Článek
Poslanci projednávají vládní návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda v něm mimo jiné navrhuje zastropování úroků, aby ochránila lidi před drahými úvěry. Zní to rozumně, vždyť kdo by nechtěl levnější půjčky. Banky souhlasí a stejně tak mladí, kteří si berou každý rok nový iPhone na leasing.
Jenže lidé s nižšími příjmy, kteří bankovní úvěr vůbec nedostanou, mohou přijít i o poslední legální možnost, jak si půjčit. V Poradně při finanční tísni s nimi pracujeme každý den. Nechtějí luxus ani zbytečnosti. Potřebují si půjčit na opravu pračky, auta do práce nebo zaplatit vyúčtování plynu. Prostě věci, které opravdu akutně musí vyřešit.
Novela zákona o spotřebitelském úvěru
Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou.
Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, dnes podpořila Sněmovna. Předloha reaguje na evropskou směrnici z roku 2023 o poskytování spotřebitelského úvěru. Podle vlády má zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr.
Poskytovatel úvěru bude mít zakázáno při posuzování úvěruschopnosti klienta využívat třeba údaje získané ze sociálních sítí. Stejně tak bude zakázáno využívat informace třeba o rasovém nebo etnickém původu, členství v odborech nebo třeba politických názorech.
Ano, jejich příjmy jsou nižší a jejich finanční situace je křehčí. To ale neznamená, že nejsou schopní splácet a mnozí z nich své závazky zvládají. Občas sice klopýtnou, ale rozhodně nejde o lidi, kteří by automaticky končili v dluhové spirále. Pokud je někdo nepodvede.
Právě pro ně dnes existuje segment nebankovních úvěrů. Pokud stát nastaví cenový strop příliš nízko, část těchto půjček z trhu jednoduše zmizí. Poskytovatelé přestanou půjčovat lidem s vyšším rizikem, protože se jim to už ekonomicky nevyplatí. Podle odhadů se to může týkat až 90 tisíc lidí.
Jejich potřeba financování ale nezmizí. Pračka se totiž musí opravit a auto musí jezdit dál. Když legální půjčku nedostanou, půjdou jinam… Na sociální sítě, ke známému známého, na nelegální trh.
Ten jsme v Česku zažili ještě před účinností zákona o spotřebitelském úvěru. Právě proto stát celý sektor zpřísnil a zavedl dohled České národní banky. Byla by škoda se k této situaci vracet.
Drahé úvěry samozřejmě nejsou ideální. Někdy ale představují poslední legální možnost, jak překlenout složitou životní situaci.
Klíčové je totiž si uvědomit, že pokud tuto možnost lidem úplně zavřeme, jejich problémy nezmizí. Jen je vytlačíme mimo zákony, pravidla, ochranu a regulovaný trh. Přitom už dnes existuje řada nástrojů ochrany spotřebitelů. Lidé mohou využít oddlužení a stát má možnost zasahovat proti poskytovatelům, kteří staví svůj byznys na tom, že klienti nesplácejí.
Pokud chceme omezit predátorské úvěrování, je mnohem účinnější důsledně kontrolovat posuzování úvěruschopnosti. Poskytovatelé úvěrů musí prokazovat, jak hodnotí příjmy, výdaje a závazky klienta. Do posuzování bonity by měly být například zahrnuty i nesplácené závazky žadatelů o úvěr, které nelze dohledat v registrech. Chystaná novela navíc zavádí takzvaná opatření shovívavosti, tedy povinnost nabídnout klientům v potížích například odklad splátek nebo jejich snížení ještě před zahájením vymáhání. To jsou nástroje, které mohou rizikové klienty skutečně chránit.
Úrokový strop může znít jako jednoduché řešení. Ve skutečnosti ale lidem s nejnižšími příjmy může zavřít dveře k legálnímu financování úplně. A otevře je těm, kteří žádná pravidla dodržovat nemusí.
