Článek
Mutace koronaviru nazvaná 20A.EU1, která pochází od španělských zemědělských pracovníků, se od léta masivně rozšířila po Evropě. Tvoří 80 % nových případů ve Spojeném království, 60 % nových infekcí v Irsku a 40 % ve Švýcarsku a Francii, píší na svém webu britské noviny Financial Times s odkazem na nedávno publikovanou studii. V té se píše, že mutace je hojně rozšířená i v Norsku, Nizozemsku a Lotyšsku.
Vědci dodávají, že o výskytu v ostatních zemích Evropy se toho moc neví, protože odjinud nemají data o genomických sekvencích. Právě pomocí sekvenování genomické informace viru lze specifickou mutaci vystopovat až tam, kde vznikla.
Odpověď na otázku, jestli má nová mutace vliv na klíčové vlastnosti viru, jako je jeho infekční či smrtící potenciál, vědci nemají a urputně se to snaží změnit. Ve spolupráci s virologickými laboratořemi se snaží zjistit, jestli se mutace dotkla i klíčového proteinu, známého jako spike protein, který ční z těla viru jako hrot a hraje klíčovou roli při napadání buněk.
To se zatím potvrdilo jen u jediné mutace D614G. Vědci ji objevili už na jaře a domnívají se, že byla více nakažlivá, definitivně se to ale nepotvrdilo.
Karantény a kontroly turistů nefungovaly
Nová mutace se začala šířit v létě, kdy si ji ze Španělska domů přivezli turisté z různých zemí, kde se následně rozšířila. Podle vědců to poukazuje na problém s děravým systémem kontrol a karantén pro navrátilce z dovolené. „Z rozšíření mutace 20A.EU1 je jasné, že opatření byla často nedostatečná a nezabránila přenosu,“ řekla evoluční bioložka Emma Hodcroftová z univerzity v Basileji, která se podílela na výzkumu.
Mutace je podle Hodcroftové výjimečná tím, jak rychle se rozšířila. „Za tu dobu, co studuji genomické sekvence koronaviru v Evropě, jsem nikdy neviděla žádnou variantu s takovou dynamikou,“ citují odbornici Financial Times. Zároveň ale vypíchla, že to nemusí znamenat vyšší přenosnost. Tu může potvrdit jedině až další výzkum.
Mutace samy o sobě nejsou u SARS-CoV-2, stejně jako u všech ostatních virů, vzácností.
Vědci už těch koronavirových identifikovali přinejmenším stovky. Jediná, která ale možná má vliv na vlastnosti viru, je zmiňovaná D614G. Podle genetika a epidemiologa z Yaleovy univerzity v USA Josepha Fauvera je klíčové pátrat právě po takových mutacích, jako je 20A.EU1, tedy po těch, které se v poslední době hojně šíří. Dalším krokem pak podle něj má být zjištění, zda nová mutace nezvýšila infekčnost viru.
O tom, že by se taková mutace mohla objevit, totiž vědci hovoří už od začátku pandemie. Předpověď odvozují od již pozorovaných mutací jiných virů i logiky, že virus primárně „nechce“ zabít svého hostitele, ale co nejvíc se šířit.