Článek
Poslanci Evropského parlamentu schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA, a dali tak zelenou klíčové části obchodní dohody, kterou Brusel a Washington dojednaly loni v létě.
Unie schvalování dohody urychlila po Trumpově nátlaku, kdy zopakoval svou hrozbu zavedení dalších cel na evropské zboží. Poslední hlasování proběhlo v úterý na půdě Evropského parlamentu. Do obchodní smlouvy umístili politici pojistky pro případ, že by se americký prezident rozhodl pakt nedodržet. Ty umožňují Evropě od smlouvy ustoupit, pokud by Trump porušil dohodnuté podmínky.
Úterní hlasování na půdě Evropského parlamentu ruší cla na veškeré průmyslové zboží z USA a poskytuje mu preferenční přístup na evropský trh pro širokou škálu mořských plodů a zemědělského zboží.
„Pozitivní je, že Parlament a Rada během vyjednávání původní návrh Komise posílily. Do textu byla doplněna časová platnost preferenčního režimu do konce roku 2029, ochranné mechanismy pro evropský průmysl a zemědělství, posílené možnosti pozastavení preferencí a také jasnější podmínky pro oblast oceli a hliníku,“ komentuje detaily návrhu europoslankyně Klára Dostálová (ANO).
Do 30. června 2029 pak Komise posoudí obchodní dopady na průmysl, zemědělství a malé i střední podniky v EU. Evropa bude moci pozastavit celní preference také v případě, že Spojené státy nezareagují na výtky Unie týkající se evropského vývozu, na nějž se do 24. února 2026 vztahoval souhrnný celní strop ve výši 15 procent.
Parlament a Rada se rovněž dohodly na zavedení ochranného mechanismu pro případ, že by celní preference pro zboží ze Spojených států vedly k takovému zvýšení dovozu, že by to mohlo způsobit újmu průmyslu a zemědělství.
Dříve odpor, dnes dohoda
Evropský parlament svým hlasováním potvrdil, že se EU při jednáních s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tentokrát vydala jiným směrem než před osmi lety.
Píše se rok 2018. Poprvé zvolený prezident Spojených států Donald Trump hrozí Evropské unii navýšením daně z dovozu evropské oceli a hliníku do USA. Tehdejší eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmström slíbila zpětnou palbu. Washington dodržel své hrozby a Unie následně také. Na politicky citlivé zboží Ameriky, od bourbonu přes kukuřici po motocykly Harley-Davidson, uvalila clo 25 procent. Pevný postoj se Evropě tehdy vyplatil a dovedl obě strany Atlantiku k příměří.
Uteklo osm let. Donald Trump usedl do Bílého domu podruhé. Sám sebe označil za „Muže cla“ a na Unii ekonomicky zaútočil znovu. Tentokrát ale Washington s Bruselem napíšou jiný příběh.
Evropa dlouho hledala cestu ke stabilitě ekonomického prostředí a usmíření Spojených států. Obě strany dospěly k obchodní dohodě. Díky ní jsou americká cla pro většinu evropských vývozců 15 procent a opačným směrem jsou tarify na zboží nulové. Kromě toho slíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nákup energetických zdrojů a zbraní z USA za stovky miliard dolarů.
„Ve světě, který panoval před Trumpem 2.0, by to jistě nebyla smlouva, která by byla lákavá. Bohužel se svět dramaticky změnil. Odvrácení dalšího vyhrocení obchodního sporu, a tím zvýšení předvídatelnosti pro naše firmy, je de facto maximum možného. Cla na úrovni 15 procent jsou pro některá odvětví, zejména automobilový průmysl či farmacii, velmi vysoká, ale výsledky jednání jiných zemí s USA ukazují, že i tak jde o úspěch. Nebylo by však realistické tvrdit, že dohoda odstraňuje nejistotu, spíše ji snižuje,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Byznys europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Hlavním argumentem pro přijetí paktu, který mnozí politici napříč Evropou označují za „ponižující“, je snaha o předvídatelné obchodní prostředí. Než finální podobu vzájemného obchodu mezi evropským a americkým exportem unijní politici schválili, Nejvyšší soud USA uznal Trumpova cla za nezákonná. Muž cla v mezičase pohrozil zvýšením daně z dovozu francouzským vinařům, italským výrobcům těstovin i evropskému automobilovému průmyslu.
„Víme, že Donald Trump dohodnuté podmínky mění a na stůl dává nová a nová témata, která dohody komplikují. I proto musí dohoda obsahovat dostatečné pojistky, jako je mechanismus, který Evropské unii umožní reagovat a případně pozastavit své závazky, pokud by americká strana podmínky dohody porušovala,“ doplňuje Niedermayer.
