Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tradiční vojenská přehlídka na moskevském Rudém náměstí u příležitosti Dne vítězství letos nebyla tak velkolepá, jak jsou Rusové zvyklí. Vojáků sice bylo asi o tisíc víc než loni (což je ale pořád méně než v minulosti), ale v ulicích se neobjevily žádné významnější neznámé kusy techniky.
Pro ruského diktátora Vladimira Putina je ale zásadní, že mohl dál rozvíjet kult druhé světové války, který je pro jeho režim zásadní. „Trauma z druhé světové války Putin umí využít nejlépe ze všech politiků k tomu, aby si zajistil podporu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ruský novinář Leonid Ragozin, který v minulosti pracoval například pro BBC.
Ze zahraničních hostů letos na přehlídku dorazili zejména prezidenti středoasijských zemí. Ragozin ale připomněl i účast diplomatů z Francie, Slovenska nebo Maďarska na Putinově inauguraci. Podle něj to ukazuje, že některé země přehodnocují svůj přístup k Moskvě.
V čem jsou oslavy Dne vítězství pro Vladimira Putina důležité ve chvíli, kdy jeho země vede už třetím rokem válku na Ukrajině?
Průvod na Den vítězství je součástí kultury druhé světové války, která stojí v centru ideologie Putinova režimu a jím vedené války. V Rusku jde o nezbytný, i když svým způsobem už zastaralý kult. Pro lidi jsou tyto události nadále důležité, protože druhá světová válka je stále hlavní historickou referencí v Rusku a znamená i největší dosavadní katastrofu, která ještě zůstává v kolektivní paměti.
Trauma z druhé světové války Putin umí využít nejlépe ze všech politiků k tomu, aby si zajistil podporu. Stejně tak se mu ale daří za pomoci této události mobilizovat lidi, aby chtěli bojovat ve válce na Ukrajině.
Co čekat od Putina po inauguraci?
Rusko bude mít novou vládu. Putinovi její změnu nařizuje ústava – teoreticky může jmenovat tu stejnou, ale mluví se například o střídání v čele rezortu obrany. Režim čelí také několika výzvám spojeným s válkou na Ukrajině.
Spočívá to hlavně v odkazování se k nějakému historickému zlu, které pomáhá při ukazování na současného nepřítele. Rusové vidí druhou světovou válku jako válku dobra se zlem a nyní režim používá na Ukrajině stejnou šablonu. Pokud se vám toto podaří, pak zmobilizujete spoustu lidí a Putin je v tom velmi úspěšný.
V čem byly letošní oslavy 9. května specifické oproti předchozím letům?
Myslím, že bychom měli věnovat pozornost projevu Putina během průvodu, který přichází na pozadí nedávné eskalace, kdy Rusko začalo opět otevřeně mluvit o jaderné hrozbě. Před oslavami 9. května oznámilo, že se připravuje na provedení manévrů s jadernými zbraněmi.
To byla reakce na oznámení britského ministra zahraničí Davida Camerona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterých by Ukrajina mohla používat na ruském území jejich zbraně. Putin během svého projevu řekl, že se chce vyhnout globální válce, ale stejně tak se nenechá nijak ohrozit.
Putin během oslav opět mluvil o západní hrozbě. Přirovnává nynější válku na Ukrajině a konflikt se Západem k tomu, co se dělo přes 80 lety. Co se také snaží sdělit svým posluchačům v Rusku, je, že Západ je nový Hitler. Další síla, která se snaží zničit Rusko. A tenhle výklad funguje. Většina Rusů válku na Ukrajině vidí jako snahu uchránit se před nacismem.
Jak vnímají Rusové oslavy 9. května?
Kult konce druhé světové války měl významné místo už v Sovětském svazu. Putin ho obnovil ještě mnohem dříve, než rozpoutal válku na Ukrajině. Důraz na nějaké historické trauma tvoří důležitou část autoritářských režimů, které se snaží kontrolovat a mobilizovat lidi. Putin je ve využívání historie úspěšný a je skutečně populární u velké části ruského obyvatelstva.
Podařilo se mu totiž najít způsob, jak číst druhou světovou válku moderním způsobem. Využívá dál stejné výrazy jako nacismus, ale přebrandoval si tuto válku ke svému obrazu a pro lidi žijící v Rusku 21. století.
Kdo ze zahraničních lídrů se na přehlídce ukázal? O čem to podle vás svědčí?
Přišla řada lídrů z bývalých sovětských republik, ale byli tam i další Putinovi spojenci ze vzdálenějších zemí, například prezident Laosu. Ve srovnání s oslavami před válkou je to opravdu málo zahraničních lídrů. Nicméně přítomnost prezidentů postsovětských zemí i dalších států ukazuje, že jim Rusko stojí za to, aby touto účastí riskovali pošramocení vztahů se Západem.
Dalším aspektem je ale i přítomnost vyslanců západních zemí, kdy Francie tento týden poslala svého zástupce na inauguraci. Podobně tak se události účastnily i evropské státy, které nemají k Rusku v poslední době daleko, jako Maďarsko a Slovensko. To už je ale méně překvapivé než v případě Francie. Podle mě se ukazuje, že řada zemí nyní přehodnocuje, jak se má k Rusku diplomaticky stavět.
Kdo přišel na Putinovu inauguraci?
Mluvil jste o inauguraci, další pompézní události, kterou Putin tento týden zažil. Co od něj v dalších šesti letech můžeme čekat?
Na inauguračním ceremoniálu patriarcha ruské pravoslavné církve řekl Putinovi, že by měl zůstat u moci až do smrti a Putin proti tomu neměl žádné námitky. Celé to působilo spíš jako korunovace než normální inaugurace prezidenta.
Bude to úplně jiné Rusko a bude to samozřejmě prezidentské období, které bude definováno touto válkou. A pokud tato válka skončí během tohoto funkčního období, osud režimu se bude odvíjet podle toho, jak skončí. Tím, jaká je nyní situace na frontě, se zdá, že Putinovi by se mohlo podařit ukončit válku za podmínek, které mu budou vyhovovat. Nyní se mi nezdá příliš pravděpodobné, že by Západ brzy přišel s něčím, co by dokázalo válku otočit.
