Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jeden z největších zaměstnavatelů v Česku podle zjištění Seznam Zpráv odškodnil olomouckého řidiče Petra Hradila. Někdejší pracovník České pošty po osmi letech sporů od bývalého zaměstnavatele dostal přes 100 tisíc korun. „Částka zahrnovala také úroky. Případ je uzavřený,“ potvrdila Seznam Zprávám řidičova právní zástupkyně Marie Škardová i vedení pošty.
Případ poštovního šoféra z Olomoucka mezitím „inspiroval“ stovky kolegů, kteří si od něj slibovali revoluci na českém pracovním trhu. Hradil totiž u justice uspěl s námitkou, že za typově stejnou pracovní náplň dostával méně peněz než jeho pražští kolegové. Obvodní soud pro Prahu 1 v souvislosti se zmíněným případem řešil či řeší okolo 180 podobných žalob. Podle informací Seznam Zpráv se však karta obrací. Žalující pracovníci z přepážek, doručovatelé či pracovníci v logistice totiž s nároky na dorovnání platů před soudem příliš úspěšní nejsou.
Neúspěšné žaloby
„V neprospěch žalujících zaměstnanců rozhodly soudy celkem v 75 případech, kdy byla žaloba zamítnuta. Z toho v 21 případech jde již o pravomocná rozhodnutí,“ sdělil mluvčí pošty Matyáš Vitík. Podle něj v dalších 63 případech vzali žalobci své žaloby sami zpět poté, co se seznámili s argumentací a důkazy předloženými Českou poštou.
Obsah stovek soudních sporů je v principu podobný: žalobci tvrdí, že je státní podnik diskriminoval, když měli lidé v Praze vyšší mzdy než jejich kolegové na typově stejných pozicích v jiných městech.
Odkazují na případ řidiče Hradila, který se před justicí opíral o jednoduchou tezi zákoníku práce, že za „stejnou práci náleží stejná odměna“. U justice uspěl s námitkou, že v místě své práce na Olomoucku dostával měsíčně o dva tisíce korun míň než kolegové. Justice mu po vleklých sporech dala za pravdu, v jeho prospěch rozhodly Nejvyšší i Ústavní soud, a nařídily Poště, že musí rozdíl v platech zpětně dorovnat. Podnik šoféra po více než osmi letech odškodnil.
Jde o miliardy
Velkou část nespokojených zaměstnanců zastupuje iniciativa Rovná mzda skrze advokátní kancelář Fairsquare. Podle jejích právníků mimopražští zaměstnanci mohli tratit na mzdách dohromady miliardy korun.
Dodávají, že obvodní soud už rozhodl asi ve dvou třetinách případů a velkou část nyní řeší odvolací Městský soud v Praze. „V tuto chvíli se největší počet žalob u odvolacího soudu týká pracovní pozice řidič – na stejné typové pozici pracoval také žalobce v kauze Hradil,“ popsal Sebastian Mach, řídicí partner advokátní kanceláře Fairsquare.
Podle Rovné mzdy teď paralelně vedené spory u městského soudu přísluší třem odvolacím senátům. „Všechny senáty zdůrazňují, že je třeba posuzovat každý jednotlivý případ individuálně, avšak z rozhodovací praxe odvolacího soudu – odvolacím soudem bylo rozhodnuto 11 případů na typové pozici řidič – je již nyní zřejmé, že jeden ze senátů se ve všech rozhodovaných případech přiklonil na stranu České pošty a jeden ze senátů se naopak ve všech případech přiklonil na stranu zaměstnanců,“ tvrdí Mach.
Pošta namítá, že odvolací soudy vyhověly žalobcům jen přibližně v deseti sporech. „A přibližně deset rozhodnutí původně ve prospěch žalobců bylo odvolacím soudem změněno tak, že žaloby byly zamítnuty. Ve zbytku případů soud dosud nerozhodl,“ argumentoval Vitík.
Státní podnik od počátku namítá, že pobočky jsou v hlavním městě vytíženější, což klade vyšší nároky i na tamní pracovníky. „Ukazuje se, že neúspěšní žalobci typicky působili v méně vytížených provozech, případně se jejich práce lišila v konkrétních úkonech, v rozvržení směn či v jiných kritériích definovaných zákoníkem práce,“ dodal mluvčí pošty.
Podnik v části sporů zastupuje advokátní kancelář Tulis&Špryňar. Podle jejích právníků jsou současné spory odlišné od případů řidiče Hradila. Zmiňují jiné časové období, během nějž pošta přistoupila k postupné aktualizaci a lepšímu technickému zabezpečení systému odměňování.
A důkazní břemeno u podobných sporů nese zaměstnavatel. „U soudu musí konkrétně doložit, v čem se práce srovnávaných zaměstnanců liší podle kritérií zákoníku práce, tedy složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a pracovních podmínek a podobně. Tyto rozdíly je třeba nejen identifikovat, ale také doložit. V případě České pošty stavíme argumentaci na detailní evidenci, od záznamů pracovní doby a výpisů zásilek přes specifika doručovacích okrsků až po pohyb vozidel,“ uvedl právník Jan Tulis.
Jak už Seznam Zprávy informovaly, justice vyhověla i několika dalším řidičům. Nejvyšší soud dal loni za pravdu olomouckému řidiči Petrovi L., který ve stejném tarifním stupni dostával o 3500 korun měsíčně méně než jeho pražští kolegové. Soudy mu také přiřkly odškodnění přes 100 tisíc korun.
Zástupci obou stran potvrzují, že se podobné spory mohou promítnout i do jiných odvětví s podobným principem odměňování.
Podle Tulise případ poštovního řidiče nebyl přelomový, protože v ní soud spíše potvrdil výklad českého práva, ale zároveň nasvítil problém rovného odměňování. „Na naši kancelář se v poslední době obrací čím dál více zaměstnavatelů, kterým podobné riziko hrozí. Z praxe víme, že se tento problém týká i bank, pojišťoven či velkých obchodních řetězců,“ řekl.
