Článek
Ministerstvo financí počítá s tím, že první verzi portálu MOJE daně, přes který bude možné vyřizovat online daňové záležitosti s finančním úřadem, spustí příští rok v prosinci 2020. Novelu daňového řádu, v němž se s placením daní přes internet počítá, v pondělí schválila Babišova vláda.
Stát chce lidi motivovat k využití elektronické komunikace s finančním úřadem. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc a také získají dříve vrácení přeplatku na dani. Zároveň novela v této souvislosti zruší povinnost využívat elektronické formuláře pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.
Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé například přes eObčanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.
Nižší úroky z prodlení
Nový daňový řád ale přinese i další změny, například umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh nebo sníží úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak i finančních úřadů.
V současnosti je úrok z prodlení stanoven na 14 procent plus základní úroková sazba ČNB, která je nyní dvě procenta. Celkový úrok tak v současnosti činí 16 procent a nově by byl 10 procent. Úplně stejně by měly klesnout i úroky z neoprávněného jednání správce daně, které vyplácí finanční úřady. Stejné snížení navrhuje MF i u úroku z vratitelného přeplatku.
„Novela daňového řádu je po letech restrikcí vůči firmám prvním návrhem, kdy se stát pokouší k podnikatelům přistupovat jako ke klientům, kteří si jej platí ze svých daní. Kromě elektronizace daní nebo většího přehledu firem o jejich povinnostech ale novela z dílny ministerstva financí přináší i opatření, která mohou podnikatelům jejich práci výrazně zkomplikovat,“ reagovala na schválení novely Hospodářská komora.
Jí se nezdá především prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH ze současných 30 na 45 dní. Stavební firmy nebo exportéři totiž běžně generují vysoké odpočty. „Tento krok neodpovídá slibu vlády, že se chce více zaměřit na benefity a zvýhodnění pro podnikatele. U velkých firem může prodloužení lhůty pro vrácení DPH znamenat krátkodobý výpadek v cash flow až v řádech desítek milionů korun,“ upozornil ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Náhodná čísla místo RČ
Ministerstvo financí dále navrhuje, aby si fyzické osoby mohly změnit daňové identifikační číslo (DIČ) tak, aby místo rodného čísla obsahovalo náhodná čísla přidělená finančním úřadem. Dále navrhuje úřad využít při vymáhání zajišťovacích příkazů nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku totiž pode materiálu nedojde k ochromení činnosti firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům.
Daňoví odborníci oslovení agenturou ČTK v rámci novely vítají především změnu ohledně nadměrných odpočtů u DPH a snížení úroků z prodlení. Naopak za problematické považují nově možnost zahájit daňovou kontrolu korespondenčně nebo zrušení pětidenní lhůty na podání daňového přiznání bez sankce.
Z materiálu pro pondělní vládu vyplývá, že jednorázové náklady na úpravu informačních systémů Finanční a Celní správy v souvislosti s novelou budou 231,5 milionu korun.
