky ve věku 8, 9, 10 nebo 15 let do čtvrti Mahalle Jamshid a zneužili je tam. Prodávali je řidičům nebo dalším zákazníkům nebo mužům, kteří prodávali alkohol.“

Během povstání v roce 1979 zaútočili na tuto oblast revolucionáři a tamní budovy zapálili. Během útoku zemřelo mnoho místních. O několik měsíců později byly podle soudního rozhodnutí popraveny známé organizátorky sexuálního byznysu.

Prostituce je dnes v Íránu řízená ilegálně, ale některé sexuální pracovnice by rády svou profesi legalizovaly, protože by tak získaly větší bezpečí.

„Kdyby byla naše práce legální a mohly bychom chodit na lékařské prohlídky, bylo by to lepší pro naše zdraví a společnosti by tím nebyla způsobena žádná újma,“ říká jedna z žen.

Ale něco podobného je v Íránu, kde vládne islámská teokracie, samozřejmě nemožné. Ženy, které se snaží si na své živobytí vydělávat tímto způsobem, to musí dělat stále tajně se vším nebezpečím, které jejich práce obnáší.

Více v úvodním videu z produkce RFE/RL; další reportáže najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Reklama

Související témata:

Doporučované