Spasí nové obří dohody Česko a EU? „Gravitace“ hraje proti, říká ekonom

Šéfka Evropské komise ji neváhala označit za „matku všech dohod“. Dotažení obchodního paktu EU a Indie přitom následovalo jen krátce po dojednání další podobné obří unijní dohody - tentokrát se sdružením jihoamerických států Mercosur. Co se s podepsáním proklamovaných „megadohod“ pro EU reálně mění?

Slavnostní podpisové ceremonii v Dillí tento týden dominovaly široké úsměvy a triumfální gesta všech zúčastněných v čele s indickým premiérem Nárendrou Módím, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Šéfka Komise uzavření obchodní dohody s Indií označila za historický průlom. Nově vzniklá zóna volného obchodu má zahrnovat dvě miliardy lidí a EU by díky ní mohla v budoucnu svůj vývoz do Indie až zdvojnásobit.

Zpráva o podpisu dohody přitom přišla krátce poté, co Unie ohlásila další zásadní milník - po téměř třiceti letech se podařilo podepsat obchodní dohodu i se sdružením jihoamerických států Mercosur. Podle von der Leyenové tím Evropská unie vysílá světu signál, že spolupráce založená na pravidlech stále přináší skvělé výsledky. Což byla nepokrytá narážka na aktuálně nepředvídatelnou celní politiku USA.

V případě paktu s Mercosurem k ratifikaci každopádně povede delší cesta - s odbočkou k Soudnímu dvoru EU, kam dohodu poslal k přezkoumání Evropský parlament.

„Dá se asi říct, že to je jedna z mála pozitivnějších zpráv v oblasti obchodní politiky, kde máme za sebou velmi turbulentní rok,“ hodnotí význam uzavření obou dohod v podcastu 5:59 Vilém Semerák, ekonom z výzkumného centra CERGE-EI a Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Hned ale věc dává do perspektivy a podotýká, že Evropská unie je „tradičním šampionem v uzavírání všech možných obchodních dohod“. Nikdo jich podle něj nepodepsal víc. A to do jisté míry význam oznámených dealů oslabuje.

„Ty dohody jsou veliké, pokud se podíváme na mapu nebo počty obyvatel. Na druhou stranu (…) z hlediska nějakých celkových makroekonomických dopadů většina těch dohod, ať už těch uzavřených v minulosti nebo těch současných, nemá zase tak úplně spektakulární okamžité ekonomické dopady,“ brzdí Semerák přehnaná očekávání.

Plánované odbourání celních bariér ale nepochybně přinese příležitosti pro některé segmenty a firmy. Pokud jde o ty evropské, budou podle ekonoma zpočátku ve výhodnější pozici ti, kdo už mají s indickým trhem zkušenosti a disponují dostatečně silným zázemím. „Myslím, že u řady evropských zemí a i v případě České republiky to spíš budou asi firmy v oblasti strojírenství. Máme tam ostatně dlouhé tradice vývozu různých pump a podobných zařízení,“ odhaduje.

Ne všichni se ale na odbourání překážek volnému obchodu těší. S obavami hledí na nové obchodní dohody s mimoevropskými partnery především evropští zemědělci a potravináři, kterým prodražují výrobu četné regulace. Jejich výrobky by pak proti zámořské konkurenci, která se s podobnými omezeními potýkat nemusí a navíc třeba disponuje přirozenými komparativními výhodami, mohly být cenově znevýhodněné.

Výše řečené platí zejména o dohodě s Mercosurem, kde mají evropští farmáři více než zdatného rivala např. v producentech proslulého hovězího masa z Argentiny. „Ta konkurence není jednoduchá a evropští zemědělci se bojí, že by mohli přijít o své trhy. V té dohodě se to zčásti řeší nějakými kvótami a ochrannými opatřeními, ale i přesto ten strach přetrval,“ vysvětluje Vilém Semerák.

Kdo se naopak na odbourání celních bariér a lepší přístup na latinskoamerický trh těší, jsou evropští výrobci automobilů. O tamní zákazníky ale budou muset svádět tvrdý boj s čínskou konkurencí. Evropa se totiž dnes dívá Číně na záda, pokud jde o objem vzájemné obchodní výměny se zeměmi Mercosuru. A Peking zřejmě pošilhává po podobné dohodě, jakou s nimi nyní uzavřela EU. „Takže možná jsme zde i trošku v defenzivě: že ta dohoda možná zabrání tomu, aby se pozice evropských exportérů na trhu Mercosuru relativně vůči Číně zhoršila,“ domnívá se expert.

Z hlediska celkových makroekonomických vztahů podle něj navíc přístup na vzdálené trhy nemá smysl přeceňovat, neboť zde funguje „gravitační vztah“, kdy evropské firmy - a ty české zejména - mají hlavní obchodní partnery v Evropě a v bezprostřední blízkosti. Dopady nových „megadohod“ na české firmy a české spotřebitele budou tedy v průměru menší, předpovídá.

„Prospěje to těm firmám, které jsou na to připravené a mají něco, co na tom trhu mohou uplatnit. Může to přispět třeba k regionální stabilizaci v některém menším městě, kde by taková firma fungovala. Ale není to něco, co by dokázalo vytáhnout celou Českou republiku z recese nebo co by Evropu chránilo v situaci, kdyby se rámec světového obchodu začal dále rozpadat,“ uzavírá ekonom z výzkumného centra CERGE-EI a Institutu ekonomických studií FSV UK.

V podcastu 5:59 také uslyšíte více o tom, proč europoslanci pozastavili ratifikaci dohody s Mercosurem a nechávají ji přezkoumat u Soudního dvora EU, nebo proč se Vilém Semerák domnívá, že Evropa někdy připomíná bojovníka, který bojuje sice čestně, ale s jednou rukou za zády. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.