Hlavní obsah

Zvyšování daní už začalo, peníze inkasují radnice

Foto: Shutterstock/Vilenia

Daň z nemovitosti rostla mimo jiné také v Praze.

Reklama

Některé obce chtějí vybrat na letošní dani z nemovitosti víc než dřív. Vyšší daň by podle odborníků odblokovala rozvoj a obce by z ní mohly financovat své investice.

Článek

Povinnost zaplatit daně z nemovitých věcí se blíží, vlastníci mají čas do konce května. Už nyní je však jasné, že se letos vybere oproti loňsku více.

Jedním z důvodů jsou loňské rekordní prodeje bytů, domů, chat a chalup. Ten druhý pak souvisí s rozhodnutím vedení samotných obcí, protože některé se rozhodly na majitele nemovitostí letos přitlačit.

Mapa ukazuje aktuální stav výše daně z nemovitosti na úrovni jednotlivých obcí a jednotlivé koeficienty, které ji ovlivňují.

O více peněz na daních z nemovitosti si letos řekne desetina obcí v Česku. Podle finanční správy svůj koeficient obce navyšovaly i loni, bylo jich 647. Letos možnost změnit jednu z proměnných pro výpočet daně využilo 698 obcí z celkového počtu zhruba 6 250 obcí.

Daň z nemovitosti v praxi

Podle informací, které sdělila pro SZ Byznys Zuzana Mašátová, tisková mluvčí pro Generální finanční ředitelství, se koeficient pro výpočet daně z nemovitosti zvýšil jen u tří okresních měst v Česku. Jedním z nich jsou například jihočeské Strakonice – tam se tedy daň zvýší pro všechny majitele nemovitosti plošně.

Podle tamního místostarosty Rudolfa Oberfalcera staršího (Strakonická Veřejnost) je ve městě mnoho míst, která jsou v současné době doslova za zenitem životnosti. „Příští rok budeme muset zavřít plavecký stadion a opravit střechu. Nemáme-li rezignovat na údržbu města, musíme hledat zdroje. Navýšení daně je jedna z cest, jak udržet kontinuitu. Podílejí se na tom všichni relativně spravedlivě,“ okomentoval pro server podnikatel.cz zvýšení koeficientu Oberfalcer starší.

Připlatí si ale i v Prostějově a Havlíčkově Brodě.

Havlíčkův Brod pro letošní rok sice nezvedá daň pro všechny obyvatele, ale někteří si stejně budou muset oproti loňsku připlatit. Současný koeficient 1,5, kterým se doposud násobí pouze stavby pro podnikatelskou činnost, se nově bude vztahovat i na další objekty, včetně garáží vystavěných odděleně od obytných domů a staveb pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě.

V Prostějově zase po rozhodnutí města vzrostl koeficient pro nemovitosti ve vybraných územích, a to z původních 1,6 na 2,5.

Daň z nemovitosti zvyšovat dál

Daň z nemovitých věcí míří ze sta procent do pokladny obce, která tak má možnost zvýšit své příjmy. Nelze se proto divit, že pro zástupce měst může představovat v době hubenějších rozpočtů příležitost, jak si pomoci.

Podle Pavla Vyhnánka, pražského náměstka primátora pro oblast rozpočtu a financí (hnutí Praha sobě), by se měla daň z nemovitosti zvyšovat dál.

„Naše daň z nemovitosti je v celosvětovém srovnání opravdu na nejnižších úrovních. Vyšší daň z nemovitosti by odblokovala rozvoj, protože kdyby fungovala, mohly by z ní obce své rozvojové investice financovat. Dnes, když zainvestujete do města, zvýšíte hodnotu místních nemovitostí, ale celou tu hodnotu dostane pouze držitel nemovitosti. V budoucnu by se o tento profit mohlo rozdělit město s držitelem. Myslím, že by to bylo spravedlivé, města by pak mnohem víc investovala,“ řekl Vyhnánek.

Růst daně z nemovitosti náměstek podmiňuje snížením daňového zatížení práce, jež považuje za „alfu a omegu“ zásadnějších změn daňové struktury. Výpadek ve státní kase by se podle něj dal nahradit úsporami a lepší výdajovou strukturou.

Už teď však Praha daň z nemovitosti zvyšuje alespoň podle možností, jež jí umožňuje současný zákon. Současná pražská koalice sáhla hned na začátku své vlády ke zvýšení daňového koeficientu, který je v pravomoci obcí. Daň se takto ale zvedala jen v těch pražských městských částech, jejichž starostové o to měli zájem.

Řada majitelů pražských nemovitostí už růst daně pocítila, například pro „domkáře“ na severu metropole vyskočila meziročně o 35 procent.

Při financování velkých projektů počítá Praha i se zapojením soukromého kapitálu. Soukromé firmy by se podle Vyhnánka mohly podílet například na dostavbě jednotlivých stanic metra a jejich okolí. Dalším zdrojem mají být půjčky či evropské fondy.

Kolik se dnes platí?

Výše daně z nemovitosti je velice individuální. Záleží totiž nejen na velikosti pozemků a nemovitostí, ale také na místním koeficientu, který si obce samy určují.

Tuto možnost mají zastupitelné od roku 2009 a mohou se pohybovat v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Lze tak zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Když už zastupitelstvo na vyšší koeficient kývne, volí tradičně číslo dvě, celkem se takto rozhodlo 550 obcí a meziročně se tento počet zvýšil o 31.

Radnice navíc dostaly v rámci daňových změn pro rok 2021 možnost určovat místní koeficient pro jednotlivé části obce. Díky tomu mohou vybírat více peněz například v průmyslových oblastech. Konkrétní koeficienty lze najít ve vyhledávači Finanční správy.

Splatnost daně se i přes posunutí termínu odevzdání přiznání nemění. Částku je třeba uhradit do 31. května. Pokud daň přesáhne pět tisíc korun, je možné sumu rozdělit do dvou stejných splátek, přičemž druhá je splatná do konce listopadu.

Daň z nemovitosti

– Daň z nemovitosti je tvořena z daně z pozemku a daně ze staveb a jednotek.

– Základní sazba daně ze stavby a jednotky se násobí koeficientem. Ten si každá obec může zvolit.

– Každá obec má možnost zavést svůj vlastní místní koeficient.

– Výsledná daň vzniká vynásobením základní sazby výměrou nemovitosti a oběma koeficienty.

Seznam koeficientů podle velikosti obce

Pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou pro jednotlivé části obce jiné koeficienty, platí koeficienty podle počtu obyvatel v obci z posledního sčítání lidu uvedené v zákoně, a to tyto:

Reklama

Doporučované