Hlavní obsah

Další bateriová investice. Axelor rozšíří za stovky milionů jihočeský projekt

Foto: harryhartowo, Shutterstock.com

Čeští investoři se vrhli na stavbu bateriových úložišť (ilustrační foto).

Skupina Axelor plánuje výrazné navýšení investice do bateriového úložiště v Mydlovarech. Kapacitu projektu chce zvýšit ze současných pěti na třicet megawatthodin. Celková výše investice překročí 420 milionů korun.

Článek

Energetická skupina ČEZ, skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače nebo například těžební MND ze skupiny KKCG Karla Komárka investují v posledních měsících do baterií. A peníze do ukládání energie hodlá přihodit i investiční skupina Axelor Pavla Svoreně.

Výrazně chce rozšířit stávající bateriové úložiště v jihočeských Mydlovarech. Stávající zařízení o kapacitě pěti megawatthodin (MWh) se již připojilo do sítě. „Nyní probíhají stavební a instalační práce 2. etapy a do konce roku přibude 3. etapa,“ popisuje zakladatel skupiny Axelor Svoreň.

Zisky zajistí obchodování s elektřinou

Ve druhé etapě půjde o zařízení o kapacitě deseti MWh a třetí bude mít dokonce 15 MWh. Druhá etapa by měla být dokončena nejpozději do srpna. „Do konce roku 2026 chceme v Mydlovarech mít dostavené finální bateriové úložiště s celkovou kapacitou třiceti MWh,“ dodává Adam Šmákal, ředitel energetické divize Axelor. Půjde o baterie s výkonem i příkonem, což znamená, že se mohou ze sítě nabíjet i do ní dodávat elektřinu.

Celkové náklady na baterie v Mydlovarech budou 422 milionů korun, z nichž je už okolo 140 milionů proinvestováno. „Po dokončení všech etap očekáváme bankovní refinancování,“ plánuje Svoreň s tím, že se baví s bankami o úvěru na polovinu celkové investice.

V současnosti se banky na financování nepodílejí. „Investice do projektu v Mydlovarech je financována z prostředků skupiny Axelor a fondu Watt & Build,“ říká Svoreň a dodává: „Klíčová počáteční rizika do fáze ready to build (do zajištění všech povolení a odstranění překážek, pozn. red.) ale nese skupina sama.“

Bateriová úložiště slouží ke stabilizaci napětí v síti zejména tehdy, kdy dochází k výkyvům u výroby z obnovitelných zdrojů. Když tyto zdroje vyrábějí naplno, mohou jít ceny elektřiny během dne i do záporných hodnot. Naopak v zamračených bezvětrných dnech větrníky i soláry vyrábějí málo a cena energie letí prudce nahoru.

Baterie představují řešení těchto problémů stejně jako příležitost pro investory. Ti mohou vydělávat na službách při vyrovnávání výroby a spotřeby v síti (tzv. služby výkonové rovnováhy), kdy kapacitu baterie prodají provozovateli přenosové soustavy – státní společnosti ČEPS.

Na bateriích ale chce skupina Axelor vydělávat nejen poskytováním služeb výkonové rovnováhy, ale zejména obchodováním s elektřinou, kde chtějí využít svého agregátora flexibility – společnost AlphaGrid. „Agregátor rozhoduje v rámci intradenního obchodování o tom, kdy a který zdroj se zapojí nebo vypne a kdy baterie bude ze sítě elektřinu přijímat, a kdy ji naopak bude dodávat,“ popisuje Šmákal s tím, že vždy chtějí „pracovat jenom s elektřinou, kterou vyrobí buď naše zdroje, nebo zdroje, které máme v portfoliu ve správě“.

Za společností AlphaGrid stojí Axelor společně s firmou EnerSpot Igora Schulmeistera. Bateriová úložiště mohou totiž vydělávat také na rozdílné ceně elektřiny během dne. Když je na trhu elektřina levná, nebo je dokonce za záporné ceny, tak se uloží do baterií. Ve špičkách se pak za vyšší ceny dodává zpět do sítě.

Baterie ale mohou vydělávat i jinak. „Investoři mohou obchodníkovi s elektřinou pronajmout baterii, když mu nevyjde predikce výroby nebo odběru elektřiny na další den,“ popisuje Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie.

Obchodování s elektřinou přitom výrazně zkrátí dobu návratnosti. „Když máte baterku a dodáváte služby výkonové rovnováhy, tak se bavíme o návratnosti až k deseti letům. Ve chvíli, kdy budeme aktivně obchodovat s elektřinou, tak je návratnost zhruba poloviční,“ vypočítává Šmákal.

Prodlužování návratnosti

Situace na trhu se tak výrazně mění. V minulém roce byla podle Fouska totiž návratnost dva až čtyři roky, protože baterií bylo málo. „Jak je víc a víc projektů, tak počítáme s návratností okolo osmi let,“ popisuje vývoj trhu Fousek. Reálně je podle něj český trh připraven „ekonomicky zvládnout baterie o výkonu tři až pět gigawatt a kapacitě šest až deset gigawatthodin“.

Připojování samostatných baterií do sítě umožňuje od loňského podzimu novela energetického zákona Lex OZE III. Dříve musely být baterie součástí energetického zdroje.

Doporučované