Článek
Spolkové ministerstvo vnitra přičítá pokles žádostí o azyl tvrdší migrační politice, omezením vstupu na hranicích i změnám v zahraničních konfliktech.
O 100 tisíc žádostí méně
Podle úřadů podalo od ledna do října 2025 žádost o azyl o 102 tisíc lidí méně než za stejné období loni. Celkem šlo o 97 277 nových žádostí. V roce 2024 jich bylo 199 947. Pokračuje tak klesající trend z předchozích měsíců.
Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt z bavorské CSU označil pokles za úspěch „migračního obratu“ vlády Fridricha Merze. Podle ministra vnitra pokles žádostí ukazuje, že opatření vlády fungují: Německo už nepůsobí tak atraktivně pro nelegální migranty a podmínky pro získání azylu jsou přísnější.
K poklesu podle mluvčího úřadu přispěly i rozšířené kontroly na hranicích. Od května 2025 při nich Němci zadrželi nebo od hranic vrátili na 18 600 lidí.
Ministr Dobrindt zároveň avizoval, že Berlín bude v přísnější politice pokračovat a zvýší i počet deportací odmítnutých žadatelů. Nová opatření zahrnují i možnost odmítnout vstup lidem žádajícím o azyl přímo na hranici.
Veřejnoprávní ARD uvádí, že na vývoj počtu žádostí podle odborníků působí i situace v zahraničí. Například změny v Sýrii, kde loni svrhli dlouholetého vůdce Bašára Asada, a také restriktivnější politika států na balkánské migrační trase do Německa.
Kancléř kriticky o „rázu měst“
Přísnější azylovou a migrační politiku nedávno během své návštěvy Braniborska komentoval spolkový kancléř Friedrich Merz. Od reportéra dostal dotaz na sílící podporu opoziční protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Merz v odpovědi prohlásil, že vláda napravuje dřívější chyby a že počet uprchlíků přicházejících do Německa už klesá. „Ale samozřejmě tenhle problém v rázu měst dál vidíme. Proto také spolkový ministr vnitra nyní ve velkém rozsahu umožňuje a provádí deportace,“ řekl bez bližšího vysvětlení.
„Zeptejte se svých dcer,“ dodal pak. Merzova věta vyvolala ostré reakce. Nebylo totiž jasné, co kancléř myslel výrokem o „problému s rázem měst“ (Stadtbild) a jestli měl na mysli sociálně vyloučené lokality, nedostatek bytů a vysokou nezaměstnanost, nebo narážel na čtvrti s vyšším podílem cizinců.
Podobné výroky dosud v německé politice zaznívaly hlavně od AfD.
Opozice i část politiků z vládního tábora Merzova slova označily za necitlivá a nebezpečná. Kancléř později svá slova mírnil a upřesnil, že Německo i celá Evropská unie budou migraci potřebovat i nadále, protože lidé s přistěhovaleckým původem jsou dnes „nepostradatelnou součástí pracovního trhu“.
„Nemůžeme se bez nich obejít, bez ohledu na barvu pleti nebo to, zda tu žijí první, druhou, či čtvrtou generaci,“ uvedl Merz. Zároveň znovu zkritizoval cizince bez povolení k pobytu, kteří podle něj nepracují a „nedodržují pravidla“.
Právě oni podle něj „utvářejí ráz měst“ a způsobují, že se „mnoho lidí bojí pohybovat ve veřejném prostoru“. Mluvil o nádražích, parcích a čtvrtích, které podle něj představují problém i pro policii.
Co říká studie?
Studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) v Berlíně ukazuje, že strach z kriminality souvisí se skutečným vývojem trestné činnosti jen částečně. Například od roku 2014 obavy z kriminality rostly, přestože samotná kriminalita ve stejné době klesala.
Mezi lety 2014 až 2017 tak podle DIW mezi oběma ukazateli neexistovala téměř žádná přímá souvislost. Institut to vysvětluje především způsobem, jakým média informovala o migrační vlně a teroristických útocích.
Stranického lídra se zastal předseda poslanecké frakce CDU/CSU Jens Spahn. „Kancléř říká nahlas to, co si myslí většina Němců,“ prohlásil s tím, že „levicové pobouření posledních dní je úplně mimo realitu“.
Podle něj Merz nemluvil o barvě pleti ani o většině lidí s migračním původem, kteří se chtějí podílet na budoucnosti země. „Šlo o situace na nádražích a náměstích, o ulice a čtvrti, kam se Židé, LGBT+ lidé nebo ženy bojí chodit a kde roste kriminalita,“ dodal Spahn.
Na citlivost debaty o migraci se v reakci na Merzova slova ptal průzkum agentury Forsa pro časopis Stern. Na 66 procent dotázaných očekává, že bude kancléř ve volbě slov opatrnější. Oproti tomu 30 procent lidí považuje výroky předsedy CDU za správné.
Kritičtí jsou k výroku o „Stadtbildu“ voliči Levice, Zelených a koaličních sociálních demokratů.
