Článek
Několik drobných změn ve formulaci a veřejnost může ztratit přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám obcí a měst.
K návrhu zákona o zpracování osobních údajů totiž vláda přilepila formulaci, která může zkomplikovat práci především novinářům.
Na veřejnost by se tak nemusely dostat informace o tom, že soud poslal politika do vazby nebo že něčí trestní stíhání bylo zastaveno. Na případ upozornil poprvé server iRozhlas.cz, brzy se s obavami přidala i další média.
Ministerstva obavy zpochybňují
Jedním z nejhlasitějších kritiků vládou navržené normy je od počátku poslanec Pirátské strany Ondřej Profant, který má agendu ve své straně na starosti. „Je to posilování státního aparátu na úkor společnosti,” říká k připravované novele.
A říká to přesto, že ministerstva spravedlnosti a vnitra už vydala prohlášení, podle nichž jsou obavy z omezení práce novinářů liché a právo na informace se nezmění.
Na to, co by schválení novely znamenalo pro novináře, se podívejte v rozhovoru se Sabinou Slonkovou.Video: Seznam Zprávy
Podle Profanta by to ale v praxi znamenalo, že by úřady a další instituce této možnosti zneužívaly. „Všichni berou ten zákon jako manuál. Pracují ve smyslu: Základem je nic nezveřejňovat a pojďme hledat důvody, proč to nezveřejňovat,” tvrdí.
Za problematickou část novely v její současné podobě pak považuje také to, že by novinářům a veřejnosti byl odepřen přístup k některým prozatím veřejně dostupným informacím. „Problémem je, že byste nedostali oficiální mezirozsudky. To mohou být poměrně významné věci, když se soud táhne například osm let,” dodává Profant.
Úředníci neumí zákon používat
Třeba v případě Davida Ratha by se veřejnost nedozvěděla, proč mezirozsudky rozhodly, že bude bývalý hejtman zproštěn obžaloby kvůli tomu, že se jako důkaz nepřipouští odposlechy.
Podle Profanta i samotná vyjádření ministerstev - že se nic nemění - z logiky věci vlastně ukazují, že právní ochrana je v tomto ohledu dostatečná.
„Rozhodně si nemyslím, že by bylo potřeba legislativu upravovat. Problémem zákona 106 není, že by byl špatný. Problémem je, že ho úředníci neumí používat nebo ho používají špatně. Třeba tím, že nechtějí zveřejnit to, co zveřejnit mají,” uvedl.
On sám podal k návrhu již dva pozměňovací návrhy. Jeden z nich problematickou část mění do původního stavu. Pro případ jeho neschválení pak připravil také druhý, který by podle něj částečně vyhověl úředníkům, ale neomezil práva veřejnosti a novinářů.
Novelu vláda přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů, kterým reaguje na obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé jako GDPR.
