Rozpad Británie o krůček blíž. Jedna země volá po nezávislosti hlasitěji

Volání po sebeurčení Walesu, Skotska a Severního Irska jsou čím dál hlasitější. A tlak na Londýn sílí.

Premiéři tří ze čtyř zemí Spojeného království se v pondělí sešli ve velšské metropoli Cardiffu. Mimo jiné dali najevo odhodlání usilovat o odchod ze Spojeného království. Na společném summitu podepsali dohodu a vzkázali, že „čas Westminsteru se chýlí ke konci“ a že britská vláda by se měla „připravit“ na ústavní změny.

„Žádná vláda ve Westminsteru nemá právo blokovat demokracii ani zpochybňovat princip, že o své budoucnosti rozhodnou sami naši občané,“ vzkázali lídři zemí ve společném prohlášení.

Všichni tři se sešli poprvé od vítězství velšské strany Plaid Cymru v květnových regionálních volbách. Po nich jsou poprvé v historii ve všech třech zemích u moci separatistické síly, které si přejí nezávislost na vládě v Londýně - ve Skotsku Skotská národní strana, ve Walesu Plaid Cymru a v Severním Irsku Sinn Féin.

„Nic nemůže jasněji ukazovat, že současné uspořádání není udržitelné a že Westminster se musí připravit na dobu po Spojeném království,“ vzkázal skotský premiér John Swinney s tím, že Andy Burnham by se mohl zapsat do historie jako poslední premiér Spojeného království.

Současný premiér Andy Burnham od svého nástupu hlásá, že je potřeba převést více pravomocí na regionální úroveň. Tento postoj zastával ještě jako starosta Manchesteru, kdy hájil zájmy severní Anglie.

Ve svých vyjádřeních se ale věnuje zejména Anglii, která jako jediná z britských zemí nedisponuje vlastní regionální samosprávou. Jeho postoj k vládám v Belfastu, Cardiffu and Edinburghu zůstává méně jasný.

O co usilují politické reprezentace Skotska, Walesu a Severního Irska? A jak se k otázce sebeurčení staví tamní veřejnost? Seznam Zprávy shrnují, jaká situace panuje v jednotlivých zemích Spojeného království.

Skotská národní strana (SNP), která usiluje o nezávislost na Londýně, v květnových volbách popáté potvrdila pozici nejsilnější strany v zemi.

Skotský premiér Swinney, který stojí v jejím čele, po volebním vítězství zesílil volání po novém hlasování o nezávislosti. Volání skotské vlády po dalším referendu v květnu podpořil i skotský parlament.

Debaty o referendu v minulém týdnu dále přiživil britský premiér Burnham, když prohlásil, že by hlasování podpořil, pokud by si většina společnosti přála nezávislost.

Svá slova později mírnil a vzkázal, že opakování referenda z roku 2014, v němž se vyslovilo proti nezávislosti 55 procent hlasujících, je mimo hru. Swinney pak řekl, že Burnham se začíná smiřovat s představou, že se do historie zapíše jako poslední premiér Spojeného království.

„Nacházíme se v klíčovém okamžiku ústavních změn a naše strany sdílejí přesvědčení, že naše zájmy nikdy nebude zastupovat Westminster a že obyvatelé našich příslušných národů musí mít skutečný a smysluplný vliv na svou budoucnost,“ prohlásil Swinney před summitem v Cardiffu.

Podpora nezávislosti je ve Skotsku dlouhodobě vysoká. Od konání minulého referenda se pohybuje mezi 45 % a 50 %.

Ze srpnového průzkumu agentury Survation pro Diffley Partnership vyplývá, že pro je momentálně celkem 47 % skotských voličů, 43 % je proti a 9 % zůstává nerozhodnutých. Po jejich odečtení je bilance následovná: 52 % pro a 48 % proti.

SNP doufá, že další referendum se odehraje v příštích pěti letech.

Ve Walesu došlo ke zlomu po tom, co v květnových volbách do velšského parlamentu Senedd poprvé zvítězila separatistická strana Plaid Cymru. Volební klání ukončilo století trvající dominanci Labouristické strany, která si držela nejsilnější pozici v každých volbách od vzniku velšského parlamentu v roce 1999.

Ze srpnového průzkumu agentury Survation vyplývá, že volání po nezávislosti mezi obyvateli Walesu v poslední době sílí. Přesto v tuto chvíli odtržení od Británie podporuje méně lidí, než ve Skotsku, okolo 32 % z nich.

Velšský premiér a předseda Plaid Cymru Rhun ap Iorwerth v nedávném rozhovoru pro deník The Guardian vzkázal, že mu dodala naději nedávná schůzka s premiérem Burnhamem, se kterým našel větší shodu než s jeho předchůdcem Keirem Starmerem. Dodal nicméně, že má strach, že se bude nakonec řídit převládajícím názorem ve Westminsteru, který je proti předávání dalších pravomocí.

Stanice BBC nicméně poznamenává, že Iorwerth je v otázce referenda opatrnější než lídři Skotska a Severního Irska. Jeho konání během svého současného funkčního období vyloučil a soustředí se spíše na další převádění pravomocí z Londýna do regionu.

„Jsme odlišné národy, každý s vlastní cestou a vlastními prioritami,“ komentoval rozdílné přístupy. „Ale zároveň je tu něco, co nás spojuje… a tím je snaha o jiný přístup ze strany britské vlády,“ doplnil.

Debaty o odtržení Severního Irska o víkendu posílil americký prezident Donald Trump. Během své návštěvy Irské republiky, která dopředu budila velké emoce a obavy, vzkázal, že by rád viděl sjednocené Irsko a podle něj „by se to klidně mohlo stát už teď“.

Jeho slova pobouřila britskou vládu a přispěla k diplomatické roztržce. Trump nicméně prohlásil, že si stojí za svým. „Své výroky mám rád,“ řekl a dodal, že svůj názor na skotskou nezávislost si zatím nechá pro sebe.

Severoirská premiérka Michelle O'Neillová, kterou na summitu doprovázela předsedkyně nacionalistické strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová, zopakovala svůj požadavek na konání referenda.

I v Severním Irsku podpora sebeurčení narůstá, stále ale nedosahuje většiny. Z květnového průzkumu vyplývá, že 35,8% obyvatel by hlasovalo pro sjednocení s Irskou republikou a 49,7% proti. Pokud by se odečetli ti, kteří nevyjádřili jasnou preferenci, hlasy pro by podle odhadů dosahovaly 42 % a proti 58 %.

„Sjednocení Irska není nějakým vzdáleným snem. Na budování nového Irska musíme začít pracovat už teď,“ řekl listu The Irish Times zdroj ze strany Sinn Féin, která zvítězila ve volbách v roce 2022 a předpokládá se, že u moci se udrží i po dalších volbách, které zemi čekají v příštím roce.

McDonaldová v pondělí vzkázala, že počítá s tím, že hlasování o sjednocení Irska by se mohlo konat do roku 2030.