Článek
Dlouho se Andrej Babiš tvářil, že postavit jadernou elektrárnu není zas takový problém. Opakovaně říkal, že energetická společnost ČEZ je dostatečně velká a bohatá, aby to zvládla sama a vyhlásila tendr na dodavatele.
Překvapivý zlom přišel na konci října. „Rozhodnout od boku a jít do nějaké avantýry za stovky miliard bez nějaké garance…,“ zpochybnil premiér Babiš ve Sněmovně nákladnou stavbu nového reaktoru.
A dodal, že vláda nemusí s rozhodnutím o stavbě nových jaderných bloků spěchat a rozhodovat pod tlakem. A že možná prozatím bude stačit jen prodloužit životnost Dukovan o deset let.
BIS varuje
Co se stalo? Podle informací Seznamu Babišův kabinet dostal koncem října na stůl tajnou závěrečnou zprávu meziresortní pracovní skupiny pro bezpečnostní zájmy státu v energetice, v níž byl také zástupce Bezpečnostní informační služby.
Výsledek je nekompromisní – komise stavbu reaktoru nejenže nedoporučuje jako rizikovou, ale dokonce výslovně varuje před tím, aby ji stavěla ruská společnost Rosatom. Před silným ruským vlivem má varovat i česká kontrarozvědka BIS. Právě ta přidělení zakázky Rosatomu z důvodů národní bezpečnosti podle zdrojů Seznamu nedoporučuje.
Rusové přitom už dlouhé měsíce vyvíjejí enormní tlak, aby v tendru zvítězili. Zpráva komise je ranou pro Pražský hrad, kde mají Rusové velkého zastánce v Martinu Nejedlém, šéfporadci prezidenta Zemana.
A také pro Ministerstvo průmyslu, kde je zase poradcem ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové bývalý šéf temelínské elektrárny František Hezoučký, který veřejně označuje ruskou technologii za nejlepší na světě.
Anketa
Problém Rosatom
Ve zprávě se uvádějí dva konkrétní problémové projekty Rosatomu. Prvním jsou pak potíže na stavbě finské elektrárny Hanhikivi, jež se měla pro Rosatom stát odrazovým můstkem k návratu ruského jaderného průmyslu do Evropy.
Druhým příkladem je pak kontroverzní projekt dostavby maďarské elektrárny Paks, která se zatím nerozběhla, protože Rosatom nedokáže splnit podmínky Evropské unie, jak stavbu financovat.
Skepsi premiéra Babiše ve výrobu elektřiny štěpením atomu posílila hlavně ekonomická data, která efektivitu mimořádně drahého projektu v dnešních situaci zpochybňují. Výčet konkrétních staveb reaktorů po světě ukazuje, že všude mají potíže s dodržením rozpočtu i termínů.
O tom Andrej Babiš mluvil minulý týden ve Sněmovně, když odpovídal při interpelacích na otázku, proč chce odložit rozhodnutí o stavbě nové elektrárny.
„Poslední jaderný reaktor, který byl postaven v Evropě a funguje, je Temelín. Žádný jiný nebyl postaven. Nebo byl postaven, ale nefunguje,“ řekl Babiš a vypočítal seznam jaderných elektráren ve světě, které jejich dodavatelé nejsou schopni uvést do provozu.
Unijní kontext
Šéf hnutí ANO nově spoléhá na rady Ivo Kouklíka, bývalého ředitele Dukovan, který později strávil několik let v Rosatomu. Od něho má radu, že teď je celosvětovým světovým trendem prodlužování životnosti jaderných reaktorů původně stavěných jen na 40 let provozu.
Například Dukovany mají skončit v roce 2035, přičemž na prodloužení životnosti by bylo potřeba 20 miliard korun, zatímco nový jaderný blok by stál zhruba 200 miliard. „Jednáme s vedením ČEZ a prodloužení životnosti Dukovan je jedna z možností, kterou diskutujeme,“ přiznal Babiš.
Babišovy pochybnosti umocňuje ještě unijní kontext, vždyť především nejbližší sousedé „zezelenali“ – Německo a Rakousko jsou dnes těžce zaměřené proti atomu, na což premiér bere zřetel.
„Německo se vydalo jinou cestou, rozhodli se jádro zavřít a vsadilo na obnovitelné zdroje, takže mají vítr, solár. A my jsme se teď domluvili, že budeme naši státní energetickou koncepci aktualizovat, protože zkrátka svět se mění, Evropa se mění," prohlásil Babiš.
Šest zájemců o jádro
O případnou stavbu reaktoru v Česku aktivně usiluje celkem šest firem, které už loni ministerstvu průmyslu potvrdily svůj zájem zúčastnit se připravovaného tendru. A nejen Rusové velmi masivně lobují.
Tradiční tlak vyvíjí také USA, který se projevil už při zrušeném tendru v roce 2013. Příští týden přijede do Prahy americký ministr energetiky Rick Perry. Měl by se setkat jak s premiérem Babišem, tak s prezidentem Zemanem.
Je dokonce pravděpodobné, že americký zájem o atom pro společnost Westinghouse dostane Andreje Babiše v příštích měsících i do Bílého domu, což se povedlo se stejnou agendou i jeho předchůdci Petru Nečasovi.
A snaží se Jihokorejci, společnost Korea Hydro & Nuclear Power, kterou prosazuje jako nejlepší řešení například šéfka jaderného dozoru Dana Drábová. KHNP se nedávno stala novým generálním sponzorem hokejového klubu v Třebíči, což je nedaleko Dukovan.