Článek
Setkání má být přítomná i Věra Jourová, která si digitální agendu určila jako jednu ze svých priorit působení v europarlamentu. Eurokomisaři mají spolu se zakladatelem Facebooku projednávat návrh na vytvoření jednotného evropského datového trhu.
Ten by mohl zpochybnit dominantní postavení amerických technologických gigantů, mezi které patří jak Facebook, tak například Google nebo Amazon. Jednat by se mělo také o nových pravidlech pro používání umělé inteligence.
Mark Zuckerberg se v Bruselu ukázal naposledy v roce 2018, kdy měl na půdě Evropského parlamentu odpovídat na nejasnosti okolo využití dat 2,7 milionu uživatelů, která sociální síť sdílela se společností Cambridge Analytica.
Zuckerberg už má za sebou návštěvu Mnichovské bezpečnostní konference. Podle serveru Politico souhlasí s tím, že by měla jeho sociální platforma platit mimo Spojené státy větší daně. Uvedl také, že společnosti v oblasti sociálních médií potřebují pevnější vedení a vládní regulace, aby mohly řešit rostoucí problém škodlivého obsahu online.
„I když v nejbližší době nejspíš nebudu souhlasit s každou regulací, myslím si, že to bude věc, která pomůže vytvořit důvěru a zlepšit správu internetu a z dlouhodobého hlediska prospěje všem, včetně nás,“ řekl Zuckerberg směrem k publiku na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Reforma digitálních impérií
Od Zuckerbergova projevu se očekává, že by mohl nastartovat reformu placení daní digitálních impérií. „Přijímáme fakt, že reformy pro nás mohou znamenat zvýšení daní,“ uvedl Zuckerberg podle serveru Politico. „Chápu, že existuje frustrace okolo danění technologických společností v Evropě. Daňovou reformu chceme také a schvaluji, jak se na to OECD dívá.“
Mapa stavu digitální daně v jednotlivých zemích. Červené - digitální daň je zavedená, modré - navržená, zelené - oznámená.
Za tyto komentáře si Zuckerberg pravděpodobně vyslouží během setkání s evropskými politiky v Mnichově a Bruselu pochvalu. Vyplývá z nich mimo jiné i to, že si Facebook uvědomuje, že neplatí spravedlivý podíl.
Změnami v placení digitální daně, která se týká především amerických technologických gigantů, prošly například Francie a Rakousko. Paříž však výběr poplatků po nátlaku z Washingtonu pozastavila. Navzdory vůli USA se k obdobným krokům chystá i Spojené království. Zavedení celoevropské digitální daně se loni zhroutilo kvůli nesouhlasu řady zemí.
Kdo Zuckerbergovu ochotu platit více nejspíš neuvítá, jsou americké úřady. Americký ministr financí Steven Mnuchin požaduje, aby jakákoli globální forma digitální daně byla dobrovolná, což staví Washington do opozice s téměř všemi zeměmi OECD. Spojené státy navíc hrozí, že na země, které si vytvoří vlastní pravidla pro digitální daně, uvalí odvetné sazby v hodnotě miliard dolarů.
Debata o digitální dani se nevyhýbá ani České republice. Loni v listopadu byl schválen návrh zákona z dílny Ministerstva financí, který by měl zavést jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané digitální služby poskytované v České republice. Mezi tyto služby patří provedení cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích. Dani přitom budou podléhat jednotlivé zdanitelné služby v případě, že u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění.
„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Sněmovní rozpočtový výbor projednávání návrhu na zavedení digitální daně přerušil. Vrátit by se k němu měl 18. března.
Proti návrhu na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké národní firmy se v lednu ve Spojených státech protestovalo. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na českém území roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Ročně by mohla českému státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.
