„Pavel může mít zprávy od tajných služeb.“ Proč Turek nemusí projít na Hradě

Jmenování Filipa Turka se nadále komplikuje. I po výměně, se kterou šel Andrej Babiš na Hrad a která spočívala v tom, že Turek obsadí Ministerstvo životního prostředí namísto zahraničí, má prezident výhrady. Petr Pavel podle šéfa Motoristů Petra Macinky Turka odmítá na základě „právních důvodů“.

Bližší informace o právních důvodech nicméně Macinka nezná a nemluvil o nich ani Babiš. Nevyjádřila se k nim ani prezidentova kancelář. Šéf Motoristů proto žádá další setkání na Hradě, kde chce prezidentovy výhrady k Turkovi probrat.

Ústavní právník a bývalý Pavlův poradce Jan Kysela v rozhovoru pro Seznam Zprávy nastiňuje, že právními důvody mohou být i „bezpečnostní překážky“. Kysela naráží na to, že prezident může mít v ruce závažné informace od tajných služeb, které by mu dávaly „pochopitelné“ argumenty pro odmítnutí kandidáta na ministra.

Jaké právní důvody mohou obecně bránit prezidentovi ve jmenování ministra?

Nevím, co má teď prezident na mysli. Zatím to nikdo neupřesnil. Přemýšlíte-li o právních překážkách, v minulosti to mohl být třeba lustrační zákon, který vytvářel překážku pro jmenování do čela vlády. Každopádně ten už nemáme (jeho působnost pro členy vlády byla zrušena, pozn. red.). Další podobnou právní překážkou může být střet zájmů, o kterém se čile mluví v souvislosti s Andrejem Babišem.

Jakkoliv toto nebude případ Filipa Turka, lze si pak i představit situaci, kdy by byl v minulosti někdo odsouzen za trestný čin a součástí toho rozsudku je zákaz výkonu nějaké činnosti, která po obsahové stránce v zásadě koresponduje s náplní ministra. Tady by se dalo říct, že v důsledku trestního rozsudku nemůže být ministrem.

Ještě něco by mohlo být právní překážkou?

Skoro se mi zdá, že toho asi víc nebude. Přičemž já bych jako ekvivalent právní překážky chápal i překážku bezpečnostní. Pokud by měl prezident informace od tajných služeb ve smyslu, že dlouhodobě sledují právě daného člověka, o němž vědí, že je agentem nepřátelské mocnosti, nebo by to byla policie v tom smyslu, že už několik let rozkrývá činnost mafie a tahle osoba je shodou okolností třeba v centru „mafiánského klubka“, to by pak byl asi docela pochopitelný nebo věrohodný důvod, proč ho neuvést do čela ministerstva.

Kdybych měl k popsaným důvodům, které považuju za spíše nezpochybnitelné, přidat nějaké další, už bych váhal. Protože pak už by šlo o důvody politické, které mohou být více či méně přesvědčivé pro část společnosti, ale ne pro další část společnosti. Ale co mohou být právní důvody v případě pana Turka, to zkrátka nevím.

Chápu, ale říkáte, že mohou mít bezpečnostní základ. Narážíte na to, že v tomto případě může jít opravdu o informace od tajných služeb, právě z toho důvodu, že ony důvody nevíme a jsou zatím neveřejné?

Nemám nejmenší představu, ale četl jsem u vás text, který se pokouší rozkrývat, kde Filip Turek sebral velké peníze, které zřejmě má. Tak to je nesporně závažné. Stejně jako celá řada jiných informací o panu Turkovi přinejmenším vzbuzuje podiv.

Jde o to, v jaké míře se mají tyhle informace promítnout ve výkonu kompetence prezidenta republiky.

Nejzávažněji Turkovu nominaci zkomplikovala patrně kauza jeho údajných rasistických a nenávistných příspěvků na sítích. Policie to zatím prošetřuje. Může toto být právě problém a spadat pod zmíněné právní či bezpečnostní překážky?

Vzhledem k tomu, že ani odsouzení za trestný čin není formální překážkou jmenování do vlády, pakliže to stojí předsedovi vlády nebo tomu kandidátovi za to, aby to podstoupil, tak to asi není ten případ. Posunete-li se v čase kousek do minulosti, tak současný ministr Petr Hladík byl prověřován v souvislosti s kauzou bytů v Brně. A Miloš Zeman to tehdy považoval právě za důvod, proč Petra Hladíka nebude jmenovat, dokud se nevyjasní, co všechno policie kolem něj řeší.

Hladík odpovídal, že nikdy nebyl obviněn. Pak se to vyřešilo tím, že na něm předseda vlády nadále trval a prezident ho bez hnutí brvy jmenoval. Takže to, že o vás má policie zájem, samo o sobě patrně nemůže být právní překážkou.

Možnosti prezidenta při nejmenování ministra se řešily v roce 2021 u Miloše Zemana, když měl výhrady k Janu Lipavskému kvůli nedostatečnému vzdělání. Toho prezident nakonec ministrem jmenoval. Jsme napřed, protože nyní ještě nebyl jmenován ani premiér, ale dá se ta situace nějak srovnat?

Jsme v jiné situaci, protože v případě Lipavského šlo o návrh předsedy vlády Petra Fialy. Měl kompletní vládu a chtěl mít obsazené Ministerstvo zahraničních věcí. Přesně takhle daleko ještě nejsme, Andrej Babiš není jmenován předsedou vlády. Zatím jsme v „předústavním“ stadiu, respektive v období politických konzultací. A teď jde o to, co z tohoto stadia vyplyne.

Tedy jestli Babiš to jméno bude dále prosazovat i poté, co se stane předsedou vlády, nebo ho ještě v této fázi projedná s Motoristy, kteří na něm přestanou trvat. Situace je v porovnání s Lipavským odlišná.

A podobná situace ve vztahu ke kandidátovi, jako nastala nyní u Turka, se už někdy odehrála?

Nyní známe spíš nástin prezidentova argumentu, ne celý argument. Je ale evidentní, že případ pana Turka je nebývalý. Zatím jsme asi nikdy neměli kandidáta na ministerský post, o němž bychom mohli nasbírat tolik negativních informací nebo sporných a kontroverzních informací jako o Turkovi, aniž by se z toho kandidáta v ten moment nestal bývalý kandidát.

Když si postavíte vedle sebe argument u Lipavského, že není magistr, a kauzu Filipa Turka, je to kvalitativně odlišná situace. Prezidentovi to může poskytnout nějaký typ argumentu, který ale bude spíš politický než právní, tedy ve smyslu: „Podívejte, co všechno o Filipu Turkovi víme. Tak snad uznáte, že někdo takový nemůže být ministr.“ Problém je v tom, že leckdo to neuzná.

Snaží se prezident Pavel tím, že své výhrady k Turkovi řeší takto předem, ještě než Babiše jmenuje premiérem, „ochránit“ před možnou kompetenční žalobou?

Dokud nebude předseda vlády, který bude tvrdit, že prezident je povinen vyhovět návrhu na jmenování konkrétní osoby ministrem, nejde kompetenční žaloba brát v potaz. Zatím je to zkrátka sféra politických jednání. Nějak to dopadne. Taky to klidně může být tak, že Andrej Babiš stáhne v téhle fázi nominaci Filipa Turka, vůbec ho oficiálně nepodá, nebo naopak nominaci nestáhne, bude na ní trvat a prezident ustoupí, nebo neustoupí. Jsou ještě různé scénáře.

Pak jsou různé pohledy na to, jak moc má do celého jednání prezident vstupovat. Někdo si možná představuje, že má být více zdrženlivý. Ale nejde teď najít konkrétní ústavní pravidlo, o němž můžete říci, že ho prezident republiky porušuje nebo že zdržuje. Nic takového se dle mého neděje. Sestavování vlády může trvat různě dlouhou dobu. Jde o to, jestli tam nejsou „plonková místa“, kdy se nic neděje a jenom někdo zdržuje nebo paralyzuje. Pokud se stále něco děje, asi se nedá mluvit o tom, že by docházelo ke zbytečným odkladům.

Když se zaměříme na dané právní překážky, upravuje to nějak ústava či zákon, nebo to spíš vyplývá z předpokladu, že ústava ministrům zakazuje činnosti, jejichž povaha je neslučitelná s výkonem funkce?

To by byl ten střet zájmů. Co se týče bezpečnostních překážek, ty v zákoně nenajdete, nenajdete zákon, ze kterého plyne, že když dají zpravodajské služby prezidentovi republiky avízo, tak právě tohle je legitimní důvod, kdy má zasáhnout. Jsou zkrátka věci, které se v zásadě považují za samozřejmé, například kdyby byl kandidát nesvéprávný. Některá pravidla jsou psaná, ale je jich málo. A pak jsou postupy, které by měly být všem pochopitelné a zřejmé.

Když se okruh postupů, které jsou zřejmé, zúží, tím slabší manévrovací prostor bude mít prezident republiky.

Takže to, že by specifické právní důvody diskvalifikovaly kandidáta z funkce do vlády, zákon neupravuje.

Čistě to, že jsou právní důvody, které brání ve jmenování do funkce, ústava neobsahuje. Ale článek 70 říká, že by neměla existovat neslučitelnost mezi výkonem funkce ministra a nějakými jinými činnostmi. Proto je odkaz na střet zájmů relevantní, ale jde o to, zda z tohoto se u pana Turka dá něco vyvodit.