Británie má jasno o novém premiérovi. Čeká ho oprava „rozbité“ země

Británie zná jméno nového premiéra. Andy Burnham se stane již šestým pánem Downing Street od chvíle, kdy se země rozhodla opustit Evropskou unii.

Od příchodu posledního předsedy vlády Keira Starmera před dvěma lety si Britové slibovali změnu pro zemi, která se dodnes potýká s dopady „drahého rozvodu“ s Evropskou unií. Ta ale nepřišla a národ tak znovu hledá svého zachránce.

Vládní labouristická strana se nyní rozhodla vložit naděje do bývalého starosty Manchesteru. Andy Burnham patří mezi nejpopulárnější politiky v zemi. Politik s přezdívkou „král severu“ nedávno potvrdil svou pozici v doplňovacích volbách, ve kterých porazil sílící pravicově populistickou stranu Reform UK v čele s Nigelem Faragem.

Burnham je jediným kandidátem, který se přihlásil do boje o Starmerovo nástupnictví, jak se teď definitivně potvrdilo. Jeho kandidaturu podpořilo 349 labouristických poslanců, což znemožnilo jakémukoliv potenciálnímu rivalovi získat dostatek nominací.

V pátek tak Burnham podle očekávání vystřídá Starmera v čele Labouristické strany a na začátku příštího týdne se stane premiérem Spojeného království.

Nástup již šestého předsedy vlády od brexitu provází klíčové otázky: Podaří se Burnhamovi zbavit se prokletí, které provázelo jeho předchůdce? A dočkají se Britové změny, po které volají?

Británie se v poslední době ocitla v začarovaném kruhu, který provází politická nestabilita, ekonomická stagnace, krize veřejných služeb i důvěry v politickou reprezentaci.

„Velká Británie čelí po brexitu závažným problémům, zejména strukturálním nerovnostem, které částečně vedly k brexitu a které se jeho důsledkem ještě zhoršily,“ říká pro Seznam Zprávy odborník na britskou moderní historii Edmund Neill.

„Pozitivnější výklad by však mohl být ten, že Labouristická strana ve skutečnosti prosadila řadu opatření, která by voliči mohli zaznamenat, kdyby je někdo lépe prodal,“ doplňuje s odkazem na klesající počet pacientů čekajících na léčbu a snižující se imigraci.

Mnozí labouristé věří, že Burnham díky svým rozsáhlým politickým zkušenostem a komunikačním schopnostem dokáže voličům lépe prezentovat jejich úspěchy ve vládě. Právě v tom Starmer podle kritiků pokulhával - neměl jasnou vizi, plán a voliče nedokázal přesvědčit, že bojuje za jejich zájmy.

„Starmerova komunikační strategie byla beznadějná: začít omezením příspěvku na zimní vytápění pro důchodce byl hloupý krok,“ komentuje přešlapy odcházejícího premiéra Neill. „Burnhama najímají především jako člověka, který dovede vést volební kampaň,“ doplňuje akademik z Northeastern University London.

Někoho takového nyní Labouristická strana nutně potřebuje, pokud chce zabránit tomu, aby se k moci dostala radikální pravice. Reform UK dlouhodobě dominuje volebním průzkumům a Nigel Farage má šanci stát se po volbách příštím britským premiérem.

Labouristé doufají, že Burnham, který dokázal v doplňovacích volbách porazit zástupce Reform UK, by mohl získat ztracenou důvěru voličů a zastavit tak postup populistické pravice.

„Burnham má díky současným problémům Farage reálnou šanci. Reform je v tuto chvíli zranitelnější a on toho bude muset využít,“ podotýká Neill.

Farage čelí bobtnající kauze kvůli nepřiznání příjmů, která si začíná vybírat daň na jeho politické kariéře. Před týdnem rezignoval na svůj poslanecký mandát, jen aby mohl znovu kandidovat, a rozehrál tak svůj dosud největší politický vabank.

Podle expertů má Burnham šanci konkurovat Farageovi, který cílí na nespokojené voliče, díky tomu, že byl starostou Manchesteru.

„Pracoval mimo Londýn, díky čemuž mají někteří voliči pocit, že je schopen lépe porozumět jejich obavám a úzkostem,“ říká pro Seznam Zprávy Patrick Diamond, profesor veřejné politiky na Queen Mary University of London, který v minulosti zastával řadu pozic v britské vládě.

Podle Diamonda to ale ani Burnham nebude mít v čele země jednoduché. „Nebude stačit jen zlepšit komunikaci. Mnohem složitější bude odstranit skutečné důvody, proč je vláda mezi lidmi nepopulární,“ míní.

Tyto důvody podle Diamonda souvisejí zejména s neuspokojivou ekonomickou situací, kvůli které je pro jakoukoliv vládu složité stanovit jasný politický směr a získat si důvěru skeptických voličů.

Z průzkumu Ipsosu ve spolupráci s deníkem The Telegraph zkraje letošního roku vyplývá, že celkem 68 % Britů má za to, že jejich země je „rozbitá“.

Brexit snížil HDP na osobu v Británii o osm procent. Jeho ekonomické dopady tamní obyvatelstvo pociťuje dodnes, společně s dopady covidové pandemie a energetickými krizemi, které vyvolala válka na Ukrajině a v Íránu.

Z nové analýzy investiční banky UBS vyplývá, že průměrné bohatství ve Spojeném království od roku 2020 kleslo o více než pětinu, což je druhý největší propad ze zkoumaných 56 zemí. Hůře než Británie je na tom už jen Kypr.

Brity trápí také potíže zdravotnické služby NHS, která je dlouhodobě podfinancovaná a v personální krizi, kvůli které musí lidé na ošetření čekat často i několik měsíců. V tuto chvíli seznam pacientů čekajících na léčbu čítá více než sedm milionů, počet, který odpovídá zhruba desetině tamního obyvatelstva.

„Strukturální problémy Spojeného království nelze jen tak smést ze stolu. Jedním z důvodů, proč je britská ekonomika slabá, je povaha dohody o brexitu, a to není něco, co by Burnhamova vláda mohla změnit ze dne na den,“ vysvětluje Diamond.

Burnham nicméně tvrdí, že má recept na to, jak Británii „postavit na nohy“. Chce přitom těžit ze svých zkušeností z vedení Manchesteru, ze kterého pomohl udělat jedno z nejrychleji se rozvíjejících měst v zemi.

Jedním z jeho plánů je radikálně změnit způsob, jakým je Británie řízena. Moc v zemi chce decentralizovat a část pravomocí převést na regionální představitele, aby snížil nerovnosti mezi Londýnem a zbytkem Británie.

„Lidé zde hlasovali pro změnu, hlasovali pro větší pravomoci pro sever a pro všechna místa, na která Westminster zapomněl. Teď jim to vraťme,“ vzkázal Burnham.