Komentář: Výkřiky o obnovení Visegrádu jsou jen plácnutím do vody

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na regionální spolupráci není nic špatného – dokud víc neškodí, než pomáhá.

V českém povolebním volání po resuscitaci Visegrádské skupiny ale rozhodují čistě domácí politické zájmy. Visegrádská čtyřka má v očích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, české krajní pravice, euroskeptiků a politických cyniků všeho druhu jen posílit jejich výtlak, nikoli hlas Česka. Ignorují nejen geopolitickou realitu regionu, ale i to, že ve „čtyřce“ je mnoho prasklin. Možná víc než sami tuší.

Zatímco vztahy české a slovenské vlády se zřejmě brzy výrazně zlepší, na ose Varšava - Budapešť může dojít k dalšímu zhoršení. Pokud je to vůbec ještě možné.

Životní zájem Varšavy spočívá v budování pevných aliancí, které nazývají Moskvu pravým jménem. Od putinovského Ruska nebere Polsko plyn ani ropu, nejezdí se tam na vojenské přehlídky, Vladimiru Putinovi se neposílají letenky do hlavního města země.

Důvod, proč Visegrádská čtyřka nejspíš dál zůstane ve stádiu klinické smrti, je ale ještě jeden, z Prahy možná méně viditelný.

Osmiletou vládu polské národně-sociální strany Právo a spravedlnost (PiS) ukončil před dvěma lety návrat Donalda Tuska do premiérské funkce. Volby mu vyhrál étos změny a také zúčtování se stylem a přečiny partaje Jarosława Kaczyńského. Nešlo jen o rozklad právního státu, ale také o desítky kauz – od korupce přes kupčení s vízy až po tajné odposlechy opozice.

Tuskova vláda se po dvou letech pokouší o „dePiSizaci“ země, ale narazila na podobné pasti, jaké známe z české „deagrofertizace“. I kvůli chaosu v právním státu jde všechno pomaleji, než se slibovalo.

A tady vstupují na scénu reálné vztahy ve Visegrádu.

Polská prokuratura minulý týden požádala Sejm o souhlas s vazebním stíháním exministra spravedlnosti a někdejšího generálního prokurátora Zbigniewa Ziobra. Ultrakonzervativního politika viní z řízení zločinecké skupiny na ministerstvu a vytunelování v přepočtu 860 milionů korun z eráru. Místo pomoci obětem trestných činů šly peníze ultrapravicovým organizacím a na nákup spywaru Pegasus a odposlechy opozice.

Ziobro nyní velmi pravděpodobně přijde o poslaneckou imunitu a měl by tím pádem putovat do vazby. Ostatně v kauze už čelí stíhání jeho stranický kolega z ministerstva Marcin Romanowski.

Ten ale před vazbou loni v prosinci uprchl do Maďarska, kde mu orbánovské úřady na premiérův pokyn poskytly politický azyl. Důvod? Podle Orbána Tuskovo Polsko zneužívá nástroje právního státu v boji proti svým oponentům. „Nabízíme útočiště všem, kteří ve své domovské zemi čelí politické perzekuci,“ řekl tehdy Orbán.

Varšava pak stáhla svého velvyslance z Budapešti a vzájemné vztahy se od té doby ještě zhoršily. Přestřelky ministrů zahraničních věcí se na síti X staly běžnou záležitostí.

Není tudíž divu, že když maďarský premiér před víkendem zveřejnil fotku se Ziobrem, začalo se v Polsku horlivě spekulovat o dalším „politickém azylu“. „Polská vláda se ho snaží dát zatknout. A to vše uprostřed Evropy, zatímco Brusel mlčí. To jsou absurdní časy, ve kterých žijeme…,“ napsal k fotografii Viktor Orbán.

„Buď ve vazbě, nebo v Budapešti,“ reagoval na to stroze Donald Tusk.

Pokud by na azyl skutečně došlo, ocitly by se polsko-maďarské vztahy na bodu mrazu. Ziobro je pro Tuskovu vládu symbolem toho nejhoršího z éry PiS. Uznávaný politolog Antoni Dudek ultrapravicového exministra označil na „nejnegativnější postavu polské politiky od roku 1989“.

Jisté je, že dokud je v Polsku u moci tábor Donalda Tuska a v Maďarsku vládne Viktor Orbán, jsou všechny politické výkřiky o „obnovení“ Visegrádu jen plácnutím do vody. Ukazují, že jejich autoři buď nerozumí středoevropské realitě, nebo chtějí projekt využít jen ke svým osobním zájmům.

Neznamená to, že by na schůzku čtyř regionálních premiérů po návratu Andreje Babiš k moci nakonec nemohlo dojít. Jejím výsledkem ale těžko bude o něco víc než bizarní tisková konference podobná té pražské z jara 2024. Předseda slovenské vlády Robert Fico na ní tehdy okřikoval přítomnou novinářku a premiéři se shodli na tom, že se neshodnou.

Viktor Orbán tohle ví a snaží se podle toho zařídit. V průzkumech před jarními volbami v Maďarsku výrazně ztrácí na opozici a po fiasku se summitem Trump-Putin zoufale potřebuje mezinárodní úspěch.

I proto panonský autoritář vypouští balonky o „V3“ a snaží se pro ni naklonit Andreje Babiše. Visegrád dnes existuje už jen jako kulisa pro lokální politiky, kteří si hrají na státníky.

Ve skutečnosti jenom hledají svoje publikum.