Článek
V české debatě o energetických úsporách se dlouho vytvářel dojem, že bez dotace se fotovoltaika, tepelné čerpadlo nebo zateplení zkrátka nevyplatí. To už ale neplatí. Dotace mohou investici urychlit, nejsou však jediným důvodem, proč do těchto řešení jít. Tím hlavním je stále tvrdší ekonomická realita.
To je podstata celé věci. V energetice už se nehraje jen o to, kdo získá dotaci. Hraje se o to, kdo se připraví na dražší energie, vyšší distribuční poplatky, přísnější regulaci a nové požadavky bank i trhu. Dotace mohou zmizet a transformovat se na finanční nástroje. Ekonomika úsporných investic ale zůstává. Nadto do celé úvahy vstupuje vzrůstající riziko energetických krizí a hledání způsobu, jak se před jejich dopady, alespoň částečně, chránit.
Budovy budou pod rostoucím tlakem. Evropská unie počítá v rámci balíčku Fit for 55 s uhlíkovým zpoplatněním budov prostřednictvím systému ETS 2, které má dopadnout na vlastníky už od roku 2027, případně od roku 2028. Energetická nehospodárnost tak přestává být jen technický problém a stává se přímým finančním nákladem. Kdo bude mít horší průkaz energetické náročnosti budovy, bude zkrátka platit víc, protože tento průkaz je měřítkem citlivosti objektu na nárůst jakéhokoli finančního zatížení z nehospodárnosti.
A to není jediný tlak. Zdražovat budou dál samotné energie i distribuční poplatky, které už dnes tvoří významnou část konečné ceny elektřiny. Právě proto dává kombinace fotovoltaiky a jednotného odběrného místa stále větší smysl. Úspora totiž nevzniká jen na vyrobené elektřině, ale i v celé logice odběru a distribuce. U tepelného čerpadla je zase klíčové, že snižuje závislost domu na stále dražším centrálním zásobování teplem.
Získáte lepší energetický štítek budovy
Vedle nižších provozních nákladů je tu ještě jeden důležitý aspekt: lepší energetický štítek budovy. Ten už dnes začínají sledovat banky při poskytování úvěrů či refinancování a v budoucnu bude jeho význam dále růst. Energetická kvalita nemovitosti se tak promění nejen v nižší účty, ale i ve výhodnější financování a vyšší tržní hodnotu bytů.
Právě hodnota nemovitosti je často podceňovaný argument. Byt v domě, který má nižší náklady, lepší energetickou bilanci a menší citlivost na budoucí regulaci, bude na trhu jednoduše cennější než byt v domě, který nic neudělal a jen čeká, co přijde.
Příklad z praxe: vydělávat jde i bez vlastních zdrojů
Praktický příklad je výmluvný. Bytový dům se 48 byty, jednotným odběrným místem a fotovoltaikou o výkonu 30 kWp s bateriovým úložištěm 45 kWh představuje investici řekněme 3,6 milionu korun. Takový projekt ale může generovat roční úsporu zhruba 480 tisíc korun samozřejmě s důrazem na to, kdo jej realizuje a jaká je samotná koncepce projektu.
I pokud by místo klasické přímé dotace přišla bezúročná půjčka, dům je schopen z těchto úspor financovat splátky a zároveň si část úspor ponechat jako úsporu či ochranu před cenovým zvratem v energetice. Jinými slovy, i bez vlastní okamžité investice může projekt vytvářet pozitivní cash flow.
Obecně je dobré uvědomit si to hlavní, že v příštích letech nebude největším rizikem investovat do energetických úspor. Největším rizikem bude neudělat nic.
