Trump s Putinem budou chtít na schůzce vydělat, říká odborník

Páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce bude patřit k nejsledovanějším summitům poslední doby. Odhady jejího průběhu se různí, nápovědu ke vztahu mezi oběma prezidenty však poskytují jejich vzájemná setkání z minulosti.

Deklarovaným cílem je přiblížit mír na Ukrajině, zástupce napadené země ale u jednacího stolu bude podle všeho chybět. Takové jsou základní kontury blížící se páteční schůzky Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce.

Americký prezident už prohlásil, že vyzve ruský protějšek k ukončení války a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Ve stejnou chvíli však hlava Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj varuje, že kroky Putinovy armády napovídají tomu, že Rusko spíše než zastavení války chystá další ofenzivu.

Pochybnosti o tom, že by po téměř třech a půl letech od zahájení plnohodnotné invaze Rusko změnilo svůj přístup, znějí i odjinud. Přesto se ale dál schyluje k jedné z nejpozorněji sledovaných schůzek, jaké globální politika v posledních letech přinesla.

O vztazích a „chemii“ mezi oběma prezidenty přitom leccos napověděla už jejich minulá jednání. „Na všech těch setkáních bylo vidět, že Donald Trump s Vladimirem Putinem si na té bazální úrovni vlastně rozumí,“ říká amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná například bilaterální summit v Helsinkách z roku 2018 z doby prvního Trumpova mandátu, kde si oba politici po zhruba dvouhodinovém jednání na tiskové konferenci pochvalovali společný čas.

Ve finské metropoli Trump před novináři mimo jiné de facto dal najevo, že v otázce toho, jestli Rusko zasahovalo, nebo nezasahovalo do prezidentských voleb v USA v roce 2016, věří více Putinovým slovům než zjištěním amerických tajných služeb. „Zpětně se na ten summit můžeme dívat jako na určitý náznak toho, čeho všeho je Trump schopen,“ podotýká Kozák.

Ani u aljašských rozhovorů amerikanista neočekává, že se mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem odehrají v konvenčním duchu, jak by od podobné schůzky možná kdekdo očekával. „Ta jejich jednání zkrátka nejsou žádné ‚krasořeči‘ o budování mezinárodního míru nebo o tom, jak budeme dodržovat základní lidská práva a svobody. Jsou to zkrátka přímá jednání o tom, kdo je kde schopen ustoupit. A hlavně – jak bychom společně mohli vydělat na dalším postupu,“ míní expert z FSV UK.

Jakékoliv přesnější scénáře toho, co se v pátek mezi oběma prezidenty odehraje, je téměř nemožné odhadovat. Jisté rámování se přesto z Kozákova pohledu nabízí už proto, že se Donald Trump v minulých měsících už několikrát „spálil“ při snaze donutit Putina ke krokům, které by reálně otevřely prostor pro klid zbraní na Ukrajině. Ze strany šéfa Bílého domu je teď prý proto namístě „určitá opatrnost“ v jednáních s Putinem.

Ani opatrnost ale zřejmě neotupí jiný rozměr, ve kterém si republikánský prezident obvykle libuje. „Má zkrátka rád velkolepé, překvapivé show. Takže už jen to, že schůzka proběhne a že bude mít obrovskou pozornost všech světových a evropských médií, vlastně trochu plní Trumpovy strategické cíle,“ dodává Kryštof Kozák.

Rozruch ostatně vzbudilo už místo, kde k summitu dojde. Aljaška totiž nepatří mezi lokality, kde by se obvykle psaly politické dějiny. A navíc – až do roku 1867 patřila tehdejšímu carskému Rusku, než ji od něj Spojené státy odkoupily, což z Aljašky podle českého amerikanisty dělá i dnes určité pojítko mezi oběma zeměmi. Jiné varianty, o nichž se v souvislosti se schůzkou spekulovalo – například že se bude konat ve Spojených arabských emirátech – se tak nenaplnily.

„Vyloučení jakékoliv třetí strany symbolicky ukazuje, že jsme ve světě, kdy je důležitá dohoda ruského a amerického prezidenta. Dohodli se (pořádat summit) přesně na tom území, které je spojuje. V amerických médiích je ta symbolika vnímána tak, že to jde trochu na ruku Putinovi, který chce to setkání udržet v této rovině,“ říká expert s tím, že výběr Aljašky v americkém veřejném prostoru „nadzvedl některá obočí“.

Ohledně možných scénářů samotné schůzky je pak podle Kozáka možné s jistou dávkou jistoty tvrdit i to, že americký lídr – navzdory tomu, co tvrdil v pondělí před novináři – nedokáže hned po několika minutách schůzky s Putinem odhadnout, jestli je cesta k dohodě možná.

„Víme, že Donald Trump mluví v hyperbolách. (…) Ale myslím, že v té problematické mediální realitě, v níž žijeme, se jak Trump, tak Putin budou chtít prezentovat jako ti silní vůdci a dohodnout aspoň něco, aby se mohlo říct, že to byl skvělý úspěch,“ dodává amerikanista.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co o vyjednávačských schopnostech Donalda Trumpa ukazuje jeho minulost či jeho slavné memoáry. Nebo také jaký vztah má podle amerikanisty Kozáka k ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.