Náprava zlého vykořisťovatele. Johnny Depp hraje ve známém vánočním příběhu

Jedna z nejčastěji adaptovaných literárních klasik se vrátila na plátno. Slavná povídka Charlese Dickense Vánoční koleda byla hned několikrát zfilmována dokonce už začátkem 20. století. A poté ještě nesčetněkrát. Nová verze láká na herecký comeback Johnnyho Deppa v titulní roli nelidského boháče Ebenezera Scrooge.

Snímek Ebenezer: Vánoční koleda, který od čtvrtka promítají česká kina, je však jen dalším důkazem, že se hollywoodská hvězda už dávno ztratila ve změti pitvořivých gest. Čím víc hraje, tím méně lze pod jejím obličejem nalézt skutečnou postavu.

Dnešní doba přeje revitalizacím slavných próz, které se původním materiálem mnohdy inspirují jen volně. A jelikož novinku natočil autor nezávislých hororů X či MaXXXine, Ti West, mnozí doufali, že se tato Dickensova kritika raného kapitalismu dočká některých nečekaných žánrových zvratů.

Režisér se ovšem předlohy drží dost věrně. Vypráví o tom, kterak Scrooge na Štědrý den odmítne pozvání svého synovce na sváteční oběd, neboť pro Vánoce má jen jediné slovo: humbuk! Z jeho pohledu svátky jen zdržují od práce. A podobně se chová i ke svému špatně placenému zaměstnanci, od něhož žádá, aby na Boží hod přišel opravdu brzy – když už si na předchozí den vydyndal volno.

Poté však Scrooge postupně potká tři různé duchy, kteří mu ukáží minulost, přítomnost a budoucnost. A pokusí se okoralému skrblíkovi a misantropovi otevřít oči.

Režisér West umocňuje hororové aspekty původního podobenství, dobový Londýn poloviny 19. století mění v enormně chmurné, temné místo, kde kouř a dým těžkého průmyslu střídají ohně, u nichž se hřejí ti nejchudší v křivých úzkých uličkách.

Když v prologu vykresluje skon Scroogeova obchodního partnera, diváci nezůstanou ochuzeni o detailní pohled na bezvládné tělo. Podobně se filmař nebrání záběrům na hrnce plné tučných červů a už samotná Ebenezerova kancelář jako by vypadla z nějakého gotického hororu. Tmavé, vlhké, neútulné místo svým naturelem připomíná spíše vězeňskou kobku.

Když Ebenezer prochází vizemi minulosti, současnosti a budoucnosti, dojde na klasické hororové „lekačky“ a sami duchové, soudě dle zjevu, evidentně také přišli z o dost děsivějších světů než ti vykreslení v předloze. Jenže se stále nabízí otázka, k čemu to všechno je?

Ebenezer: Vánoční koleda není hororový film, pouze – místy umně – pracuje s žánrovými rekvizitami. Ale stále jde jen o dvouhodinové převyprávění původního textu, u kterého zbývá až příliš mnoho prostoru na úvahy o tom, jak rochnění se v extrémně chmurné atmosféře přispívá ke zdůraznění samotného poselství o nápravě jednoho odpudivého vykořisťovatele.

Johnny Depp kdysi uměl hrát křehké posmutnělé muže, kteří se vymykají – ať už ve snímku Střihoruký Edward či Ospalá díra. Během úspěchu franšízy Piráti z Karibiku se však až příliš vzhlédl v sebeironickém projevu a začal se měnit v karikaturu sebe sama.

Místo komplexních, natož subtilních hrdinů začal vytvářet spíše sady gest a masek, pod kterými se jakýkoli osobitý herecký výkon ztrácel. A jako Ebenezer teď bohužel také hraje intenzivně, o to však méně přesvědčivě. Skoro by se chtělo ironicky vzpomenout na jednu z jeho prvních replik v debutu Noční můra v Elm Street. „Realita je na nic,“ řekl tehdy jednadvacetiletý mladík, aniž by tušil, že právě mimo skutečnost, ve snech, ho čeká dost trudný osud.

Nyní, o několik dekád později, hraje muže bez jediné ctnosti, na kterého ve snech nečeká smrt, ale naopak možnost nápravy. Skrze vize se dobírá pracně ke skutečnosti a doslova se pere s uvědoměním, že možná neudělal v životě některé věci zrovna nejlépe – kulantně řečeno.

Divák se musí brodit s ním. A váhá, co si z nové adaptace Vánoční koledy odnést, kromě některých podmanivě temných lokací a drobných nápadů inovátora hororového žánru Ti Westa. Jinak uprostřed hollywoodské továrny není mnoho prostoru vyprávět podnětně o těch dobových továrnách a továrnících.

Snímek se paradoxně propadá do podobné netečnosti, jakou trpí jeho protagonista. Jedna zasmušilá sekvence střídá druhou, ale místo toho, aby atmosféra houstla, spíše dostáváme další a další porci téhož.

Výsledek asi může být podmanivou podívanou pro mladé gotiky a gotičky, kteří si užijí lehce výstřední design a rozhodnutí přiblížit jeden z nejslavnějších vánočních příběhů hororové temnotě. Stejně tak se asi najde dost diváků, kteří ocení, jak moc se Depp snaží. Přitom právě jeho přehnaná snaha ponořit se do kůže nelidského padoucha znemožňuje s jeho proměnou soucítit. Ebenezer je jen řadou šklebů, pod nimiž se těžko hledá člověk – ne proto, že tak byla jeho postava napsaná, ale proto, jak přemrštěně ji Johnny Depp hraje.

Hollywoodu se často dostává kritiky, že vytváří až příliš mnoho pohádek pro dospělé. Ebenezer je spíše případem snímku, který se nedovedl s „pohádkovou“ jednoduchostí a působivostí Dickensova textu smířit. A tlačí na pilu tam, kde to vůbec není třeba.