Nejde jen o peníze. „Je nám to líto,“ chybí sportovcům od ČOV, myslí si expert

Skončila olympiáda v Tokiu. Poněkud netradiční olympiáda – o rok posunutá a bez diváků. To vše kvůli koronaviru. Ten ostatně nepříjemně poznamenal i českou výpravu.

U stolního tenisty Pavla Širučka, silničního cyklisty Michala Schlegela a plážových volejbalistů Ondřeje Perušiče a Markéty Nausch Slukové odhalily testy po příletu do Tokia koronavirus. Na olympiádě tak někteří z nich nemohli startovat. Navíc doteď se řeší, kdo za to nese zodpovědnost. Sportovci se totiž pravděpodobně nakazili na palubě olympijského speciálu.

Agentura Sportfin, která zastupuje plážové volejbalisty Ondřeje Perušiče a Davida Schweinera dokonce oznámila, že začne jednat s Českým olympijským výborem o kompenzaci škod za zmařené Tokio. Jak ale můžou zmařené olympijské šance poznamenat nejen peněženky, ale i psychiku sportovců?

Hostem Ptám se já byl sportovní psycholog Michal Šafář.

„(Český olympijský výbor, pozn. red.) v morální rovině odpovědnost nese. Chápu sportovní svazy i marketingové agentury zastupující sportovce. To, že nemohli soutěžit, nebo mohli soutěžit jen částečně, s sebou nese finanční ztrátu. Stejně důležitá mi ale přijde morální stránka, aby někdo z ČOV přišel za těmi sportovci a řekl ‚je nám to fakt líto, mrzí nás to, neudělali jsme to naschvál‘,“ řekl psycholog v rozhovoru.

„Nevím, jestli někdo z výboru nebo těch, kdo na té palubě byli, šli za těmi sportovci a omluvili se. Pro sportovce je z mé zkušenosti velmi důležité, když jim dá někdo najevo, že jim na nich záleží,“ dodal.

Podle Šafáře byla neúčast na hrách kvůli nákaze pro sportovce nesmírně frustrující. Zvláště pak u menších sportů, pro které jsou olympijské hry vrcholným okamžikem. Stresu se ale podle Šafáře na olympiádě nevyhne nikdo. A i bez ohledu na to, že ta letošní byla kvůli protikoronavirovým opatřením specifická: „Olympiáda je velký tlak pro každého. Když jedete poprvé, tak sportovci říkají, že to dopadne na každého. Když jednou uspějete, je tu očekávání, že to potvrdíte. Ti, kdo na olympiádě selhali, si nesou obavu, že se to může opakovat,“ vysvětlil.

Sportovní psycholog hovořil i o případu americké sportovní gymnastky Simone Bilesové, zlaté medailistky z Ria, která odstoupila kvůli strachu o duševní zdraví ze soutěže. Podle Šafáře je naprosto důležité respektovat přání sportovců a jejich fyzické i psychické rozpoložení, nesouhlasí ale s „nálepkou“, že čin Bilesové byl hrdinský.

„Nevím, zda takhle uchopené téma je šťastné. Rozhodnutí může být stejně hrdinské nebo zbabělé, ať nastoupí, nebo nenastoupí. Byla by snad menší hrdinka, kdyby nastoupila a pokusila se to překonat?,“ dodal.

Jak dobře se o psychické zdraví vrcholových sportovců pečuje? A kde je prostor pro zlepšení?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: